Hlavní navigace

„Nepamatuji si, je to dávno.“ Příčiny chronického zadlužení si lidé v problémech už nevybavují

24. 2. 2023
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: profit
Kde začala cesta do dluhové spirály notorických dlužníků? A jak se dá nakonec z nekonečné exekuce dostat? Ačkoli je v problémech méně lidí než před rokem 2022, přesto dluží stále více.

Vlastně ani nevím, jak to začalo, protože už je to několik let nazpátek.

Těžko říct. Nepamatuji si.

Těmito slovy popisuje dluhový expert David Šmejkal z Poradny při finanční tísni nejčastější odpovědi lidí, kterým přerostly dluhy přes hlavu a už dávno přestali být schopni je splácet, na jednoduchou otázku: Kdy se u vás objevil první dluh a za co to bylo?

Typickým klientem poradny je vyučený člověk (42 %), případě pouze se základním vzděláním (30 %). Méně častěji to bývají středoškoláci (23 %) a jen nepatrnou část (4 %) dlužníků, kteří neví, kudy kam, tvoří vysokoškoláci. Měsíční příjem lidí, kteří se na poradnu obrátí, se pohybuje nejčastěji do 20 tisíc Kč.

V posledních několika letech máme dojem, že se klienti snaží získat peníze, jak to jde, to znamená, že ne všechny příjmy jsou z hlavního zaměstnání, ale mají ještě i další příjmy navíc, třeba z brigád, říká David Šmejkal. Co nás ale velmi trápí, je fakt, že největší část klientů, kteří k nám přijdou, se s problémy potýká déle než 4 roky a stále se to zhoršuje. To znamená, že člověk, který se dostane do dluhové poradny, je stále zadluženější a zadluženější. V porovnání se situací před 5 lety má více exekucí, více potíží, více problematických úvěrů a jeho finanční chování je rizikovější.

V poradně se odborníci ptají klientů, kde oni sami vidí příčiny svých finančních problémů, ale odpovědi bývají velice nezřetelné. Mnohdy si nedokážou vzpomenout, jaký ten důvod, proč se dostali do dluhové spirály, vlastně byl. Podle Davida Šmejkala je z více než 80 % odpověď vždy vyhýbavá. Možná někde na začátku cesty byla nezplacená pokuta, zapomenutá splátka kreditní karty, nebo podobný drobný prohřešek, který ale dlužník nepovažoval za nutný řešit.

Když už odpověď zazní, nejčastějším důvodem postupného zadlužení bývá naprostá naivita. Lidé neumí se svými vlastními i rodinnými financemi zacházet a nedokážou si představit budoucí rizika vybrané půjčky. Nepoznají, který úvěr je pro ně nebezpečný a který je seriózní.

Důvody platební neschopnosti - průzkum Poradny při finanční tísni, o.p.s.

Důvody platební neschopnosti – průzkum Poradny při finanční tísni, o.p.s.

Autor: Poradna při finanční tísni, o.p.s.

Úvěrů je méně, ale přesto celkový dluh Čechů roste

Podle údajů Bankovního a Nebankovního registru, které provozuje společnost Czech Credit Bureau, dlužili Češi na konci roku 2022 celých 3,15 bilionu Kč. To je o 181,3 mld. Kč více než v předchozím roce a z této částky patří většina peněz dlouhodobým úvěrům, tedy hypotékám (147,2 mld. Kč).

  • Průměrná částka dlouhodobého dluhu (hypotéky) dosáhla výše 2,4 mil. Kč, v porovnání s rokem 2021 se tedy zvýšila o 8 %.
  • Průměrná částka krátkodobého dluhu (spotřebitelské úvěry) činila 233 tisíc Kč. Zvýšila se oproti roku 2021 o 5,8 %.
  • Celkový objem dluhu z úvěrů na spotřebu vzrostl v roce 2022 o 6,8 % a dosáhl výše 532 mld. Kč.
  • Objem nesplácených dluhů naopak mírně poklesl, a to o 0,2 %. Jeho celková výše je 27,8 mld. Kč.
  • Počet dlužníků, kteří nesplácejí úvěry na bydlení, je nižší o 906 (−8,3 %) osob, koncem roku jich bylo 9954.
  • Zato dlužníků, kteří nesplácejí úvěry na spotřebu, bylo celkem 172 542, jejich počet se snížil o 3279 (−1,9 %).

Čísla ukazují, že i přes notně ochlazený hypoteční trh je celkový dluh obyvatel Česka stále vyšší.

