Hlavní navigace

Nestačí, že pro vás advokát něco napsal. Musí vás také poučit, jinak může platit

Autor: Shutterstock
Richard W. Fetter

Advokátka napsala darovací smlouvu na nemovitost, ale nepodala už návrh na vklad na katastr, ani klientce neřekla, aby to udělala sama. Dárkyně zemřela, advokátka zase neporadila, jak to vyřešit dodatečně, a tak klientka přišla o majetek.

Doba čtení: 8 minut

Peníze, peníze a nic než peníze. Bohužel je to trend doby. Pokud jsou vydělány poctivou prací, chytrým nápadem, prospěšným jiným lidem, proč ne, že? Hodně lidí však chce jenom rychle a bez velké námahy vydělat. Vytrácí se hrdost na vlastní práci, profesionalita, zájem o klienta, zákazníka. Práci odbude řemeslník.

Kritizovali jsme, že realitní kanceláře často zajímá jenom rezervační smlouva spojená se složením propadné zálohy ve výši celé provize, tedy že zaplaceno za zprostředkování dostává hned na začátku, tudíž ztrácí motivaci realitní případ dovést do zdárného konce. Vždyť v restauraci se také platí až po konzumaci.

Advokát by za vás měl bojovat až do roztrhání těla, vždyť když se třeba rozvádíte, je pro vás více než někdejší životní partner, když se hádáte o rodinný majetek, je pro vás více než bratr nebo sestra. Ostatně nedělá to zásadně zadarmo, že? Proto je na pováženou, když advokát nechá klienta na holičkách. Jako právníkovi se mi to velmi příčí.

Kdyby klientka věděla, co má dělat, tak asi advokátku nepotřebovala

Jistá paní nebo slečna se obrátila na advokátku, aby jí poskytla právní služby ohledně darování části nemovitosti. Uzavřeli tedy smlouvu o právní pomoci, jejímž předmětem byl sepis darovací smlouvy a následné podání návrhu na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí. Darovací smlouvou ze dne 22. 5. 2014 darovala klientce její matka ideální polovinu hodnotného pozemku. Jenže advokátka návrh na vklad nepodala.

Klientka asi byla naprostý laik, což není z naší strany ani špetka kritiky, ale konstatování, a tak si tuto banální věc nezúřadovala sama. Jenže její maminka za více než půl rok – 29. 12. 2014 – zemřela. Ideální polovina nemovitosti, která byla předmětem darovací smlouvy, se tak stala předmětem dědického řízení. Klientka tak získala jenom čtvrtinu této nemovitosti. Na schůzce v advokátní kanceláři 26. 10. 2015 advokátka klientce sdělila, že v darovací smlouvě udělala chybu v datu, proto následně nepodala návrh na vklad do katastru nemovitostí.

(Tedy nezlobte se, milí čtenáři, tady si neodpustím hodně kritický komentář. Chybička se samozřejmě může vloudit každému, ale pak je třeba ji urychleně odstranit. To tedy právnička na chybu přišla vskutku brzo. A proč věc okamžitě, jakmile na ni přišla, neřešila?)

Na dotaz ohledně dědického řízení sdělila klientce, že „už se s tím nedá nic dělat“ a dědici obdrží příslušný dědický podíl. Nesdělila klientce, že by mohla darovací smlouvu uplatnit v dědickém řízení. Klientka si to nenechala líbit a, oč přišla v rodině, žádala nahradit po advokátce.

Na advokáta si musíte vzít advokáta…

Soud prvního stupně dospěl k závěru, že žalovaná advokátka nepodáním návrhu na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí a následným nepoučením žalobkyně o možnosti zabránit vzniku škody uplatněním darovací smlouvy v dědickém řízení způsobila žalobkyni (klientce) škodu, jestliže se její majetek oproti očekávanému stavu nezvětšil. Výši škody dovodil soud z hodnoty celé nemovitosti, tj. z částky 7 138 220 Kč.

