Neviditelní pečující. Starají se o blízké a ocitají se na mizině

Až 200 tisíc Čechů v produktivním věku aktivně pečuje o své nemohoucí blízké, převážně staré rodiče, aniž by požádali o pomoc stát. Často ani netuší, na co všechno mají nárok.

Jejich obětavost se pak později může otočit proti nim samým. Protože musí obětovat čas svým blízkým, který by jinak strávili v práci, klesá jim příjem. Dostávají se tak do stresu z nedostatku financí a zároveň se snaží fungovat na všechny strany, zejména pokud ještě sami mají děti, o které je nutné se postarat. Kromě stresu z nedostatku peněz přichází i psychické vyčerpání. Často volí práci na poloviční úvazek, což jim nakonec ve výsledku sníží budoucí důchod.

Podle projektu Neviditelní, který mapuje ekonomickou situaci lidí ocitajících se na pokraji zájmu společnosti, jsou nejčastěji neformálně pečujícími ženy ve věku 36–64 let.

„Neviditelní“ je společným projektem Provident Financial, CETA – Centra ekonomických a tržních analýz a Spotřebitelského fóra. Podle průzkumu tohoto projektu by se chtělo postarat o své blízké, až to budou potřebovat, 85 % lidí. Největší obavy mají neformálně pečující z psychické zátěže (56 %), ale pomoc psychologa by vyhledal jen každý desátý. Nedostatku financí by se obávalo 48 %.

Podle odhadu iniciativy Pečuj doma, která je projektem Diakonie Českobratrské církve evangelické, o své blízké pečuje v ČR až 1 milion osob, ale zmíněných 200 tisíc lidí z nich se stará bez příspěvku od státu a nevyužívá žádnou z odlehčovacích služeb, které nabízejí zejména neziskové organizace. Zároveň nezvládají při péči o své blízké pracovat na plný úvazek, což vede k propadu v příjmech.

Lidé nedostatek peněz často řeší tím, že postupně čerpají úspory na penzi nebo třeba peníze odložené stranou na rekonstrukci domova. Když tyto prostředky dojdou, jsou neformálně pečující ohroženi příjmovou chudobou, říká Aleš Rod, ředitel CETA – Centra ekonomických a tržních analýz. Lze přitom předpokládat, že aktuální růst cen situaci ještě zhorší. Běžný člověk má možnost se inflaci bránit placenou prací přesčas. To nebudou moci udělat neformálně pečující, kteří jednoduše žádný volný čas nemají, dodává.

Intenzivní péče o blízké trvá průměrně 10 let

Podle Jaroslava Lormana, ředitele neziskové organizace pomáhající seniorům a jejich blízkým Život 90, je problém v celkově špatném nastavení systémové podpory lidí, kteří potřebují pečovat o člena rodiny. Legislativa ani pojem ‚neformálně pečující‘ nezná. Lidé, kteří se obětují péčí o někoho blízkého, tak ani nemají nárok na žádnou finanční pomoc. Příjemcem příspěvků je totiž vždy osoba, o kterou je pečováno. Z našich zkušeností ale víme, že ne všichni senioři o tuto pomoc žádají. Často o ní ani nevědí. Celou finanční tíži péče pak nesou sami, nebo se svými příbuznými, říká Jaroslav Lorman.

Neformální péče je přitom běh na dlouhou trať. Průměrná délka, po kterou se lidé o své blízké starají, je 10,4 let.

Řešením této patové situace není masivní výstavba pobytových zařízení, byť i tam má stát v porovnání se zbytkem Evropy značné rezervy, ale významná podpora odlehčovacích služeb, o které by měli mít možnost žádat sami pečující, domnívá se Aleš Rod.

Mnoho z pečujících ani neví, že se o péči může se státem podělit. Že je možné nechat dovážet obědy. Že může několikrát týdně přijít sociální pracovnice a pomoct třeba s hygienou. Pečující pak nemusí vyčerpat všechnu svou energii na zajištění základních potřeb blízké osoby, ale podělit se o svůj čas s rodinou. Díky tomu si může také udržet práci na plný úvazek.

O jaké příspěvky můžete žádat od státu, když pečujete o blízkého člověka? Co vám stát poskytne, pokud se kvůli snížení příjmu ocitnete ve finanční tísni?

