Hlavní navigace

Názory k článku Neumíte splácet včas? Do úvěrů se raději nepouštějte, sankce zdražily

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 18. 1. 2010 10:19

    Petr (neregistrovaný)

    Sám jsem byl jednu domu v platební neschopností, když jsem se potýkal s krátkodobým výpadkem z podnikání, způsobeným prodloužením splatnostní faktur ze strany mých odběratelů.

    Přístup dvou bank, u kterým mám úvěry mi připomínal přístup vyděračů, místo aby mě podržely, tak na mě sypaly pokuty, které v konečném důsledku zhoršovaly mou finanční situaci. Smysl těch pokut mu přijde postavený na hlavu.

  • 18. 1. 2010 14:23

    Ten co nepodepsal kvůli rozhodčí doložce (neregistrovaný)

    Zrovna nedávno jsem chtěl u Raiffeisen Bank dohodnout kontokorent (povolený debet) k účtu. Nelíbil se mi však text smlouvy, který by šel jednoznačně označit jako „rozhodčí doložka“. V případě nesouhlasu s rozhodnutím máte smůlu, slíbili jste se podřídit rozhodci a vzdali se řešení u soudu. Hlavně se mi nelíbí ta část o „nespornosti“ po sedmi dnech a tu společnost, která údajně praktikuje již 10 let, také nikdo nezná. Ještě bych tak přistoupil na rozhodce při některé z komor…


    Smluvní strany se dohodly, že veškeré spory z této Smlouvy budou rozhodovány s konečnou platností
    v rozhodčím řízení, a to jedním rozhodcem, jmenovaným Správcem ze Seznamu rozhodců, vedeného
    Společností pro rozhodčí řízení a.s., IČ 26421381, se sídlem Praha 2, Sokolská 60, PSČ 120 00 (dále
    jen „Společnost“), při její existenci, a to podle Jednacího řádu pro rozhodčí řízení Společnosti, Pravidly
    o nákladech rozhodčího řízení, Organizačním a Kancelářským řádem Společnosti, s jejichž obsahem
    jsou smluvní strany srozuměny a s nimiž se mohou blíže seznámit v sídle Společnosti nebo na stránkách
    www.rozhodci-rizeni.cz. V případě rozhodování sporů v rozhodčím řízení je rozhodnutí rozhodce o
    sporu ve věci konečné a na základě tohoto rozhodnutí je možno podat návrh na výkon tohoto
    rozhodnutí, resp. exekuci. Rozhodčí řízení je neveřejné a jednacím místem je sídlo Společnosti.

    Rozhodce zpravidla rozhoduje spor bez ústního jednání na základě předložených písemností. Řízení se
    zahajuje doručením žaloby, přičemž podmínkou jejího projednání je zaplacení poplatku žalobcem za
    rozhodčí řízení. Rozhodce uvědomí o podání žaloby žalovaného, jemuž zašle kopii žaloby k vyjádření
    s požadavkem, aby se k žalobě do 7 dnů vyjádřil a případně doložil důkazy, jichž se dovolává a
    s upozorněním, že jinak jsou skutečnosti uvedené v žalobě považovány za nesporné. Účastníci sporu
    jsou povinni označit veškeré důkazy k prokázání svých tvrzení. Rozhodčí nález nabývá účinku
    pravomocného soudního rozhodnutí doručením.
    Pro doručování platí tyto zásady: Doručování se provádí poštou, případně osobně. Při doručování
    poštou straně sporu, jež nebyla zastižena, ačkoliv se v místě doručení zdržuje, se použije přiměřeně
    ustanovení občanského soudního řádu o doručování písemností do vlastních rukou, přičemž opětovné
    doručování zásilky se nevyžaduje a platí, že nevyzvedne-li si adresát zásilku do 10 dnů od uložení,
    považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Písemnosti
    se doručují na adresu žalované strany, uvedené v této Smlouvě, nesdělí-li tato strana písemně adresu
    jinou, k čemuž se zavazuje, pokud chce, aby jí na tuto jinou adresu byly písemnosti doručovány.
    V případě, že žalovaná strana tuto svoji povinnost nesplní a zdržuje se na jiné adrese, budou
    v rozhodčím řízení písemnosti doručovány na žalobci známou adresu a žalovaná strana bere na
    vědomí, že se tak děje s účinky pro rozhodčí řízení rozhodnými, jako by se na této adrese zdržovala.


