Hlavní navigace

Neposlal předžalobní upomínku, přesto mu dlužníci soudní výlohy uhradí

4. 6. 2015
Doba čtení: 8 minut

Sdílet

 Autor: Isifa.com
Absence předžalobní výzvy nebude zásadně důvodem pro nepřiznání náhrady nákladů řízení v případech, kdy žalovaný (dlužník) ani po doručení žaloby dluh nezaplatí.

Absence předžalobní výzvy nebude zásadně důvodem pro nepřiznání náhrady nákladů řízení v případech, kdy žalovaný (dlužník) ani po doručení žaloby dluh nezaplatí. Není-li totiž dlužník ochoten (nebo schopen) existující dluh v 7denní lhůtě zaplatit, není dán sebemenší důvod sankcionovat „pochybení“ věřitele, jde-li o absenci předžalobní výzvy k plnění.

Směnečným platebním rozkazem uložil soud žalovaným, aby do osmi dnů ode dne jeho doručení zaplatili žalobci společně a nerozdílně směnečný peníz ve výši 4 904 880 Kč se směnečným úrokem a směnečnou odměnu, ale žádnému z účastníků, tedy ve sporu úspěšnému věřiteli, nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení. Soud totiž uvedl, že žalobce „neosvědčil zaslání předžalobní výzvy žalovaným“ podle ust. § 142a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu.

Žalobce, který měl úspěch v řízení o splnění povinnosti, má právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, jen jestliže žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu, výzvu k plnění. Odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil. Čtěte: Co přinesou povinné předžalobní upomínky?

Žaloba nebo žaloba na vydání směnečného platebního rozkazu

Žalobce má v případě nároků ze směnky možnost ponechat projednání žaloby standardním postupem řízení s tím, že o žalobě bude rozhodnuto rozsudkem. Má však také možnost navrhnout soudu, aby o žalobě rozhodl směnečným platebním rozkazem. Tedy požaduje-li žalobce vydání směnečného platebního rozkazu, lze hovořit o žalobě s návrhem na vydání směnečného platebního rozkazu. Tip: Platební rozkaz nepodceňujte

Nejde o jinou formu uplatnění práva, než je právě žaloba. Ostatně návrh na vydání směnečného platebního rozkazu lze uplatnit i poté, co již byla žaloba podána. Tedy to, co platí ohledně žaloby obecně, platí o žalobách s návrhem na vydání směnečného platebního rozkazu. Proto i ve všech směnečných věcech se plně uplatní i předpis ust. § 142a o. s. ř. Nesplnění této povinnosti se pak i ve směnečných platebních rozkazech nutně projeví ve výroku o náhradě nákladů řízení. Do té doby, než byl občanský soudní řád doplněn o § 142a o. s. ř., bylo téměř jisté, že výrok o náhradě nákladů řízení bude sledovat vyhovující výrok ve věci samé. To znamená, že pokud bude žalobci vyhověno, bude mu přiznána i náhrada nákladů řízení (soudní výlohy, které na vymožení dluhu vynaložil).

Předžalobní upomínka nepatří mezi listiny, které musejí být soudu předloženy při uplatnění práva ze směnky. Proto také soud prvního stupně směnečný platební rozkaz vydal. Listiny, které k uplatnění práva žalobce předložil (dřívější výzvy ke spolupráci apod.), nelze za naplnění požadavku na předžalobní upomínku považovat.

Čtěte: Ve výzvě k zaplacení dluhu dlužníkovi vždy pohrozte soudem

Proto odvolací soud směnečný platební rozkaz ve výroku o nákladech řízení shledal věcně správným. Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání k Nejvyššímu soudu ČR. Tip: Chcete zpět náklady na vymáhání dluhu? Pošlete předžalobní upomínku

Proč jsou předžalobní upomínky povinné

Zákonem č. 396/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, byl s účinností od 1. ledna 2013 (mimo jiné) upraven (jako „nový a další“ předpoklad pro vznik práva žalobce, který měl úspěch ve věci, na náhradu nákladů řízení) institut tzv. předžalobní výzvy k plnění (§ 142a o. s. ř.). Jelikož důvodová zpráva, jde-li o zmíněné ustanovení, mlčí, lze na smysl a účel tohoto ustanovení usuzovat (jen) z průběhu (čtyřicáté) schůze Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, konané dne 7. června 2012 (bod číslo 10, vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (sněmovní tisk 537) − druhé čtení) a dne 13. června 2012 (bod číslo 76 – třetí čtení).

Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil z pověření vlády k návrhu (mimo jiné) uvedl: Jsem velmi rád, že se po debatě na ústavněprávním výboru podařilo do návrhu zákona doplnit tzv. předžalobní výzvu. To znamená, je to institut, který dává věřiteli povinnost ještě předtím, než se obrátí na soud vůči neplatícímu dlužníkovi, jej ještě jednou vyzvat před podáním samotné žaloby a dát mu tak poslední šanci, aby dlužník dobrovolně zaplatil.

Myslím si, že tato změna zákona odstraní přílišnou tvrdost, odstraní případy, se kterými se asi každý z nás ve své poslanecké kanceláři potkává, kdy někdo opomine zaplatit malý dluh, opomine zaplatit poplatek za elektřinu, opomine zaplatit dluh za černou jízdu v tramvaji a po několika letech je pak nucen platit několikanásobek této částky. Myslím si, že tato šance, kterou zde takto dáváme, je správná a odstraňuje přílišnou tvrdost zákona, aby byli výrazně postiženi opravdu pouze ti, kteří věděli, že dluží, měli šanci zaplatit, a přesto dobrovolně nezaplatili. Chci říci, že tento návrh – a to je důležité – povede hlavně k ochraně, řekněme, a k obroušení některých přílišných tvrdostí dosavadní právní úpravy. Dává například šanci malému dlužníku, který opomene zaplatit dluh, aby před zahájením soudního řízení byl ještě vyzván věřitelem v rámci tzv. předžalobní výzvy a aby ještě před soudním sporem a před nárůstem dluhu o úroky z prodlení, odměnu advokáta a odměnu exekutora mohl dlužník včas, resp. už ne včas, ale mohl ještě řádně zaplatit. To si myslím, že je strašně důležité.

Upomínky mají chránit dlužníky před věřiteli, kterým nejde ani tak o dluh, ale o vysouzené palmáre

Podáním žaloby, kterou se žalobce po žalovaném domáhá úhrady peněžité pohledávky, věřitel zásadně sleduje (nejde-li o exces, kdy skutečným a hlavním důvodem takového postupu je nepřiměřeně „zhodnotit“ pohledávku o náklady řízení – čtěte: Malé dluhy, přemrštěné platby právníkům: Co proti tomu stát dělá? a Novinka: ve sporu o malou částku zaplatíte „jen“ dvojnásobek dluhu) především to, aby dosáhl vydání soudního rozhodnutí, na jehož základě by následně mohl pohledávku vymáhat exekucí, a současně, aby zabránil případnému promlčení pohledávky. V takovém případě není žádný důvod, aby žalovaný (dlužník) byl „zbaven“ povinnosti nahradit (procesně úspěšnému) žalobci účelně vynaložené náklady řízení.

Důvodem, pro který byl občanský soudní řád „doplněn“ o ust. § 142a o. s. ř., přitom bylo – jak je zřejmé z účelu tímto ustanovením sledovaným – zabránit praktikám věřitelů, kteří (primárně) neměli zájem na dobrovolném (mimosoudním) zaplacení svých pohledávek, nýbrž právě na „zvýšení“ těchto pohledávek o náklady soudního řízení (zpravidla o odměnu za zastupování advokátem), které často výrazně převyšovaly samotnou pohledávku.

Takto vymezený účel ust. § 142a o. s. ř. je nezbytné mít na zřeteli v případech, kdy žalobce požadavku ust. § 142a o. s. ř. nedostojí a nezašle žalovanému výzvu k plnění ve lhůtě nejméně sedmi dnů před podáním žaloby na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu. Nelze izolovaně posuzovat (jen) to, zda žalobce způsobem určeným ust. § 142a o. s. ř. vyzval žalovaného k plnění, nýbrž je nezbytné přihlédnout i k dalším okolnostem konkrétní věci, zejména pak k povaze (a výši) uplatněné pohledávky (za účelem uvážení, zda vskutku při naplnění obecné míry obezřetnosti lze uvažovat o „opomenutí“ dlužníka), k postoji dlužníka k (následně) uplatněné pohledávce, jakož i k reakci dlužníka na zahájení soudního řízení a doručení žaloby.

