Nezaměstnaní si mohou přivydělat, ale ti pasivní přijdou o peníze

Od února se vrací institut veřejné služby, prostřednictvím které si mohou nezaměstnaní přivydělat. Pokud nebudou aktivní, o peníze naopak přijdou.

Od února se v důsledku novely zákona o pomoci v hmotné nouzi vrací nově upravený institut veřejné služby, která má dlouhodobě nezaměstnané motivovat k práci. Budou-li aktivní, mohou si přivydělat. Ti pasivní o peníze naopak přijdou.

Pro dlouhodobě nezaměstnané

Lidé, kteří jsou v evidenci Úřadu práce ČR a pobírají dávky v hmotné nouzi déle než půl roku, si mohou od února přivydělat v rámci veřejné služby. To ale až od určitého počtu odpracovaných hodin. Konstrukce změn prakticky vynucuje aktivitu u dlouhodobě nezaměstnaných, pokud si chtějí zachovat alespoň současnou výši dávky.

V případě, že příjemce dávek v hmotné nouzi projeví aktivitu, výše příspěvku na živobytí se mu nezmění. U jednotlivce tedy bude nadále činit 3410 Kč.

Aktivitou se konkrétně myslí:

  • nástup do projektu organizovaného Úřadem práce ČR, nebo
  • nástup na rekvalifikaci, nebo
  • odpracování minimálně 20 hodin měsíčně v rámci veřejné služby.

Pokud ale odpracuje alespoň 30 hodin měsíčně veřejné služby, vzroste mu příspěvek na živobytí o 605 Kč měsíčně (polovina rozdílu mezi životním minimem jednotlivce a existenčním minimem) a celkem tedy bude za měsíc pobírat 4015 Kč.

V případě, že příjemce dávek v hmotné nouzi bude naopak pasivní a veřejné služby se nezúčastní nebo nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti či při rekvalifikaci, dávka na živobytí se mu po šesti měsících neaktivity sníží na výši existenčního minima, které činí 2200 Kč měsíčně.

Novela zákona o pomoci v hmotné nouzi je účinná od 1. února 2017. Poprvé se tedy může částka na živobytí snížit neaktivním osobám na existenční minimum v srpnu 2017.

Mezi dávky v hmotné nouzi patří:

Nová pravidla se týkají příspěvku na živobytí.

Částky životního minima za měsíc činí:

  • pro jednotlivce 3410 Kč
  • pro první dospělou osobu v domácnosti 3140 Kč
  • pro druhou a další dospělou osobu v domácnosti 2830 Kč
  • pro nezaopatřené dítě ve věku do 6 let 1740 Kč
  • pro nezaopatřené dítě ve věku od 6 do 15 let 2140 Kč
  • pro nezaopatřené dítě ve věku od 15 do 26 let 2450 Kč

Životní minimum domácnosti dostaneme součtem všech částek životního minima za jednotlivé členy, například:

  • jediný člen domácnosti 3410 Kč
  • 2 dospělí v domácnosti 3140 Kč + 2830 Kč = 5970 Kč
  • 1 dospělý, 1 dítě ve věku 5 let v domácnosti 3140 Kč + 1740 Kč = 4880 Kč
  • 2 dospělí, 1 dítě ve věku 5 let v domácnosti 3140 Kč + 2830 Kč + 1740 Kč = 7710 Kč
  • 2 dospělí, 2 děti ve věku 8 a 16 let v domácnosti 3140 Kč + 2830 Kč + 2140 Kč + 2450 Kč = 10 560 Kč
  • 2 dospělí, 3 děti ve věku 5, 8 a 16 let v domácnosti 3140 Kč + 2830 Kč + 1740 Kč + 2140 Kč + 2450 Kč = 12 300 Kč

Výjimka pro znevýhodněné

Výjimku z této podmínky budou tvořit tzv. zranitelné skupiny obyvatel, u kterých se aktivita nezkoumá. Patří sem například:

  • lidé nad 68 let,
  • osoby se zdravotním postižením ve 2. a 3. stupni invalidity,
  • poživatele starobního důchodu,
  • osoby pobírající příspěvek na péči ve II. až IV. stupni,
  • osoby dočasně práce neschopné,
  • rodiče pobírající rodičovský příspěvek
  • nezaopatřené děti.

Veřejná služba má lidem pomáhat, ne je trestat. Zejména pokud jde o obyvatele regionů, kde dochází například k hromadnému jednorázovému propouštění, nebo patří do skupin, které jsou na trhu práce skutečně znevýhodněny, uvedla k novince ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová, která zároveň dodala, že Úřad práce ČR (ÚP ČR) aktivně oslovuje subjekty, které budou moci veřejnou službu zabezpečit.

Jedná se zejména o obce, ale také neziskové organizace, poskytovatele sociální služeb atd. Těmto subjektům může Úřad práce ČR poskytnout příspěvek až do výše 1000 Kč na ochranné a pracovní pomůcky na jednoho pracovníka, informovala také generální ředitelka ÚP ČR Kateřina Sadílková s tím, že ÚP ČR navíc může refundovat prostředky na pojištění odpovědnosti za škodu na majetku nebo na zdraví, kterou osoba vykonávající veřejnou službu způsobí nebo která jí bude způsobena.

Připomeňme, že veřejnou službu povinně zavedl v rámci sociální reformy Jaromír Drábek v roce 2012. Byla určena pro lidi, kteří jsou více jak dva měsíce bez práce. Odmítnutí znamenalo vyřazení z evidence úřadu práce i zrušení výplaty dávek. Ústavní soud ale opatření přirovnal k nucené práci a ještě zadarmo a povinnou veřejnou službu zrušil.

Veřejně prospěšné práce a veřejná služba

Veřejná služba se často plete s veřejně prospěšnými pracemi. Rozdíl je v tom, že zatímco za veřejně prospěšné práce dostáváte minimální mzdu, veřejnou službu vykonáváte bez výplaty.

Veřejně prospěšné práce jsou navíc časově omezenou pracovní příležitostí. Místa vytváří přímo zaměstnavatel, samozřejmě po dohodě s úřadem práce, který na odměnu přispívá (max. na 12 po sobě jdoucích měsíců). Obsazují se sem lidi bez větší šance na normální zaměstnání. Nejčastěji se jedná o práci pro obec, například uklízení veřejných prostranství, udržování komunikací apod.

V rámci veřejné služby nemusíte pracovat jen pro obec, ale například i v rámci kulturního či sportovního rozvoje, takže kromě udržování veřejných prostranství se můžete účastnit i dobrovolnických prací nebo uklízet v muzeu či knihovně. Jak už jsme zmínili, za veřejnou službu nenáleží mzda, od února je ale nově její výkon jednou z možností, jak si udržet stávající výši příspěvku na živobytí, nebo si ho i mírně zvýšit.

28 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 7. 2. 2017 20:13