Hlavní navigace

Nenechte se připravit o dovolenou ani o peníze. Vyvracíme nesmysly, co vám radí jinde

7. 11. 2019
Doba čtení: 8 minut

Sdílet

„Firma na konec roku nařídila dovolenou. Já už ale žádnou nemám. Co teď?“ Co si k vám může zaměstnavatel v takové situaci dovolit? Rozhodně vám nemůže sebrat dovolenou za budoucí rok 2020. Ani vás nechat bez peněz. Jaká jsou vaše práva?

Tento text je kritickým názorovým vyjádřením autora. Redakce Měšce není jeho autorem a nemusí se s názorem autora ztotožňovat.

Většinou vám na konci roku připomínáme, že pokud jste si nestihli vybrat dovolenou a zřejmě to nestihnete ani koncem roku, že není důvod k obavám, že vám dovolená nepropadne. A vysvětlujeme pravidla jejího převodu k čerpání v následujícím kalendářním roce, popřípadě ještě později. Připomeneme vám to aktuálně i letos v našem tipu na článek.

Ani nás však dosud nenapadlo, že bychom měli objasňovat situaci jinou, v podstatě opačnou, kdy už máte dovolenu vyčerpanou, protože jste si ji vybrali třeba v létě, ale zaměstnavatel vás v práci koncem roku, typicky třeba mezi vánočními svátky a Silvestrem, nechce a nepotřebuje. Jestliže už nemáte žádnou dovolenou, tak ji prostě nemůžete čerpat. (Napadlo by vás něco jiného? Ne, že… Ale jednoho právníka kupodivu ano.)

Že už nemáte dovolenou, není váš problém

Půjdete do práce. A zaměstnavatel chce koncem roku uzavřít třeba provozovnu, kde pracujete, a vyhlásit hromadné čerpání dovolené (tzv. celozávodní dovolenou). Ale vy už dovolenou nemáte, tak vám prostě musí dát placené volno. Anebo, pokud to dovoluje vaše pracovní smlouva a náplň práce, vám třeba určí nějakou náhradní, jinou než obvyklou pracovní činnost, třeba nějaké práce revizní, opravářské, úklidové nebo inventurní.

Není váš problém, že jste již veškerou dovolenou za kalendářní rok v daném kalendářním roce vyčerpali, že zrovna vám ji na rozdíl od jiných zaměstnanců nemůže zaměstnavatel nařídit. To vám nemůže být k tíži. Zaměstnavatel je ten, kdo rozhoduje o čerpání dovolené. Zda a kdy ji budete mít, i když se s ním samozřejmě, a tak tomu v praxi většinou je, můžete dohodnout na termínu čerpání dovolené.

Ostatně kvůli tomu se sestavuje i rozvrh (plán čerpání) dovolených, aby se všichni zaměstnanci se svou žádostí nevrhli na zaměstnavatele v jednu a tutéž stejnou dobu. Zaměstnavatel si však musí hlídat, aby vám nějaká dovolená ke konci roku zbyla, aby vám ji mohl určit k čerpání. Pokud chce ke konci roku vyhlásit hromadné čerpání dovolené.

Kdyby jedna paní povídala… Ale špatné rady dává advokát

Dost možná to zaměstnancům je jasné, ale žel Bohu nikoliv některým právníkům. Náš článek je reakcí na doslova, moc to nepřeženeme, když řekneme bludy, které hlásá advokát Kamil Tvarůžka v rozhovoru pro internetový deník iDnes.cz v článku z 31. října 2019 nazvaném Na konec roku firma nařídila dovolenou, já už ale žádnou nemám. Co teď? To je tak, když někdo na straně jedné možná potřebuje skrytou, neplacenou reklamu za každou cenu.

Nebo na straně druhé, když se redaktorka nenamáhá k rozhovoru přibrat odborníka, ale obrátí se prostě na známého nebo někoho, na nějž v nějakém seznamu narazila jako na prvního. Kdyby podobné nepřesnosti, ba můžeme říci i hlouposti a nesmysly, napsal samotný redaktor, asi bychom to mohli přejít. To se stává. Ale pokud uvádí čtenáře v omyl advokát, který má poskytovat kvalitní profesionální, odborné právní služby, tak je to na pováženou. Na chyby ostatně upozornili i samotní čtenáři v diskusi pod článkem. (Jestli článek nebude opraven a diskuse pod ním změněna v době, kdy vyjde náš článek, to už nemůžeme zaručit.)

Zákoník práce není trhací kalendář

Advokát uvádí, že se specializuje na právo občanské, závazkové, stavební a trestní, proto by se asi neměl plést do práva pracovního. Projevuje totiž jen jeho útržkovité znalosti. Mnozí pracovní právo podceňují a myslí si o něm, že když je vlastně určeno i obyčejným zaměstnancům, musí ho zvládnout každý právník, ale není tomu tak. (Starý zákoník práce z roku 1965 v době svého zrodu v duchu tehdejších komunistických idejí a pouček o právu a legislativě třeba byl srozumitelný každému, na tom zrovna určitě nebylo nic špatného. Dneska tomu tak rozhodně není, o čemž svědčí i složité a vleklé pracovněprávní spory, o nichž, pokud jejich výsledek má všeobecný význam, vás čas od času informujeme.)

O tom, že pracovní právo není vskutku pro každého, ani pro každého právníka, svědčí spousta chyb, kterých se právníci v oboru pracovního práva dopouští. Ostatně třeba i na právnické fakultě v době mého studia patřila zkouška z pracovního práva u kolegů studentů k nejobávanějším.

Tip na článek: Nenechte se neoprávněně propustit nebo obrat o své mzdové nároky

Zaměstnavatel určuje dovolenou, ale není otrokář a zaměstnanec jeho otrok

Redaktorka ve zmíněném článku zprostředkovává advokátovi otázku čtenářky: Šéf nám včera oznámil, že si od 23. do 31. prosince máme vzít volno, protože firma nepracuje a na tuto dobu zavírá. Jenže já už svoji řádnou dovolenou vyčerpala. Jak se dá tato situace řešit? Upřesňující otázku již zřejmě pokládá sama redaktorka: Jde vlastně o čtyři dny. Můžu si je napracovat, nebo si musím vzít neplacené volno?

A advokát odpovídá: V tomto konkrétním případě záleží na dohodě mezi vámi a zaměstnavatelem a je pouze na jeho dobré vůli, zda vám umožní situaci vyřešit jiným způsobem, například tím, že si budete moci volno napracovat. Pokud to ale zaměstnavateli provozní podmínky neumožňují, nebo vám nechce vyjít z jakéhokoliv důvodu vstříc, pak vám nic jiného než čerpání neplaceného volna nezbývá. Odpověď je zarážející. Absolutně není důvodu, aby si zaměstnanec něco napracovával.

Patrně by šlo o práci přesčas, aniž by jí bylo potřeba. To není ani otázka právní, jako logická. Buď je nějakou práci potřeba vykonat, nebo není. Navíc vůbec nejde o to, zda zaměstnavatel vyjde při řešení uvedené situace vstříc zaměstnanci, ale přesně naopak. To, že zaměstnavatel nemůže zaměstnanci určit dovolenou, je jen jeho problém a on ho musí řešit, a to v souladu se zákoníkem práce, ne na úkor zaměstnance. Není na zaměstnanci, aby něco řešil nebo inicioval řešení, jen k němu případně poskytne součinnost.

Zaměstnavatel je šéf! Ale zaměstnanec je chráněn zákoníkem práce

A vůbec nemá zaměstnavatel právo nařídit zaměstnanci neplacené volno. (Stejně tak nemá zaměstnanec povinnost o něj žádat.) Ale přesně naopak má povinnost určit mu volno placené, protože pokud není schopen přidělovat zaměstnanci práci v souladu s pracovní smlouvou, jde o překážku v práci na straně zaměstnavatele. Máte nárok na plnou mzdu, vlastně ještě na víc, protože průměrná mzda může být vyšší než vaše běžná mzda. 

Podle zákoníku práce totiž, nemohl-li zaměstnanec konat práci pro jiné překážky na straně zaměstnavatele, než jsou uvedeny v zákoníku práce, přísluší mu náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku. To neplatí, bylo-li uplatněno konto pracovní doby (a o kontu pracovní doby se v kritizovaném článku, rozhovoru nic neříká). Čistě teoreticky by mohl zaměstnavatel v popisovaném případě, pokud by splnil předepsané podmínky a omezil by činnost z důvodu dočasného omezení odbytu jeho výrobků nebo omezení poptávky po jím poskytovaných službách, vyhlásit tak zvanou částečnou nezaměstnanost podle zákoníku práce, který vám zaručuje náhradu mzdy nejméně ve výši 60 % průměrného výdělku. Rozhodně však není důvodu, abyste si brali neplacené volno jen proto, že se to zaměstnavateli hodí, to se musí hodit především vám.

Zaměstnavatel má možná advokáta, vy zase nás nebo odbory či právníka

Redaktorka pokládá další otázku: Nejsem jediná, komu dovolená chybí. Návrh je takový, že nám ty čtyři dny odečtou z dovolené z příštího roku, má na to firma právo? Advokátova odpověď zní: Jedním z možných způsobů řešení celé situace je skutečně jakási forma započtení dovolené z následujícího roku. Zaměstnavatel totiž může zaměstnanci určit i čerpání dovolené, na kterou doposud nevznikl nárok, a to za předpokladu, že zaměstnanec splní podmínky pro čerpání dovolené do konce kalendářního roku nebo do konce pracovního poměru. Zaměstnavatel tak může učinit i bez vašeho souhlasu, protože čerpání dovolené určuje on. V dané situaci to ze strany zaměstnavatele považuji za vstřícný přístup.

Tak pokud advokát Kamil Tvarůžka považuje uvedený postup zaměstnavatele za projev vstřícnosti, tak já za vrchol drzosti, když svůj problém řeší na úkor zaměstnance, a porušování zákoníku práce, protože takový postup je v rozporu s ním. Zákoník práce sice říká, že zaměstnavatel může určit zaměstnanci čerpání dovolené, i když dosud nesplnil podmínky pro vznik práva na dovolenou, jestliže je možné předpokládat, že zaměstnanec tyto podmínky splní do konce kalendářního roku. Popřípadě do skončení pracovního poměru.

Je to patrné už z jeho doslovného znění, jakož i dalších ustanovení zákoníku práce, takže není třeba žádné složité interpretace. Je zřejmé, že se musí jednat o dovolenou za kalendářní rok nebo její část (popřípadě dovolenou za odpracované dny), ale právě o dovolenou za daný kalendářní rok čerpanou právě v daném kalendářním roce. Jakoby se snad slovo kalendářní tak často v pasážích zákoníku práce o dovolené neopakovalo, že? Rozhodně nelze zaměstnanci určit čerpání dovolené za následující, budoucí kalendářní rok, v kalendářním roce předchozím! Nemohu zcela vyloučit, že by něco takového bylo teoreticky možné po dohodě na žádost zaměstnance, nicméně z opatrnosti bych to nedoporučoval.

Nenechte si vzít dovolenou

Orgánům inspekce práce by se to líbit nemuselo, ale rozhodně odmítám, že by toto mohl jednostranně určit zaměstnavatel. (To už by po zjištění orgánem inspekce práce určitě vedlo k postihu zaměstnavatele.) Takže pokud vašemu zaměstnavateli radí někdo, kdo má takto ve prospěch zaměstnavatele podobně kreativní přístup k pracovnímu právu a jeho výkladu jako advokát Tvarůžka, a on na vás váš zaměstnavatel něco takového zkusí, rozhodně to odmítněte.

skoleni_15_4

Rozhodně není důvod, abyste se kvůli takové provozní potřebě zaměstnavatele (aby zaměstnanci v určitou dobu nevykonávali práci) a chybě, že na to nemyslel včas, když vám umožnil vyčerpat si veškerou dovolenou, na kterou vám v daném kalendářním roce vznikl nárok, připravovali o dovolenou, kterou budete potřebovat v příštím roce k rekreaci, péči o děti a podobně. Je možná a legální například situace, že zaměstnanec bude čerpat koncem roku 2019 zbytek dovolené za rok 2019 a ihned na ni v roce 2020 naváže částí dovolené za rok 2020. Ačkoliv pochopitelně ještě nemohl splnit podmínky pro vznik nároku na dovolenou za rok 2020. Ale nelze čerpat již v rok 2019 dovolenou za rok 2020!

Důvěřujte, ale prověřujte

Z článku a naší následné kritiky plyne ještě jedno poučení. Není radno věřit všemu, co si přečtete na internetu. Lépe si vše ověřit v odborné literatuře nebo u věci znalého advokáta právníka, který se na pracovní právo specializuje, nebo firemního právníka či právníka odborů, zkušeného personalistu a podobně. Někdy pomůže a poradí i příslušný orgán státní správy.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Nenadávejte právníkům, zákony netvoří zdaleka jen oni. Oni je pak jen zašmodrchávají ve prospěch svých klientů, třeba zrovna vás. Budu se však snažit vám je vysvětlovat.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).