Jinými slovy, jelikož (i) pro rozhodování o náhradě nákladů řízení je rozhodující stav v době vyhlášení (vydání) rozhodnutí soudu, nebude absence výzvy podle ust. § 142a o. s. ř. zásadně důvodem pro nepřiznání náhrady nákladů řízení v případech, kdy žalovaný (dlužník) ani po doručení žaloby dluh nezaplatí, popřípadě jinak nepřivodí jeho zánik (viz např. započtením). Není-li totiž dlužník ochoten (nebo schopen) existující dluh ve lhůtě odpovídající ust. § 142a o. s. ř. zaplatit, není dán sebemenší důvod sankcionovat „pochybení“ věřitele, jde-li o absenci předžalobní výzvy k plnění.

Shora uvedené se přitom přiměřeně uplatní i v případech, kdy soud o žalobě, kterou věřitel uplatnil právo na zaplacení peněžité částky, rozhodne platebním rozkazem nebo směnečným platebním rozkazem.

Rozhodne-li soud platebním rozkazem bez slyšení žalovaného, je při posuzování okolností významných pro rozhodnutí o náhradě nákladů řízení limitován skutečnostmi, které žalobce uvede v žalobě a připojených listinách. Není-li z obsahu žalobních tvrzení (nebo připojených listin) zjevné, že žalobce vyzval žalovaného k zaplacení (uplatněné) pohledávky v souladu s ust. § 142a odst. 1 o. s. ř., popřípadě neplynou-li z obsahu žaloby (nebo připojených listin) právně významné (výše uvedené) skutečnosti, na jejichž základě může soud žalobci i přes absenci takové výzvy přiznat právo na náhradu nákladů řízení (§ 142a odst. 2 o. s. ř.), rozhodne soud, že žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. Podá-li žalovaný proti platebnímu rozkazu (včasný) odpor, platební rozkaz se tím v plném rozsahu (tj. včetně výroku o náhradě nákladů řízení) ruší, přičemž pro účely (následného) rozhodnutí o nákladech řízení se uplatní pravidla zmíněná shora.

Napadne-li žalobce (nebo žalovaný) platební rozkaz (odvoláním) jen ve výroku o nákladech řízení, není žalobce limitován co do možnosti dodatečně doložit, že povinnost určenou ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. splnil (ani co do možnosti tvrdit (a osvědčit) existenci (výše specifikovaných) právně významných skutečností odůvodňujících vznik práva žalobce na náhradu nákladů řízení přes absenci předžalobní výzvy k plnění), a stejně tak žalovaný může popřít tvrzení žalobce o tom, že ho k plnění před podáním žaloby v souladu s ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. vyzval a současně svým chováním (např. zaplacením žalované částky) „potvrdit“ neopodstatněnost vzniku nákladů řízení žalobce.

dan_z_prijmu

Rozhodne-li soud směnečným platebním rozkazem, je situace odlišná (jen) potud, že podáním (včasných a odůvodněných) námitek se směnečný platební rozkaz neruší, nýbrž soud k jejich projednání nařídí jednání a v rozsudku vysloví, zda směnečný platební rozkaz ponechává v platnosti nebo zda jej zrušuje a v jakém rozsahu. Pro rozhodnutí o nákladech řízení (v rámci směnečného platebního rozkazu) se uplatní stejná kritéria jako v případě platebního rozkazu; přitom účel výzvy podle ust. § 142a o. s. ř. zásadně naplní i předložení směnky k placení. Totéž platí o rozhodování o opravném prostředku proti výroku o nákladech řízení.

Jelikož právní posouzení věci odvolacím soudem z pohledu shora uvedených závěrů není správné, Nejvyšší soud ČR rozhodnutí odvolacího soudu svým usnesením spis. zn. 29 Cdo 4388/2013, ze dne 19. 2. 2015, zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Jsem právníkem. Věnuji se zejména pracovnímu a občanskému právu a souvisejícím oborům.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).