Pokles nových úvěrů na bydlení je tak výrazný, že splátky stávajících úvěrů překonají objemy nově poskytnutých hypoték, a celkové zadlužení domácností se tak aktuálně snižuje. Při porovnání meziroční změny dochází ještě k růstu objemu dluhu, ale předpokládáme, že zpomalení zadlužování domácností bude dále pokračovat, říká Jiří Rajl, výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací.

Dluhy na spotřebu rostou rychleji než dluhy na bydlení

Jak jsme již výše v článku uvedli, objem dluhu z krátkodobých úvěrů byl na konci roku 2022 celkem 34,1 mld. Kč, což znamená jeho meziroční nárůst o 6,8 %. Poprvé od roku 2019 roste tento typ dluhu rychleji než dluh na bydlení.

Objem dluhu na spotřebu se zvýšil ve všech krajích, nejvíce v Praze, kde meziročně vzrostl o 9,5 % na 59,1 miliardy korun, nejméně pak v Karlovarském kraji, kde vzrostl o 4,5 % na 17,9 miliardy.

Objem dluhu obyvatel v jednotlivých krajích ČR, 2022 (krátkodobý/dlouhodobý)

Objem dluhu obyvatel v jednotlivých krajích ČR, 2022 (krátkodobý/dlouhodobý)

Autor: Czech Banking Credit Bureau

Na grafu výše je vidět, že nejvíce krátkodobých i dlouhodobých úvěrů mají Pražané a nejméně lidé v Karlovarském kraji. Se schopností splácet je to právě naopak. Karlovarský kraj sice dluží nejméně, ale je hned druhý (9,8 %) za Ústeckým krajem (10,2 %) s největšími problémy se splácením, zatímco v Praze panuje mnohem větší platební disciplína. Její dlužníci jsou ze všech krajů nejpoctivější, problémy se splácením má jen 5,8 % dlužníků.

Podíl klientů s ohroženým krátkodobým dluhem, stav k 31. 12. 2022

Podíl klientů s ohroženým krátkodobým dluhem, stav k 31. 12. 2022

Autor: Czech Banking Credit Bureau

Ačkoli se v loňském roce snížil počet lidí, kteří mají problémy se splácením spotřebitelského úvěru, celková výše nesplácených dluhů stoupla. Průměrná výše problematického dluhu vzrostla na 132,5 tisíce Kč.

Lidem s nízkými příjmy hrozí lichvářské půjčky bez pravidel

Bankovní a Nebankovní registr klientských informací shromažďují informace o lidech, kteří mají úvěry společně se standardními finančními institucemi.

Kromě těch však na trhu působí instituce, jejichž praktiky lze považovat skoro za lichvářské, vyznačují se nabídkou rychlých půjček, některé lze sjednat například přes SMS, jejich RPSN bývá přemrštěné a podmínky skryté, říká David Šmejkal, ředitel Poradny při finanční tísni. Právě k lichvářům pak míří kroky lidí, kteří neuspějí s žádostí o úvěr u banky.

V poslední době poradci vidí, že lidé začínají být stále více schopni orientovat se ve stávající legislativě, například v tématech týkajících se exekucí a insolvencí. Právě proto se řada dlužníků možnosti insolvence vyhýbá, protože tímto řešením by jim klesl disponibilní příjem oproti situaci, kdy jsou „jen“ v exekuci. Při insolvenci by jim zbylo z příjmu méně peněz, a proto raději zůstávají v exekucích.

Soudy nařizují zastavení nekonečné exekuce, i když jistina dluhu neklesá

Jak se ale dostat z nekonečného dluhu, kdy kromě nesplacené jistiny narostly úroky, penále a náklady na exekuci do mnohem vyšších rozměrů, ačkoli se dlužník snaží splácet?

Poradci těmto exekucím říkají „trvale udržitelný dluh“, protože ho z běžných příjmů v podstatě není možné nikdy splatit. Pokud už dlužník zaplatil tolik, že součet všech jeho plateb už v podstatě pokryl výši původního dluhu, ačkoli jeho splátky šly na zaplacení úroků a příslušenství a jistina původního dluhu zůstala stále stejná, poradci jim pomáhají obrátit se na soud s žádostí o zastavení exekuce. V některých případech už dlužníci na úrocích dokonce několikanásobně původní dluh přeplatili.

Máme už dost soudních judikátů, které směřují k velkému počtu zastavení exekuce z důvodu dobrých mravů. Trvale udržitelný dluh totiž dobrým mravům odporuje, potvrzuje David Šmejkal.

Byl pro vás článek přínosný?