Příspěvek na péči

Je určen pro lidi, kteří jsou závislí na péči druhé osoby. Jeho finanční výše se odvíjí podle stupně závislosti. Ta se posuzuje podle následujících kritérií:

• Mobilita – schopnost vstát z postele a ulehnout do ní, usedání, chůze.
• Orientace – schopnost orientovat se pomocí zraku a sluchu.
• Komunikace – schopnost dorozumět se s okolím řečí nebo písmem.
• Stravování – schopnost se najíst a napít.
• Oblékání a obouvání – schopnost vybrat si vhodné oblečení a obuv a samostatně se obléknout a svléknout.
• Tělesná hygiena – zvládání základních hygienických potřeb, sprchování, čištění zubů, česání.
• Výkon fyziologické potřeby – schopnost bez pomoci si dojít na toaletu, vyprázdnit se a provést očistu.
• Péče o zdraví – schopnost dodržování předepsaného léčebného režimu, jako je například pravidelné braní léků.
• Osobní aktivity – schopnost vykonávat osobní aktivity přiměřeně věku osoby.
• Péče o domácnost – schopnost dojít si samostatně nakoupit, starat se o finance a podobně.

Podle stupně závislosti máte nárok na tyto příspěvky:

• I. stupeň (lehká závislost) – 880 Kč/měs.
• II. stupeň (středně těžká závislost) – 4400 Kč/měs.
• III. stupeň (těžká závislost) – 12 800 Kč/měs.
• IV. stupeň (plná závislost) – 19 200 Kč/měs.

O příspěvku rozhoduje krajská pobočka Úřadu práce ČR, žádost lze podat elektronicky.

Dlouhodobé ošetřovné

Toto je dávka, kterou obdržíte ze systému nemocenského pojištění. Abyste ji získali, musíte být v tomto pojištění účastni, jako zaměstnanci alespoň 90 dní v posledních 4 měsících, u OSVČ je nutné hrazení nemocenského pojištění alespoň po dobu 3 měsíců, které bezprostředně předcházejí dni nástupu na dlouhodobé ošetřovné.

Další podmínkou je, že váš blízký, o kterého se staráte, strávil alespoň 4 dny (po sobě jdoucí) v nemocnici a lékař vydá potvrzení, že jeho stav vyžaduje po propuštění z hospitalizace do domácího prostředí poskytování dlouhodobé péče v minimální délce 30 dnů. Výjimkou, kdy není hospitalizace zapotřebí, je ošetřování osoby v paliativní péči v domácím prostředí (tedy člověka, u kterého se očekává v blízké době jeho úmrtí).

K dávce dlouhodobého ošetřovného potřebujete také souhlas ošetřované osoby (tato podmínka neplatí u osob mladších 18 let).

Žádost o ošetřovné, pokud jste zaměstnanci, podáte prostřednictvím svého zaměstnavatele, kterému odevzdáte vyplněný tiskopis, osoby samostatně výdělečně činné žádost podají přímo na příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení (OSSZ).

Příspěvek na zvláštní pomůcku

Na tento příspěvek má nárok osoba, která má těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí, nebo těžké zrakové či sluchové postižení. Příspěvek je možné získat buď na zvláštní pomůcku obecně, anebo na zvláštní pomůcku v podobě motorového vozidla či speciálního zádržného systému.

Okruh zdravotních postižení, na které se příspěvek vztahuje, a také zdravotní stavy, které jeho přiznání vylučují, jsou uvedeny v příloze zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením.

Kdo má nárok na příspěvek?

• Osoba, jejíž postižení trvá nebo je výhled, že bude trvat déle než rok.
• Osoba je starší 3 let, pak je možné přiznat nárok na motorové vozidlo, úpravu bytu, schodolez, stropní zvedací systém, svislou zdvihací plošinu, šikmou zvedací plošinu, nebo starší 15 let (vodicí pes), případně pro děti od 1 roku všechny ostatní pomůcky.
• Osoba, které zvláštní pomůcka umožní sebeobsluhu nebo realizaci pracovního uplatnění, přípravu na budoucí povolání, získávání informací, vzdělávání anebo styk s okolím.
• Osoba schopná zvláštní pomůcku využívat.
• Pokud je pomůckou motorové vozidlo, pak platí podmínka, že se osoba opakovaně v kalendářním měsíci potřebuje dopravovat a že je zároveň schopna řídit motorové vozidlo, nebo je schopna být vozidlem převážena.

