Hlavní navigace

Nezaměstnanost opět klesla. K práci přistupujeme jinak než v zahraničí

Autor: Depositphotos

Český trh práce se od zahraničních v řadě věcí liší. My například vůbec nepreferujeme částečné pracovní úvazky. Naopak jsme ale nadprůměrní, co se týče znalosti cizích jazyků.

Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Podle informací Úřadu práce došlo v březnu 2019 k dalšímu poklesu nezaměstnanosti. Ke konci března totiž evidoval o 14 tisíc méně uchazečů než v únoru. A zároveň šlo o nejnižší březnovou hodnotu od roku 1997. Podíl nezaměstnaných osob tak poklesl na 3 % (únor 2019 – 3,2 %, březen 2018 – 3,5 %).

Český trh práce má však svá specifika a od trhů práce ostatních zemí se v mnoha věcech liší. Například Češi nepreferují kratší typy úvazků. V jazykové vybavenosti jsme však nadprůměrní. Vyplynulo to z šetření Českého statistického úřadu.

Kratší úvazky u nás oblíbené nejsou

Práce na kratší úvazek není Čechům příliš blízká. Podle šetření takto pracuje jen 7,3 % Čechů. To je výrazný podprůměr vzhledem k tomu, že průměrně má kratší úvazek každý pátý obyvatel Evropské unie.

Podíl kratších úvazků v EU.
Autor: Český statistický úřad

Podíl kratších úvazků v EU.

Podíl kratších úvazků v České republice je dlouhodobě jeden z nejnižších v rámci EU. Nižší už má jen Polsko, Slovensko, Chorvatsko, Maďarsko a Bulharsko, kde pracuje na kratší úvazek jen 2,5 % obyvatel. Naopak v sousedním Německu a Rakousku pracuje na kratší úvazek skoro 30 % zaměstnanců. A v Nizozemsku je to dokonce přes 50 % zaměstnanců.

Alespoň v České republice je však kratší úvazek doménou žen. Poměr žen a mužů v případě kratších úvazků je 70:30. Ženy tuto možnost využívají hlavně mezi 30. a 44. rokem věku. Souvisí to převážně s péčí o děti.

Počet kratších úvazků podle věku a pohlaví (2017).
Autor: Český statistický úřad

Počet kratších úvazků podle věku a pohlaví (2017).

Muži mezi 30–50 lety mají kratší úvazek v naprostém minimu případů, zatímco u žen je to přes 35 tisíc v jednotlivých věkových kategoriích.

Přibližně stejný počet kratších pracovních úvazků mají muži i ženy v mladém věku do 19 let. Tam jde převážně o různé brigády při studiu střední školy. Rozdíly se pak vyrovnávají i v seniorském věku nad 65 let. I tam jde většinou o různé přivýdělky k důchodu formou brigády.

Třetina Čechů umí minimálně 2 cizí jazyky

O tom, že jazykové znalosti jsou při uplatnění důležité, Češi vědí. Z šetření vyplynulo, že více než třetina žen i mužů ovládá minimálně 2 cizí jazyky. Z pohledu Evropské unie jsme nadprůměrní, protože v průměru umí dva cizí jazyky okolo 30 % obyvatel.

Hůře jsou na tom například v Rumunsku, kde dvě další řeči ovládá jen lehce přes 10 % žen i mužů.

Podíl osob, které umí nejméně 2 cizí jazyky (2016).
Autor: Český statistický úřad

Podíl osob, které umí nejméně 2 cizí jazyky (2016).

Patrně nejlepší jazykovou vybavenost mají ženy i muži v Lucembursku, kde dva cizí jazyky ovládá skoro 80 % obyvatel.

A velmi výrazný rozdíl v jazykové vybavenosti žen a mužů panuje ve Finsku. Alespoň 2 cizí jazyky tu ovládá 70 % mužů, ale přes 80 % žen.

Ženy se více vrhají do podnikání i na vysokou školu

Z šetření také vyplynulo, že v České republice přibývá žen s vysokou školou a žen, které zkoušejí vlastní podnikání.

Počty zaměstnanců a podnikatelů
Autor: Český statistický úřad

Počty zaměstnanců a podnikatelů

Co se týče žen podnikatelek, tak ačkoli je jich stále výrazně méně než mužů, jejich počet od roku 2010 stoupá. Čím dál více žen se tak nebojí zkusit vlastní podnikání. Od roku 2010 začalo podnikat o 43 tisíc více podnikatelek, kdežto u můžu podnikatelů naopak došlo k poklesu.

Zajímavé je i to, že ženy s vysokou školou se mnohem raději pouští do vlastních projektů a podnikají, než by se nechaly zaměstnat.

Podíl vysokoškolsky vzdělaných žen podle postavení v zaměstnání.
Český statistický úřad

Podíl vysokoškolsky vzdělaných žen podle postavení v zaměstnání.

V roce 2017 bylo mezi zaměstnankyněmi 26,2 % vysokoškolaček, kdežto mezi podnikatelkami 30,3 %. Procentuální rozdíly se v průběhu času měnily a například v roce 2015 byly téměř srovnatelné, ale v posledních letech se ženy s vysokou školou opět přiklánějí více k podnikání.

Vysokoškolaček máme víc než vysokoškoláků

Vysokoškolsky vzdělaných žen je dokonce v některých věkových skupinách výrazně více než mužů. Ve věkové skupině 25–34 let je 276 tisíc vysokoškolaček, ale pouze 198 tisíc vysokoškoláků. V seniorském věku nad 65 let je to však naopak, vysokou školu má 16,6 % mužů, ale jen 8,1 % žen.

Struktura populace podle vzdělání a věku (2017).
Autor: Český statistický úřad

Struktura populace podle vzdělání a věku (2017).

Ve starší věkové skupině nad 65 let je také výrazné zastoupení žen jen se základním vzděláním. A zajímavostí je také to, že ve věkové skupině do 34 let přibývá právě lidí, kteří mají pouze základní vzdělání, a to u obou pohlaví.

Nejvyšší rozdíl v odměňování je právě mezi vysokoškoláky

Bohužel smutnou pravdou zůstává, že přetrvávají výrazné rozdíly v odměňování. A nejvyšší jsou u osob s výučním listem a pak paradoxně u vysokoškoláků.

Takzvaný Gender Pay Gap ukazuje relativní rozdíl mediánu mzdy mužů a žen vztažený k mediánu mužů. V průměru činil v roce 2017 přes 4500 Kč v neprospěch žen. Se stejným vzděláním tedy muž bere v průměru o 4500 Kč více než žena.

FIN19

Ačkoli v průběhu let došlo k růstu mezd v různých odvětvích a pro obě pohlaví, rozdíly jsou stále patrné.

Mediány mezd a Gender Pay Gap podle vzdělání (2017).
Autor: Český statistický úřad

Mediány mezd a Gender Pay Gap podle vzdělání (2017).

Například u žen činí medián mzdy v případě střední školy bez maturity přibližně 19 000 Kč. U mužů s totožným vzděláním je to téměř 25 000 Kč. V případě magisterského vysokoškolského vzdělání je situace ještě horší. Medián mzdy u vysokoškolaček je přibližně 33 000 Kč. Vysokoškolsky vzdělaný muž si ale přijde na 43 000 Kč.