No, autor dela docela jednoduche zavery a pritom tech faktoru je mnohem vice. Pokud vim, pro stabilizaci site v SRN se planuji i jine opatreni nez dovoz a zlepseni prenosove soustavy. Jednak je to akumulace energie z alternativnich zdroju v precerpavacich elektrarnach a potom vystavba novych plynovych elektraren v kritickych oblastech. Oni ty uhelne jsou prevazne na severu kde je energie dostatek, kdezto nove plynove se maji stavet v mistech kde je to vice zapotrebi. Ano, je to drahe a energie urcite podrazi, nicmene jsem presvedcen ze zadne blackouty byt nemusi.
Němci počítají s obrovskými investicemi do chytrých sítí. To znamená, že spotřeba bude možná jen když je energie k dispozici. Nevím jestli si to tamní občané uvědomují. Tak lze sice předejít blackoutům, ale dnešní komfort je pryč. Akumulace typu Dlouhé stráně jsou chimérou. Kde jsou ty vhodná místa v Německu? Pochybuji, že severské státy si budou prznit přírodu pro německé nádrže. E.ON začíná projekt štěpení vody. To je ovšem málo účinný způsob výroby energie.
K akumulaci lze pouzit i bezne vodni elektrarny nejen precerpavaci. A pocitam ze i plynove elektrarny maji vyhody oproti uhelnym v rychlejsim nabehu. Pocitam ze to zase neni jenom veky parni stroj, ale ze je to normalni spalovaci motor, tudiz nabeh to nekolika sekund po otocenim klickem.
Btw. ale odbornici snad vedi co delaji a maji vypocteno, ze jim jejich plany budou fungovat.
Nemusite nic precerpavat, staci neodpoustet. Do bezne vodni elektrarny vam voda prubezne priteka. Pokud nebudete prubezne vyrabet elektrinu, ale jenom ve spickach, tak po celou dobu co nevytvarite elektrinu se vam energie akumuluje. Navic tato akumulace je ma daleko vyssi ucinnost.
P.S.: Mi neakumulujeme elektrickou energii, ale potencialni energii vody, akorat u precerpavacek do toho musime palit elektriku pri nadvyrobe. U vodnich elektrarent staci vodu nevypostet. Nebo vypostet v mensim mnozstvim.
Tos mne opravdu pobavil... Která větší vodní elektrárna vyrábí elektřinu průběžně? Zajeď si na Orlík, na hráz, je tam cedule, psaná velkými písmeny, s parametry přehrady a elektrárny. Jsou tam sice na první pohled nepochopitelné pojmy, jako je "hltnost turbin", ale třeba to nakonec s pomocí fór a strejdy Gůggla zvládneš. A pak sem nahoď dobu, po kterou elektrárna na Orlíku pojede, když bude v provozu "průběžně"...
Hltnost vodních turbín je hezký údaj, který nám spolu s dalšími údaji řekne maximální výkon jaký od turbíny můžeme čekat. Ale na drtivé většině přehrad na plnou hltnost pracují turbíny tak při jarním tání sněhu, při podzimním upouštěním přehrad před zimou a při manipulaci s přehradou před očekávanými dešti. Většinu času ale pracují se zlomkem maximální hltnosti tak kolem 1/4 maxima. Zdůvodnění proč tomu tak je viz níže.
Benzine, téměř všechny vodní elektrárny s větší vodní nádrží, jsou používány jen ve špičkách. A to hned od prvního napuštění nádrže. Tyto elektrárny jsou ovládány celostátním dispečinkem, který má tyto věci nastarosti. Je vidět, že jsi se nikdy neučil energetiku a že neznáš ani její základny.
Je to přesně naopak. Téměř všechny vodní elektrárny u nás jsou používány jako průběžné. Jedna z mála výjimek je soustava přehrad Lipno 1 a Lipno 2, kdy Lipno 1 běží jako špičková elektrárna a Lipno 2 je využívána jako vyrovnávací nádrž a odtok je realizován průběžnou elektrárnou. Důvod proč tomu tak je je jasný. Při vypnuté elektrárně na Lipnu 1 teče Vltavou po přehradou 3-4 m3/s. Když elektrárna naplno jí protéká 90 m3/s a ve vyrovnávací přehradě Lipno 2 pak stoupá vody rychlostí 1-2 m za hodinu ! To že to pod přehradou Lipno 1 nevypadá při provozu elektrárny jako při povodni je pouze tím, že odtok z elektrárny je realizovaný několik km dlouhým tunelem. Z vyrovnávací přehrady Lipno 2 je pak trvale odpouštěno průběžnou elektrárnou cca 15 m3/s. Bez vyrovnávací přehrady by při špičkové výrobě elektřiny byla např. Českém Krumlově 2x denně povodeň.
A protože drtivá většina našich přehrad není stavěná jako soustava přehrad, tak musí být elektrárny v nich provozovány jako průběžné. Není totiž možné 2x denně výrazně měnit množství protékající vody v řekách!
Proč by nebylo možné výrazně měnit tok vody v řekách ? Co to je za blbost ? Byl jsem nedávno v hrázi Kníničské přehrady v Brně a pracovník této elektrárny jasně říkal, že zapíná kaplanovu turbínu jen ve špičce odběru el. energie, což bylo asi od 12 do 14 hod. Ještě říkal, že déle turbínu nepouští, protože by brzy byla nádrž prázdná. Na Orlíku jsem byl také a totéž nám bylo řečeno. Bylo tam víc turbín, hráz byla myslím 90 m vysoká a celodenní využití Orlíku by mohlo být jen při záplavách na horním toku a tudíž při přebytku vody.
Tak zrovna Orlík je další z výjimek která je provozována jako špičková elektrárna.
Je to možné pouze proto, že těsně pod Orlíkem je přehrada Kamík.
viz: "Vodní nádrž Kamýk je přehradní nádrž na řece Vltavě u obce Kamýk nad Vltavou v okrese Příbram. Přehrada byla postavena jako součást tzv. Vltavské kaskády v letech 1957–1962, pro vyrovnání kolísavého odtoku ze špičkové elektrárny Orlík."
V řece bez vyrovnávací nádrže opravdu nelze několikrát denně měnit průtok vody.
A pod Kamýkem jsou Slapy a níže ťěchovice a pod tím Vrané ....
a přehrady na ostatních řekách (a elektrárny) jsou s prominutím "prdítka"
jinak, stačí si třeba projít na webu Povodí Labe Stavy a průtoky a přehradní nádrže a tomu, kdo umí používat fyziku a matematiku ze základní školy bude jasno :)
Běžná vodní elektrárna umí akumulovat energii. Běžná vodní elektrárna v soustavě dvou propojených přehrad umí akumulovat energii a pak ji ve špičce měnit na elektřinu. Co ale běžná vodní elektrárna na rozdíl od přečerpávací elektrárny neumí je akumulovat elektrickou energii !
Běžná vodní elektrárna totiž umí pouze akumulovat potenciálovou energii vody přitékající do přehrady, ale není žádný způsob jak mohla akumulovat přebytky elektrické energie ze sítě, protože pod přehradou není žádná voda která by se mohla přečerpávat zpět do přehrady. Takže na akumulaci elektrické energie běžnou vodní elektrárnu rozhodně použít nelze.
Jenze elektrikou energii umi akumulovat pouze a vyhradne kondenzatory resp. civky. Vsechno ostatni bud akumuluje energii potencialni a rep. chemickou (treba baterie). Ale to nam az tak nevadi. Ve skutecnosti vubec neni potreba "akumulovat" prebytkovou energii. Ukolem neni spoterbovat energii kdyz je ji prebytek. Ukolem je mit ve chvili spicky moznost rychle energii vyrobit. K tomu je mozne pouzit precerpavaci elektrarnu (kterou ale naplnite jenom kdyz mate prebytek energie) stejne jako soustavu dvou elektraren, stajne jako v omezene mire i bezne vodni elektrarny, coz se i dela.
Plynová elektrárna je jako motor u Boeingu, akorát daleko výkonnější, náběh asi do 15 minut. Dobré jsou kombinované elektrárny, kdy k tomu připojíte i ten "parní stroj", čímž zvýšíte účinnost.
Co ale stojí docela hodně peněz je provoz na prázdno a elektrárny jsou placeny za to, že mají záložní kapacitu. Oni tam ti zaměstnanci musí sedět a čekat a všechny systémy musí být neustále v pohotovosti.
Tak jasne, ale i kdyby to byla desetina, tak je to porad netrivialni spotreba. A takhle v soucasne dobe musi byt zalohovane vsechny vetrne (neco malo) a solarni (nasel jsem udaj cca 1.6GW) elektrarny - pro pripad, ze slunicko zaleze za mrak nebo prestane foukat. Takze nam tu zbytecne bezi a kouri cca dve az tri teplne elektrarny pro jejich zalohovani...
Pro zajimavost, takova 500MW uhelna elektrarna za provozu spali cca 350tun (6 vagonu uhli) za hodinu. Pokud plati muj predpoklad o desetinove spotrebe naprazdno, tak kvuli solarum vylitne do vzduchu zbytecne 15 vagonu uhli denne.
Jenze Vas pohlede pesimisticky presne podle prislovy "Zpola plny a zpola prazdy".
Tady nejde o to ze 15 vagonu uhli se spali kuvli fotovoltaikam zbytecne. Ony maji vyznam (zalohuji fotovoltaiku) ale dulezite je ze se spali o 300 tun uhli mene a to KVULI FOTOVOLTAIKAM. Holt rezieje na volnobehy se sice zapocitavaji v neprospech fotovolaik, ale i tak tam uspory nastanou a to je duelzite. Btw. asi proto se taky tedka uvazuje o tech plynovych elektrarnach, ktere maji asi lepsi paramtery na volnobeh.
Teď budu trochu chytračit, protože ty turbíny navrhuji.
Náběh plynové turbíny je 15 minut, náběh parní turbíny, je v nejlepším případě několik hodin. Neustálým zapínáním a vypínáním se turbíny ničí. Taková parní turbína zvládne kolem 2200 startů, její cena je několik miliónů EUR. Pokud máte parní turbínu, tak máte vysokotlakou, středně tlakou a nízkotlakou (těch může být i více). Každá z těchto turbín stojí cca 5 miliónů EUR. Takže častými starty si ničíte zařízení za 15 mil EUR (v tom nejlevnějším případě). To už stojí za zvážení plynové turbíny. Genrátor budete náběhy ničit v obou případech. Co je důležité zvážit je, že výpadky v síti jdou zpětně do elektrárny a přes generátor dochází k mechanickým šokům na turbíně, což opět snižuje nízkocyklovou únavu.
Problém fotovoltaiky je, že pokud není zrovna na jihu evropy, tak je naprostý nesmysl ji mít a ví to snad každý, kdo je z oboru a nenechal se ovlivnit lobby. Jediný alternativní zdroj jsou větrné elektrárny a i ty musí být zálohovány. Nic jiného zatím nejde použít v dostatečně velké míře aniž by to způsobilo více ekologických škod než fosilní paliva.
Hlavně jsem zvědav, jak to bude s fotovoltaikou v zimě, až na to za hodinu nasněží 5 cm sněhu. V té době navíc bude největší odběr energie. To pak pojede uhlí naplno klidně i 2 měsíce v kuse.
Jenomze kdybychom za ty prachy, co zahuci do dotaci za dalsich 30 let postavili a provozovali vyborne vybaveny a obsazeny vyzkumak na FV a chytre site, tak nejspis jeste zbyde na dva atomove bloky a to uhli budeme moct vypnout uplne... A do vzduchu pujde jen para. Trochu cislel - okud instalovany vykon FV 1.6GW pojede prumerne na 15% (cislo od jednoho provozovatele), vyrobi se za rok cca 2TWh (2e12) zelene energie. Pokud je dotace 5Kc/kWh (myslim, ze je vic), jsme na 10 rozdanych miliardach rocne (za nic, pro pokrok v ucinnosti FV panelu to nema absolutne zadny prinos). A voila, za tricet let dotaci jsme postavili tri Temeliny.