  • 18. 1. 2010 15:14

    Flasi (neregistrovaný)

    No tak redakce by mohla zpracovat IMHO zajímavý článek – porovnání bank resp. jejich finančních produktů podle přístupu k rozhodčí doložce.
    Nebo ne? Nebo by to bylo nudné a smutné čtení, že všechny banky trvají na rozhodčí doložce s předem daným rozhodcem?

  • 18. 1. 2010 18:24

    Dalibor Z. Chvátal

    Tohle není špatný nápad! Díky za tip. Je fakt, v posledním roce rozhodčí doložku najdete u většiny bank a úvěrových společností, takový divný „trend“

  • 18. 1. 2010 19:08

    Ten co nepodepsal kvůli rozhodčí doložce (neregistrovaný)

    Nebylo by od věci uvést, kolik stojí nebo jak se vypočítávají, náklady spojené s rozhodčím řízením. Příklady, které se donedávna uváděly, již značně pokulhávají. Nedávno v rádiu vystupoval nějaký rozhodčí soudce a exekutor, avšak jím uváděné příklady odpovídaly 50% toho, co dnes lidé uvádějí. Domnívám se, že i při „banálním“ dluhu (řekněme 2–30 tis) se budou náklady rozhodce pohybovat řádově v desítkách tisíc. A náklady na případnou exekuci také tak.

    Text té smlouvy uvádím proto, že je stejný (přinejmenším po obsahové stránce) pro jakýkoliv úvěrový produkt u Raiffeisen. Ne jen pro kontokorent. Pokud se zavážete k pravidelným splátkám a nejste schopen plnit, měli/mohli byste mít zásadní problém.

    Otázkou proto pochopitelně je, jak banky přistupují ke změnám splátkového kalendáře a dočasnému pozastavení splácení. A lze si konkrétní jednání (Kromě toho co píši také třeba toho, zda se přednostně splácí dluh nebo penále a úroky spojené s dluhem. To lze někdy velmi těžko z podmínek úvěrových společností vyčíst.) vynutit úpravou smlouvy? Vlastním dodatkem?
    To že banky si své peníze hlídají je pochopitelné, a osobně bych bič bral na všechny podvodníky a i nesplácející. Zase na druhou stranu, nesplatit nějakou splátku v termínu a prošvihnout týdení lhůtu k vyřešení problémů (a řešením může být i exekuce ať již majetku nebo nemovitostí) je velmi snadné.
    Rozhodně by měla zůstat zachována možnost, že pokud se strany nejsou schopny sami dohodnout a s rozhodnutím rozhodce některá z nich nesouhlasí, tak záležitost předají k soudu.

  • 18. 1. 2010 19:23

    Ten co nepodepsal kvůli rozhodčí doložce (neregistrovaný)

    Možná ještě větší problém, kvůli rozhodčí doložce, bývá u telekomunikačních společností. Vůbec se s vámi nemalují. Žádné dohadování, v extrémním případě se prostě zastaví exekutor (tak jsem alespoň slyšel).

    Pokud se o tom lidé nebudou bavit a odmítat takové produkty, dokud to jde, brzy to jít nemusí. Klidně si dokáži představit dodavatele plynu, vody,… s takovou standardní smlouvou (podle všech platných zákonů), kdy by mohl být kdokoli a kdykoli, prakticky nesmyslně a zbytečně, okrádán a penalizován. Nechceš s námi mít smlouvu, tvoje věc. Tohle podepisují všichni, nic jiného není…

  • 25. 1. 2010 12:43

    Ten co nepodepsal kvůli rozhodčí doložce (neregistrovaný)

    Mediace (smírčí řízení) – alternativní způsob řešení sporu, kdy se na bázi dobrovolnosti hledá prostřednictvím nezávislé osoby (mediátora) společné řešení, na kterém se shodnou obě strany.

    „Principem mediace je hledání vzájemně přijatelné, vyvážené a oběma stranami v budoucnu dobrovolně plněné dohody.“

    Arbitráž (rozhodčí řízení) – alternativní způsob řešení majetkových sporů, kdy věc řeší rozhodce na základě souhlasu obou stran.

    Více, v článku Jitky Lukášové pro Podnikatel.cz: Podnikatel může řešit spory i mimosoudně. Mediace hledá řešení v dohodě (http://www.podnikatel.cz/clanky/podnikatel-muze-resit-spory-i-mimosoudne-mediace/)

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).