Hlavní navigace

Názor k článku Nenadávejte dárci, přijdete o dar, i když jste jej už prodali od Lubik - Dobrý den.Nevím jak by vaše argumentace zabrala (možná...

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 2. 4. 2011 13:43

    Lubik (neregistrovaný)

    Dobrý den.Nevím jak by vaše argumentace zabrala (možná ano), ale ta matka argumentovala prostě jinak, např. že peníze použila „na domácnost“ tedy i částečně pro syna apod. A u třetího spoření sama přiznala, že když už jej zakládala, tak už tehdy věděla, že synovi nic nedá. A určitě by byla v jiné situaci, kdyby byl syn v roli žalovaného, tedy ona by požadovala vrácení daru, takhle to bylo naopak.
    Co mně osobně překvapilo, byla ta diskuse pod článkem, kdy jsme se dopracovali na trojciferný počet příspěvků. Možná proto, že jsem starší člověk a pamatuji si tento výklad ke spoření rodičů dětem (i když si myslím, že už tehdy to bylo jen konstatování, nikoli nějaký průlom). Okolo roku 1970 se rozvinulo Prémiové spoření mladých, které si mohl založit a tedy prémii dostat, mladý člověk do určitého věku a protože to byli většinou učni a studenti, tak bylo logické, že spořili rodiče. Někteří rodiče si to vysvětlili tak, že spoří vlastně pro sebe „na jméno“ dítěte. A tehdy bylo poměrně dost medializováno, že účet patří tomu, na čí je jméno (tedy dítěti) a úložka jiného (tedy rodičů) je dar.
    Pro někoho to v r. 2010 mohla být novinka, ale proč si jednou nenapsali své a nevzali to jako poučení? Proč někteří, třeba 5x stále něco opakovali, soudy nesoudy, logika nelovila, třeba proti všem? A stále dokola. Možná si na to vzpomenete. Osobně si myslím, že to je otázka spíše pro psychologa

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).