Žalobkyně do svého vlastnictví v důsledku jednání žalované nenabyla podíl o velikosti čtvrt nemovitosti, jehož hodnota činí 1 784 555 Kč. Od této částky soud odečetl částku 125 041 Kč představující hodnotu majetku, který žalobkyně nabyla jako dědička po zůstavitelce a který by v případě darování poloviny nemovitosti před smrtí zůstavitelky již v dědickém řízení nenabyla, neboť by na povinný díl byla započtena hodnota darované nemovitosti (soud postupoval podle § 1660 odst. 2 a § 1658 občanského zákoníku). 

Jenže odvolací soud žalobu zamítl. Dospěl k názoru, že advokátka odevzdala klientce darovací smlouvu a již nebylo její smluvní povinností poučovat žalobkyni o dalších možných postupech v realizaci smlouvy. Došlo tedy k přetržení příčinné souvislosti mezi protiprávním jednáním žalované a škodou, která vznikla až na základě dobrovolného jednání žalobkyně, jež nejprve uzavřela dědickou dohodu a následně čtvrtinový podíl na nemovitosti od ostatních dědiců odkoupila.

(Tedy, promiňte, milí čtenáři, ale k výrobkům také dostáváme návod, a když pro laika jako právník vytvořím nějakou smlouvu, podání, tak mu přece musím říci, co s ním udělat, kam ho zaslat, jakou formou atp. a vedle toho vysvětlit, jaký má význam, prostě laika poučit atp.)

Není divu, že si poškozená klientka podala dovolání k Nejvyššímu soudu a ten se jí zastal.

Co říká o vztahu advokáta a klienta zákon

Podle § 16 odst. 1 zákona o advokacii je advokát povinen chránit a prosazovat práva a oprávněné zájmy klienta a řídit se jeho pokyny. Pokyny klienta však není vázán, jsou-li v rozporu s právním nebo stavovským předpisem; o tom je advokát povinen klienta přiměřeně poučit. Podle odst. 2 při výkonu advokacie je advokát povinen jednat čestně a svědomitě; je povinen využívat důsledně všechny zákonné prostředky a v jejich rámci uplatnit v zájmu klienta vše, co podle svého přesvědčení pokládá za prospěšné.

Podle § 24 odst. 1 věta první zákona o advokacii advokát odpovídá klientovi za újmu, kterou mu způsobil v souvislosti s výkonem advokacie. Podle odst. 4 advokát nebo společnost se odpovědnosti podle odstavců 1 až 3 zprostí, prokáží-li, že újmě nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze na nich požadovat.

Ustanovení § 24 odst. 1 zákona o advokacii vychází z odpovědnosti advokáta bez zřetele na zavinění (tzv. objektivní odpovědnost) a je založena na současném splnění všech tří předpokladů, jimiž jsou výkon advokacie, vznik škody a příčinná souvislost mezi výkonem advokacie a vznikem škody. Tato koncepce vyjadřuje zvýšené nároky, jež jsou kladeny na advokáty jako odborníky vykonávající specializovanou činnost.

Advokát je povinen chránit a prosazovat práva a oprávněné zájmy klienta, využívat důsledně všechny zákonné prostředky a v jejich rámci uplatnit v zájmu klienta vše, co podle svého přesvědčení pokládá za prospěšné (§ 16 odst. 1 a 2 zákona o advokacii). 

Advokát vás musí poučit

Z podstaty poskytování právních služeb vyplývá, že advokát je při poskytování právních služeb povinen postupovat s náležitou odbornou péčí. To předpokládá iniciativní a samostatný přístup advokáta, poskytnutí potřebných informací klientovi, vysvětlení řešené problematiky, předestření možných variant postupu, vyhodnocení jejich výhod i rizik a vyžádání si pokynů (informovaného souhlasu) klienta v případě, že je to potřebné.

I když zákon již dále podrobněji rozsah konkrétních povinností advokáta nevymezuje, lze pod požadavek čestné a svědomité ochrany a prosazování práv a oprávněných zájmů klienta s využitím všech zákonných prostředků ve smyslu § 16 zákona o advokacii podřadit i tzv. znalostní povinnost a povinnost poučovací.

Poučovací povinnost, ač není v zákoně výslovně definována, je samotnou podstatou výkonu advokacie, prolíná všemi stadii poskytování právní služby a odráží zvýšený standard péče, který advokát jako specialista na právní otázky a postupy musí klientovi garantovat, aby dosáhl zamýšleného účinku ve věcech, které pro klienta jako příkazník zajišťuje.

Zhodnocení případu

Odvolací soud nesplnění předpokladů odpovědnosti žalované advokátky za škodu dovodil ze závěru, že advokátka byla pověřena pouze sepisem smlouvy a podáním návrhu na vklad vlastnického práva na katastr nemovitostí, přičemž odevzdáním smlouvy klientce (aniž by byl návrh na vklad podán) došlo k faktickému ukončení právního zastoupení žalovanou a nebylo již její povinností poučovat žalobkyni o dalších možných postupech v realizaci smlouvy. S tímto závěrem Nejvyšší soud nesouhlasil.

Co advokátka asi nevěděla, anebo jí to bylo fuk, tak to klientce neřekla

Podle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 5. 2004 (spis. zn. 30 Cdo 1204/2003), jehož závěry se uplatní i v poměrech nové právní úpravy dle nového občanského zákoníku, jestliže zůstavitel za svého života daroval nemovitost a návrh na vklad nebyl dosud podán, zařadí se do pasiv dědictví závazek převést na nabyvatele vlastnické právo k nemovitosti v odpovídající hodnotě.

Výklad Nejvyššího soudu, k němuž stačí zdravý rozum a špetka profesionální odpovědnosti

Pochybila-li klienta a v rozporu se smlouvou o právní pomoci nepodala návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí podle sepsané darovací smlouvy, nelze tím mít její povinnost poskytnout právní službu za skončenou. V takovém případě mělo následovat nalezení reálného řešení, jak pochybení napravit a zajistit převod vlastnického práva na žalobkyni, k čemuž právní služba poskytnutá žalovanou měla vést. Bylo tedy její povinností, vzhledem ke znalosti právní problematiky, poučit žalobkyni jako klientku, že uzavřenou darovací smlouvu může uplatnit v dědickém řízení.

Neučinila-li tak, respektive poučila-li ji chybně, je nutno i tento její postup považovat za součást výkonu advokacie, k němuž se žalobkyni zavázala v souvislosti s právní službou ohledně darovací smlouvy. Jestliže klientka následně uzavřela v rámci probíhajícího dědického řízení dohodu s ostatními dědici, v důsledku které nenabyla ¼ nemovitosti, kterou měla nabýt podle darovací smlouvy, nevylučuje tato okolnost odpovědnost žalované podle § 24 zákona o advokacii, jestliže žalovaná nedostatečným, resp. chybným poučením žalobkyně nezabránila vzniku škody. 

Klientka udělala chybu, ale té měla zabránit právě advokátka

Závěr odvolacího soudu o neexistenci povinnosti poučit žalobkyni (klientku) o možnostech nápravy pochybení žalované (advokátky) a o přetržení příčinné souvislosti tak není správný, určil Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku ze dne 20. 6. 2018 (spis. zn. 25 Cdo 5819/2017)

K otázce přetržení příčinné souvislosti NS uvedl, že okolnost, jež přerušuje příčinnou souvislost, musí působit jako samostatná příčina vzniku téže újmy a musí být způsobilá vyvolat stejný následek, jenž nastal působením původní příčiny. V projednávané věci nepodání návrhu na vklad zůstalo prvotní příčinou, bez níž by ke škodě nedošlo a bez níž by ani nepřicházela do úvahy dědická dohoda v podobě, jak ji žalobkyně uzavřela

K prvotní příčině přistoupila okolnost další (chybné poučení klientky advokátkou) a obě dohromady znamenaly vznik škody. Uzavření dědické dohody nebylo samostatnou příčinou vzniku újmy, a tuto okolnost tak nelze považovat za okolnost přerušující příčinnou souvislost.

dan_z_prijmu

Závěr

Jistěže asi mnozí nerozumíte tomu, co pro vás advokát dělá, proto žádejte vysvětlení, poučení, pokud se vám ho nedostane. (I lékař vás musí poučit o zvoleném léčebném postupu. Máte právo vědět, co se děje s vaším zdravím, i právními a majetkovými poměry.) A když vás poškodí, nebojte se žádat odškodnění.

Autorský text prošel redakční (editorskou) úpravou. 

Našli jste v článku chybu?