Hlavní navigace

Nová šance pro lidi s dluhy. Projděte si, jak se změní oddlužení

Autor: Depositphotos
Jiří Hovorka

Poslanci schválili změny u osobního bankrotu. Po deseti letech padá na vstupu hranice 30 procent dluhů, které je třeba splatit. Důchodci budou mít jednodušší pravidla a kdo splácí více, bude moci být bez dluhů dříve. Projděte si otázky a odpovědi.

Doba čtení: 4 minuty

Od kdy budou nová pravidla platit?

Změny začnou platit nejdříve ve druhém čtvrtletí roku 2019. Změny insolvenčního zákona byly schváleny s účinností od prvního dne čtvrtého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení. Tedy zjednodušeně řečeno poté, co změny schválí senát a podepíše prezident.

Již běžící oddlužení budou pokračovat podle současných pravidel.

Bude sedmileté oddlužení?

Nebude. Byla to vlajková loď původního návrhu exministra spravedlnosti Roberta Pelikána, poslanci ji ale potopili. Pelikán chtěl, aby po sedmi letech v oddlužení bylo možné dluhy škrtnout, i když se nepodaří splatit v krajním případě nic víc než odměnu insolvenčnímu správci. Mělo to vyřešit situaci stovkám tisíc lidí s vícečetnými exekucemi, kteří nyní nemají jak své dluhy vyřešit a jsou na doživotí v dluhové pasti.

Podle současných poslanců by to ale nebylo motivační, a tak schválili jinou variantu, která podle nich zároveň umožní oddlužení všem, kdo se budou snažit splatit co nejvíce.

Zůstane hranice 30 procent pro splacení dluhů?

Zůstane, ale ne tak přísná jako dnes. Dlužníci už nebudou na začátku přesvědčovat soud, že mají příjmy na to, aby v oddlužení během pěti let splatili 30 procent svých dluhů. „Dveře“ budou otevřené každému, zpovídat se lidé budou až na konci oddlužení. Až tehdy se jich soudce bude ptát, zda udělali maximum pro to, abyste splatili alespoň 30 procent dluhů.

ZMĚNY V ROCE 2019

Projděte si, co se bude měnit v příštím roce.

Podle těch, kdo stáli za Pelikánovým návrhem, je to past na nejzranitelnější dlužníky, kteří dopředu nebudou vědět, jak soudci rozhodnou. Soudci navíc podle kritiků nemusí rozhodovat vždy stejně. Líbíš se soudci? Ano – jsi oddlužen. Ne – máš smůlu, říká například Daniel Hůle, analytik společnosti Člověk v tísni.

Podle zastánců pozměňovacího návrhu ale platí, že na dlužníka celou dobu dohlíží insolvenční správce. A ten by neměl dopustit, aby oddlužením někdo prošel, aniž by se snažil splatit maximální možnou výši dluhu. Pokud tedy budou správci fungovat, jak mají, mělo by být závěrečné kladné rozhodnutí soudu spíš formalitou.

Půjde se oddlužit a nesplatit nic?

Možné to nebude. Minimálně bude třeba vždy splatit odměnu insolvenčnímu správci (cca 1100 Kč měsíčně) a minimálně stejně velkou částku uhradit i na splacení dluhu. K tomu bude třeba vyvinout maximální možnou snahu zaplatit alespoň 30 procent dluhů.

Bude omezena celková výše dluhů?

Návrh exministra Pelikána počítal s tím, že možnost vstřícnějšího oddlužení bude jen pro ty, jejichž celkové dluhy nepřekročí hranici tisícinásobku existenčního minima = 2,2 milionu korun.

Poslanci ale tuto hranici zrušili zejména ze tří důvodů. Podmínky oddlužení nakonec budou přísnější, než navrhoval Pelikán. Soudům by se podle poslanců ztížila se zavedením hranice práce, když by v limitních případech musely potvrzovat, že skutečně lidé mají dluhy menší než 2,2 milionu korun. A medián dluhů přihlašovaných do oddlužení dosahuje úrovně mezi 600 000 až 800 000 korunami, hranice by tak byla spíše virtuální.

Budou speciální pravidla pro důchodce?

Ano. Pro starobní důchodce a invalidní důchodce druhého a třetího stupně bude oddlužení tříleté a nebude se trvat na dodržení 30procentní hranice. Dostupné toto výhodnější oddlužení bude jednou za život.

Co vysoké sankce a úroky?

Schválené znění zákona mění i pořadí uspokojování pohledávek. Ty, u nichž takzvané příslušenství, tedy úroky, pokuty nebo penále, převyšují jistinu, se stanou podřízenými. Lidé je tedy budou splácet jako poslední a věřitelé se na ně v praxi dostanou jen stěží.

Budou na oddlužení fronty?

S otevřenějším oddlužením se očekává v nejbližších letech zvýšený zájem, když o něj mohou zažádat desítky tisíc lidí, na které se zatím nedostalo. Dnes je schváleno zhruba 20 tisíc insolvencí za rok. Na sepsání návrhu na oddlužení se už dnes přitom stojí obrazně řečeno fronty, když někteří advokáti odmítají za maximální odměnu 4000 korun pro jednotlivce a 6000 korun pro manžele (bez DPH) návrhy na oddlužení sepisovat a neziskové organizace to následně nestíhají. Návrh poslance Dominika Feriho (TOP 09) na růst odměn na 5000 a 7500 korun ale neprošel. Stejně jako těsně neprošel návrh Marka Bendy (ODS), aby činnost insolvenčního správce mohl do budoucna vykonávat i soudní exekutor. Pomoci naopak mají některá schválená zjednodušení administrativy při vstupu do oddlužení. Posíleny mají být i soudy.

Kolik to bude stát?

Ministr spravedlnosti Jan Kněžínek před hlasováním vyčíslil možné dopady přijaté novely. Podle něj bude přínos na odvodech ve výši tři až deset miliard korun ročně. Předpokládá se totiž, že dostupnější oddlužení vytáhne desítky až nižší stovky tisíc zadlužených lidí z takzvané šedé ekonomiky do té oficiální. Že tedy tito lidé zase začnou platit daně. Ministerstvo spravedlnosti očekává, že počet žádostí o oddlužení vzroste o 30 až 40 procent, což si vyžádá posílení soudů, které vyjde na 100 až 130 milionů korun ročně. Dopady nového zákona na státní rozpočet tak podle Kněžínka budou silně pozitivní.

diners_2.3.

Jde o poslední změnu na dlouhou dobu?

Pravděpodobně ne. Z diskuze v poslanecké sněmovně vyplynulo například to, že by bylo vhodné do budoucna změnit pravidla pro nezabavitelné minimum. A to tak, aby lidem, kteří více vydělávají, zůstávalo více peněz, a byli tak motivováni i v době oddlužení profesně růst. Řešit se na půdě sněmovny a ministerstva spravedlnosti zřejmě budou i odměny insolvenčních správců, které by do budoucna nemusely být fixní, ale mohly by se odvíjet od výše dluhu.

V Bruselu pak vzniká směrnice, která chce umožnit snadnější oddlužení pro živnostníky. To by mělo být na tři roky a bez spodní hranice pro úhradu dluhů. Podmínkou by bylo „jen“ vyvinutí maximálního úsilí. Během projednávání se může působnost směrnice rozšířit i na běžné spotřebitele, pak by se v Česku během několika let pravidla znovu zásadně přepisovala.

Našli jste v článku chybu?