Cestou z práce jste svědkem trestného činu, například loupežného přepadení. Dané osobě pomůžete tím, že zavoláte Policii, ale víc se v situaci angažovat nechcete. Jdete domů a jako svědek trestného činu se přihlásit odmítnete.
Nedává vám to smysl? Někteří lidé se tím snaží chránit sami sebe, aby se případné svědčení proti pachateli po čase neobrátilo proti nim. Ve spisu, který je k případu veden, se totiž uvedou jejich osobní informace. Jméno a příjmení, adresa trvalého bydliště a další podrobnosti. A ke spisu má přístup pachatelův advokát i sám pachatel.
Snadno si tedy po přečtení spisu může zapamatovat vaše jméno a adresu a po čase si s vámi přijít situaci vyřídit. O což samozřejmě nikdo nestojí. A tak někteří lidé volí pro ně bezpečnou cestu. Dělají, že nic nevidí, neslyší, nikde nebyli. A jako svědci se nepřihlásí. Podívali jsme se podrobně na to, jak to v praxi funguje.
Co o vás evidují kvůli výslechu?
Pokud jste v nějakém případu vedeni jako svědci trestného činu, pravděpodobně vás také předvolají a vyslechnou. Vaši výpověď, tedy vše, co řeknete, zaevidují do protokolu. Současně platí, že podle trestního řádu je potřeba před vaším výslechem zjistit vaši totožnost na základě průkazu totožnosti a také uvést váš poměr k obviněnému. I kdybyste se s pachatelem neznali, je potřeba to do protokolu uvést.
A součástí protokolu je i vaše identifikace. Do protokolu o výslechu svědka se zpravidla uvádí jméno a příjmení (i jméno a příjmení rodné), datum a místo narození, číslo průkazu totožnosti, adresa trvalého bydliště, adresa pro účely doručování, místo výkonu zaměstnání, postavení v zaměstnání a poměr k obviněnému,
uvedl pro Měšec.cz Štěpán Ciprýn, advokát z advokátní kanceláře CIKR.
Kdo může nahlížet do spisu?
Součástí celého případu je spis. Do něj se zakládají veškeré informace s případem spojené, různé zjištěné skutečnosti atd. Tedy i vaše svědecká výpověď.
Do tohoto spisu pak může podle trestního řádu nahlížet celá řada oprávněných osob. Nahlížet do spisu má právo obviněný, poškozený a zúčastněná osoba, jejich obhájci a zmocněnci. Dalšími osobami, které jsou oprávněné nahlížet do spisu, jsou zákonní zástupci nebo opatrovníci obviněného, poškozeného nebo zúčastněné osoby, jestliže tyto nejsou plně svéprávné nebo je-li jejich svéprávnost omezena,
dodává Štěpán Ciprýn.
Pokud by do spisu chtěly nahlížet nějaké další osoby, jde to jen se souhlasem předsedy senátu. Případně pokud by do spisu chtěli další osoby nahlížet v přípravném řízení, je potřeba souhlas státního zástupce nebo policejního orgánu. Je-li to nutné k vypracování znaleckého posudku, může nahlédnout do spisu také znalec,
vypočítává Štěpán Ciprýn.
Součástí spisu jsou i vaše osobní údaje
A teď to podstatné. Ti, kdo mají právo nahlížet do spisu, mají právo nahlížet do celého spisu a všech jeho částí. A uvidí i vaše osobní údaje. Výpovědi nejsou za standardní situace anonymizované a ani osobní údaje v nich obsažené,
dodává Štěpán Ciprýn.
Stát totiž v této chvíli musí chránit práva vaše jako svědka, ale i práva obviněného, tedy pachatele. A na jedné straně v tuto chvíli stojíte vy jako svědek, který chce ochránit sám sebe, a na straně druhé stojí obviněný, kterému ještě nebyla prokázána vina, který má právo na obhajobu. Automatickým utajením vaší totožnosti by bylo zasaženo do jeho práva na obhajobu. Utajení skutečné totožnosti svědků je jedním z prostředků ochrany jejich života, zdraví nebo jiných ústavně zaručených základních práv. Současně jde ale o podstatný zásah do práva obviněného na obhajobu, a to jednak v možnosti prověření pravdivosti skutkových tvrzení, jednak v možnosti prověření věrohodnosti svědků,
dodává Štěpán Ciprýn.
A stát v této chvíli musí vybalancovat, jak chránit obě tato práva. Přičemž jejich uplatnění v plném rozsahu během trestního řízení v jedné a téže věci není reálně možné. Z logiky věci vyplývá, že uplatnění jednoho omezuje naplnění toho druhého, a proto je třeba je vyvažovat zejména uplatněním principu proporcionality,
říká Štěpán Ciprýn.
