Hlavní navigace

Nemocenské, koronavirové ošetřovné a další dávky se v roce 2021 zvyšují

31. 10. 2020
Doba čtení: 8 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Mění se parametry pro výpočet nemocenských dávek nejen zaměstnanců, protože od 1. 1. 2021 dojde k valorizaci redukčních hranic vyměřovacího základu, tudíž se dávky budou odvozovat z vyššího příjmu.

K 1. lednu 2021 dochází k pravidelné valorizaci redukčních hranic vyměřovacího základu, z něhož se stanoví nemocenské dávky vyplácené státem (resp. v prvních 14 dnech dočasné pracovní neschopnosti či karantény náhrada příjmu vyplácená zaměstnavatelem) – jinak řečeno dochází ke zvýšení té části příjmu, která se započítává (zohledňuje) při výpočtu sociálních dávek nebo náhrady příjmu.

Nemocenské dávky zaměstnanců se počítají z tzv. denního vyměřovacího základu, který se zjistí tak, že započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnanci v rozhodném období (ve smyslu ust. § 18 zákona o nemocenském pojištění – zásadně období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost) se dělí počtem „započitatelných“ kalendářních dnů připadajících na toto rozhodné období.

ZMĚNY V ROCE 2021

Co se všechno změní v roce 2021 pro zaměstnance, seniory nebo i pro OSVČ?

Aby nedocházelo ke snižování denního vyměřovacího základu, a tedy nemocenských dávek, jsou některé dny pro zápočet do rozhodného období vyloučeny, a to ust. § 18 odst. 7 zákona o nemocenském pojištění – nepočítají, nezapočítávají se např. dny čerpání neplaceného volna, právě doba čerpání nemocenských dávek aj.

Povinné pojištění s výjimkami

Účast na systému státem provozovaného nemocenského pojištění je pro zaměstnance (resp. pro jejich drtivou většinu) povinná. Od povinné účasti v něm je odvozována i povinná účast v dalších veřejných pojistných systémech, jako je systém důchodový a zdravotní. Pokud je někdo podle pravidel úpravy nemocenského pojištění jeho účastníkem, a je proto povinen k odvodům na nemocenské pojištění, je povinen platit i na důchodové pojištění a zdravotní pojištění.

Výjimky jsou stanoveny jen z toho důvodu, že u osob s nízkými příjmy by administrativní i finanční náročnost spojená s prováděním pojištění nebyla adekvátní nízké výši vypočtené dávky. Proto je stanovena hranice příjmu pro vznik a trvání účasti výdělečně činných osob na nemocenském pojištění, a to v současnosti 3000 Kč. Od 1. ledna to bude 3500 Kč. (Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhlásilo částku rozhodnou pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění ve výši 3500 Kč sdělením č. 436/2020 Sb.)

Uvedený minimální limit platí pro nemocenské pojištění vyplývající ze zaměstnání v rámci pracovního poměru nebo dohody o pracovní činnosti, pro zaměstnance činné na základě dohody o provedení práce je stanovena speciální hranice pro účast na nemocenském pojištění, a tou je příjem vyšší než 10 000 Kč. (I když i tady může dojít ke změně, takové návrhy na změnu právní úpravy padají.)

Nemocenské

Pro účely výpočtu výše nemocenských dávek se nezohledňuje celý výdělek zaměstnance, ale jenom jeho určitá část – zmenšuje se prostřednictvím tzv. redukčních hranic.

1. redukční hranice v r. 2020 činí 1162 Kč, nově od 1. ledna pro rok 2021: 1182 Kč,
2. redukční hranice v r. 2020 je představována částkou 1742 Kč, pro rok 2021 to bude 1773 Kč,
3. redukční hranice je v r. 2020 stanovena na úrovni 3484 Kč a v r. 2021 to bude 3545 Kč.

Uvedené redukční hranice byly vyhlášeny sdělením Ministerstva práce a sociálních věcí č. 435/2020 Sb.

Redukce denního vyměřovacího základu se provede tak, že se započte

  • do 1. redukční hranice 90 % denního vyměřovacího základu,
  • z části denního vyměřovacího základu mezi 1. a 2. redukční hranicí se započte 60 %,
  • z části mezi 2. a 3. redukční hranicí se započte 30 %,
  • k části nad 3. redukční hranici se nepřihlédne.

Výše nemocenského činí 60 % denního vyměřovacího základu od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, od 31. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény do 60. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény 66 % denního vyměřovacího základu a 72 % denního vyměřovacího základu od 61. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény.

ZMĚNY V ROCE 2021

Co se všechno změní v roce 2021 pro zaměstnance, seniory nebo i pro OSVČ?