Seznam druhů a typů pomůcek, pro které je dávka určena, je vyjmenován ve vyhlášce 388/2011 Sb. Příspěvek můžete dostat i na pomůcku, která ve vyhlášce uvedena není, podmínkou však je, že ji krajská pobočka Úřadu práce považuje za srovnatelnou s některou z pomůcek, která ve vyhlášce uvedena je.

Výše příspěvku:

Zákon rozlišuje, zda jde o příspěvek na pomůcku do 10 000 Kč, nebo přes 10 000 Kč. V případě částky do 10 000 platí potřebná osoba spoluúčast 1000 Kč. U příspěvku nad 10 000 Kč je spoluúčast 10 % z ceny pomůcky.

Maximální výše příspěvku na zvláštní pomůcku činí 350 000 Kč, případně až 400 000 Kč, pokud žádáte o příspěvek na pořízení „plošiny“. U příspěvku na pořízení motorového vozidla se přiznává výše v rozmezí od 100 do 200 tisíc Kč a odvíjí se od výše příjmu.

O příspěvek můžete požádat také elektronicky přes portál ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV).

Příspěvek na mobilitu

Výše dávky je 550 Kč měsíčně. Podmínkami nároku na tento příspěvek jsou:

• Osoba, o kterou se staráte, má nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením ZTP nebo ZTP/P.
• Opakovaně se dopravuje, nebo je někým jiným dopravována za úhradu.
• Nežije v domově sociálních služeb (domovy pro seniory, domově pro osoby se zdravotním postižením, v domově se zvláštním režimem nebo ve zdravotnickém zařízení ústavní péče). Výjimečně je možné příspěvek sjednat i pro člověka žijícího v domově pro osoby se zdravotním postižením, ale je nutné jeho dopravu věrohodně prokazovat.

Žádost o příspěvek na mobilitu můžete podat elektronicky prostřednictvím ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV).

Příspěvek na bydlení

Je určen pro ty, jejichž náklady na energie, vodu, nájem, svoz odpadu a podobně přesahují 30 % čistého příjmu (v Praze 35 %).

Žádost se podává 1× ročně a poté se každé čtvrtletí dodávají náklady na bydlení a čisté příjmy celé rodiny, která v domácnosti žije. Podat ji můžete elektronicky přes portál ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), kde zároveň najdete veškeré ostatní formuláře potřebné k přiznání příspěvku:

• Doklad o výši nákladů na bydlení.
• Nájemní (podnájemní) smlouva, smlouva o zřízení služebnosti.
• Doklad o výši čtvrtletního příjmu.
• Pokud máte nezaopatřené děti, pak doložíte rodný list (do 15 let dítěte, nebo potvrzení o studiu).
• A další, v souvislosti s rodinnou situací žadatele.

Příspěvek na živobytí

Je určen pro osoby v krajní nouzi, což, doufejme, by pečující osobu nikdy nemělo potkat jako následek zodpovědné péče o nemohoucí rodiče. Nicméně, pro úplnost, je dobré tuto dávku neopomenout.

Na příspěvek na živobytí máte nárok, pokud máte problém s úhradou základních životních potřeb, tedy například jde zejména o zabezpečení stravy, ošacení, obuvi, základních hygienických potřeb a podobně.

Nárok a výše příspěvku na živobytí se stanoví jako rozdíl mezi živobytím osoby (společně posuzovaných osob) a jejím příjmem, od kterého se odečtou tzv. přiměřené náklady na bydlení (viz výše). Částka živobytí je stanovena pro každou osobu individuálně, a to na základě hodnocení její snahy a možností. Pokud o příspěvek žádá více osob, jednotlivé částky živobytí se sčítají a výsledná částka živobytí se odvíjí od částek existenčního a životního minima.

O příspěvek na živobytí můžete požádat elektronicky přes portál MPSV.

Kde vám poradí, jak skloubit péči o blízkého a práci?

Můžete se obrátit na neziskové organizace, které vám nabídnou nejen psychologickou pomoc, ale také odlehčovací službu, abyste si mohli občas odpočinout. Také vás nasměrují, kde si požádat o finanční pomoc. Jsou to například: