Ale ale, váš smích je najednou pryč. Kampak se poděl? Najednou se dobře nebavíte, ale stydíte se za mě a opovrhujete mnou! Ó, jaká to změna! :-D
Ne nadarmo se říká, že pro pravdu se lidi nejvíc zlobí. Hezky jste to demonstroval. Ale ať mě budete častovat sebehrubšími výrazy, na pravdě nic nezměníte:
Dříve (řekněme, koncem 19. století) byly děti krom ostatního i ekonomickou pomocí, velká rodina byla [u většiny populace] nutná pro sociální zajištění. A od poměrně útlého věku mohly pomáhat v hospodářství nebo živnosti.
Jenže dětská práce je dnes zakázána (ne, že bych to chtěl měnit) a sociální funkce rodiny převzal stát. Takže pořízení dětí znamená ekonomicky jen náklady; těch pár tisíc ročně odečtu na dani člověka fakt nevytrhne.
Samozřejmě jsou lidé, pro které jsou děti a jejich výchova formou seberealizace, chtějí po sobě něco zanechat, chtějí, aby jejich rod dál pokračoval. Všechna čest. Nicméně to zdaleka nejsou všichni a mnoha lidem k realizaci stačí jedno, dvě, maximálně tři děti. Lidí, co by fakt hodně chtěli velkou rodinu je málo. No a proto porodnost klesá.
Můžete se zlobit, můžete mi nadávat, ale nic na tom nezměníte.