Kdo si může ze spisu dělat poznámky
Během celého procesu jsou tedy mechanismy automaticky nastaveny tak, že vaše osobní údaje si obviněný může ve spisu přečíst. A společně s ním i jeho právní zástupce.
Kromě toho mají oba dva právo si ze spisu dělat poznámky. Obviněný, poškozený, zúčastněná osoba, jejich obhájci, zmocněnci, zákonní zástupci nebo opatrovníci obviněného, poškozeného nebo zúčastněné osoby mají právo činit si ze spisu výpisy a poznámky a pořizovat si na své náklady kopie spisů a jejich částí,
dodává Štěpán Ciprýn.
Možnost utajení je a musí vás o ni poučit
Možnost utajení vašich osobních údajů tu samozřejmě je a máte právo o ni požádat, ale není automatická. Svědek, který by měl být o tomto svém právu poučen, může zažádat o utajení své podoby a následně může podepsat protokol pod smyšleným jménem a příjmením, pod kterým je pak veden,
dodává Štěpán Ciprýn.
Děje se tak ale jen v případě, že by vám v souvislosti s podáním svědectví hrozila újma na zdraví nebo by vám hrozilo jiné vážné nebezpečí porušeních vašich základních práv. Zároveň platí, že k tomuto utajení policejní orgán nedá souhlas, pokud by šla vaše ochrana zajistit i jinak.
O toto utajení musíte policejní orgán požádat. Ten situaci vyhodnotí a následně rozhodne. Orgán činný v trestním řízení učiní opatření k utajení totožnosti jak podoby svědka, tak dalších osobních údajů, které se následně vedou odděleně od trestního spisu a mohou se s nimi seznamovat jenom orgány činné v trestním řízení v dané věci,
říká Štěpán Ciprýn.
Hrozba ale musí být reálná
Není ale možné o takovou ochranu žádat jen na základě toho, že se bojíte, co kdyby. Aby se svědku dostalo výše uvedené ochrany, měla by být prokázána skutečnost, že zmiňovaná hrozba skutečně existuje. Hrozbě by měly nasvědčovat konkrétní skutková zjištění (například výhrůžky, zastrašování, ovlivňování či vydírání ve vztahu ke svědkovi),
vypočítává Štěpán Ciprýn.
Což například doložíte různými písemnostmi, zásilkami, které vám či vašim blízkým byly doručeny, ale i telefonáty. Odkázat se také můžete na ústně pronášené útoky nebo na fyzicky podniknuté útoky na vaši osobu v minulosti.
A co když je utajení zamítnuto?
Může se však stát, že policejní orgán neshledá důvody k tomu, aby došlo k vašemu utajení. Pokud policejní orgán neshledá důvody k sepsání protokolu výše uvedeným způsobem, předloží věc státnímu zástupci, aby přezkoumal správnost jeho postupu, který ho vedl k nevyhovění žádosti svědka o utajení své podoby a totožnosti,
informuje Štepán Ciprýn.
A pak mohou nastat dvě situace.
Záleží, zda hrozí nebezpečí z prodlení
Pokud nehrozí nebezpečí z prodlení, má policejní orgán povinnost odložit váš výslech do doby, než státní zástupce rozhodne. Ten buď rozhodne o tom, že vaše žádost je oprávněná a váš výslech má proběhnout formou utajení, kdy protokol podepíšete smyšleným jménem, nebo rozhodne o tom, že vaše žádost oprávněná není. Potom dá policejnímu orgánu závazný pokyn k sepsání protokolu o vašem výslechu běžným způsobem. Tedy bez utajení vaší totožnosti a podoby.
Pokud ale nehrozí nebezpečí z prodlení, musí policejní orgán počkat na vyjádření státního zástupce, kterým způsobem má pokračovat.
V případě, že nebezpečí z prodlení hrozí, například by kvůli odložení vašeho výslechu mohlo dojít ke zmaření rozhodnutí o vazbě obviněného, nebo je váš výslech neodkladný, pak se postupuje jinak. Pak policejní orgán svědka vyslechne a do přijetí opatření státního zástupce nakládá s protokolem o jeho výslechu tak, aby totožnost svědka zůstala utajena,
dodává Štěpán Ciprýn.
Policejní orgán vás tedy vyslechne, protokol podepíšete pod smyšleným jménem a dále se čeká na rozhodnutí státního zástupce. Pokud se státní zástupce ztotožní s názorem policejního orgánu, že není důvod k vašemu utajení, vaše osobní údaje se připojí k trestnímu spisu, zruší se stupeň utajení těchto informací a vaše totožnost a podoba už nebude utajována.
Pokud se s tímto názorem státní zástupce neztotožní, zůstanete nadále v utajení.
