Podle aktuálních údajů Úřadu práce ČR je nyní v evidenci celkem 316 990 uchazečů o zaměstnání, což odpovídá 4,36% nezaměstnanosti. Když se podíváme na míru nezaměstnanosti vycházející z šetření Českého statistického úřadu (ČSÚ) prováděného podle metodiky Mezinárodní organizace práce (ILO) za poslední čtvrtletí roku 2020 očištěnou od sezónních vlivů, zjistíme, že bez práce bylo 161,7 tisíce osob. Oproti třetímu čtvrtletí počet lidí bez práce vzrostl o 16,1 tisíce a v porovnání se čtvrtým čtvrtletím roku 2019 se jedná o nárůst o 52,5 tisíce osob. Těch, kteří jsou nezaměstnaní rok a déle, bylo v posledním čtvrtletí minulého roku 34,8 tisíce.
Nejvíce nezaměstnaných je na Karlovarsku
Za nezaměstnané jsou podle definice ILO považováni lidé, kteří v posledním čtvrtletí roku 2020 neměli žádné zaměstnání a neodpracovali ani jednu hodinu za mzdu či odměnu. A přitom si aktivně hledali práci. (Tato metodika je jednotná pro všechny členské země EU. Poskytuje tak mezinárodně srovnatelné údaje.) Je třeba mít na paměti, že definice nezaměstnaných podle ILO se liší od definice uchazečů o zaměstnání registrovaných na úřadech práce Ministerstva práce a sociálních věcí.
Podle průzkumu ČSÚ bylo ve čtvrtém čtvrtletí 2020 bez práce více žen, a to 89,2 tisíce. Nepracujících mužů bylo 72,6 tisíce. Míra nezaměstnanosti se tak v posledním čtvrtletí loňského roku zvýšila na 3,1 %. Nejvíce nezaměstnaných bylo v Karlovarském (6,1 %) a Ústeckém (4,6 %) kraji.
Naopak nejméně lidí bez práce bylo v Pardubickém (1,3 %) a ve Zlínském kraji (1,8 %). Na první pohled se zdá, že ani prudká recese a pokračující lockdown příliš do celkových výsledků nezasáhl. To, že je celkové číslo nezaměstnanosti nesrovnatelně nižší než třeba v době finanční krize, však neříká nic o výrazných přesunech, ke kterým ve skutečnosti na trhu práce docházelo,
upozorňuje Petr Dufek, analytik ČSOB.
Češi během koronakrize odpracovali méně hodin
K významnému poklesu počtu pracovních míst došlo v zpracovatelském průmyslu, a to včetně automobilového odvětví. O práci přišlo také hodně lidí zaměstnaných v oborech přímo postižených vládními opatřeními, která mají zpomalit šíření koronaviru. V závěru roku tak v dopravě a skladování nebo v odvětví stravování a ubytování ubyly desetitisíce pracovních míst. Ti, co si v těchto oborech práci udrželi, odpracovali podle Českého statistického úřadu mnohem méně hodin než v předcházejícím roce. Zaměstnanost udržovala i vládní podpora a bezesporu i naděje firem na brzký konec restrikcí.
Došlo k velkému poklesu skutečně odpracovaných hodin. Ve čtvrtém čtvrtletí bylo v průměru odpracováno 31,6 hodiny týdně. Za celý rok 2020 tak zaměstnaná osoba v průměru skutečně odpracovala 33,3 hodiny za týden, to je o 2,1 hodiny méně než v roce 2019,
říká Marta Petráňová z oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí ČSÚ.
Nezaměstnanost dál poroste
Ne všichni propuštění ale skončili v evidenci úřadů práce. Firmy v některých odvětvích nabíraly pracovníky i v těchto časech. Vzrostly tak počty pracovníků ve stavebnictví, IT nebo ve školství. Téměř 50 tisíc lidí z trhu práce odešlo úplně. Část z nich kvůli výchově dětí, část odešla do penze. Ani nadějné výsledky ekonomiky v závěru roku samy o sobě zvrat na trhu práce nepřinesou, a tak je pravděpodobné, že nezaměstnanost ještě v letošním roce mírně vzroste,
dodává Dufek.
Příčinou je podle Dufka skutečnost, že ekonomika dál funguje v omezeném režimu a k lockdownu se přidaly i další země v Evropě. Zatím navíc není jisté, jak se vyvine situace v nejvíce postižených odvětvích nebo kdy se podaří obnovit cestovní ruch. Problém vidí Dufek také v tom, že ani téměř po roce trvání pandemie ČR ještě nemá ve svém právním řádu uzákoněný kurzarbeit. A firmy se za této situace dál musí spoléhat na prodlužování programu Antivirus. Podle Dufka je však pravděpodobné, že si i přesto ČR udrží pozici země s nejnižší nezaměstnaností v rámci celé EU, a to i díky přetrvávající vysoké nabídce volných pracovních míst.
Jen zhruba 12 % lidí vnímá dopady ekonomické krize na svou domácnost jako vážné
Příliš černě zatím nevidí situaci ani účastníci šetření realizovaného ČSÚ. Převažující část respondentů považuje ekonomické dopady nezaměstnanosti na svou domácnost za dočasné a zvládnutelné. Vážné dopady a platební neschopnost domácnosti pociťovalo 12,4 % účastníků průzkumu. Jako těžkou, ale zvládnutelnou vnímalo pandemickou krizi 34,0 % dotázaných a za dočasné a zvládnutelné považuje dopady současné situace 53,6 % lidí.
V ČR ubylo pracujících cizinců
Koronakrize se dotkla i cizinců. Koncem roku 2019 v ČR celkově pracovalo téměř 600 tisíc cizinců. Nejpočetnější menšinu u nás tvoří občané Ukrajiny (145 tisíc), Slovenska (121 tisíc) a Vietnamu (62 tisíc). Ještě v roce 2019 tvořili cizinci, pokud jde o pracovní zastoupení v oblasti administrativní a podpůrné činnosti, nadpoloviční většinu (54 %). Ve stavebnictví, z něhož Češi odcházejí, se v roce 2019 počet cizinců zvýšil až na 58 tisíc osob, celkově šlo o 28 % zaměstnanců ve stavebnictví.
Za to v první polovině roku 2020 cizinci stavebnictví opouštěli a jejich podíl se meziročně snížil o 1,4 %. Početně nejvýznamnější byl během pandemie koronaviru odchod cizinců ze zpracovatelského průmyslu a z administrativních a podpůrných činností. Celkově šlo o 12,5 tisíce osob. K 30. červnu 2020 se nejvíce snížil počet Ukrajinců (na 133 tisíc, tedy o 7,7 %) a Slováků (na 199 tisíc, tedy o 1,3 %).