Vyšší nemocenské pro záchranáře

Výše nemocenského za kalendářní den (tedy od 15. dne pracovní neschopnosti nebo karantény až do jejího ukončení) však činí celých 100 % denního vyměřovacího základu v případech, kdy byl pojištěnec uznán dočasně práce neschopným nebo mu byla nařízena karanténa v důsledku toho, že se prokazatelně podílel v obecném zájmu na hašení požáru, na provádění záchranných nebo likvidačních prací anebo na plnění úkolů ochrany obyvatelstva jako člen jednotky sboru dobrovolných hasičů obce povolané operačním a informačním střediskem integrovaného záchranného systému.

To platí obdobně i pro člena ostatní složky integrovaného záchranného systému, který k této složce není v pracovněprávním vztahu nebo ve služebním poměru. Pojištěnec však musí příslušné okresní (v Praze Pražské, v Brně Městské) správě sociálního pojištění doložit příslušné potvrzení, a to potvrzení operačního a informačního střediska integrovaného záchranného systému o tom, že (pojištěnec) je členem jednotky sboru dobrovolných hasičů obce nebo členem ostatní složky integrovaného záchranného systému a že k dočasné pracovní neschopnosti nebo k nařízení karantény došlo v souvislosti se shora uvedenými skutečnostmi. Výše dávky za kalendářní den se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

Náhrada příjmu v prvních 14 dnech pracovní neschopnosti

Náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohody o práci konané mimo pracovní poměr v době prvních 14 dnů pracovní neschopnosti nebo karantény náleží za pracovní dny (pracovní dny konkrétního zaměstnance-pojištěnce, na které připadá jeho pracovní směna) a zjednodušeně řečeno počítá se z průměrného hodinového výdělku za kalendářní čtvrtletí předcházející čtvrtletí, ve kterém byl zaměstnanec-pojištěnec uznán dočasně práce neschopným pro nemoc nebo úraz nebo mu byla nařízena karanténa.

I tento průměrný hodinový výdělek zaměstnance za kalendářní čtvrtletí předcházející kalendářnímu čtvrtletí, ve kterém byl zaměstnanec uznán dočasně práce neschopným nebo mu byla nařízena karanténa, se pro účely stanovení výše náhrady mzdy nebo platu či odměny nezapočítává celý, nýbrž se upravuje se (snižuje se) podle příslušných hodinových redukčních hranic, které se získají tak, že se redukční hranice (denního vyměřovacího základu) pro výpočet nemocenského násobí koeficientem 0,175 a poté se zaokrouhlí na haléře směrem nahoru.

Koeficient 0,175 vyjadřuje poměr kalendářních dnů a obvyklých pracovních dnů v týdnu, tedy 7 : 5, dále dělený standardním počtem pracovních hodin ve směně, tedy osmi (tj. 7 : 5 : 8).

Redukční hranice nově od 1. 1. 2021 činí:

  • 1. redukční hranice 206,85 Kč namísto dosavadních 203,35 Kč, přičemž se z uvedené části (částky) hodinového příjmu započte 90 %,
  • 2. redukční hranice 310,28 Kč namísto stávajících 304,85 Kč – z příjmu přesahujícího 1. redukční hranici až do hodnoty 2. redukční hranice se započte 60 %,
  • 3. redukční hranice 620,38 Kč oproti dosavadním 609,70 Kč, přičemž se z částky přesahující 2. redukční hranici až do částky ve výši 3. redukční hranice započte 30 %.

Částka nad třetí redukční hranici se nezapočítává, nezohledňuje. Náhrada mzdy nebo jiného příjmu (za hodinu) pak činí 60 % takto stanoveného (redukovaného) hodinového výdělku.

Zvláštní situace

Pokud vznikla dočasná pracovní neschopnost ode dne (v den), kdy již zaměstnanec celou směnu odpracoval, začne běžet doba prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti následujícím kalendářním dnem. Takto bude posuzován i případ, kdy zaměstnanec odpracuje celou směnu a poté je v tomto dni kupř. hospitalizován ve zdravotnickém zařízení. Odpracuje-li zaměstnanec jen část své směny, začíná běžet prvních 14 dnů trvání pracovní neschopnosti již tímto dnem.

Pokud bude dočasná pracovní neschopnost nebo karanténa trvat tak, že v rámci jejích prvních 14 kalendářních dnů připadnou některé dny do jednoho kalendářního čtvrtletí a následující pracovní den nebo dny až do 14. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény do následujícího kalendářního čtvrtletí, budou se pro výpočet náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti používat 2 průměrné hodinové výdělky.

Další nemocenské dávky

Dalšími dávkami nemocenského pojištění – jež se poskytují rovněž za kalendářní dny a stanoví (počítají se) rovněž z denního vyměřovacího základu jako nemocenské (avšak s tím, že při stanovení výše peněžité pomoci v mateřství, otcovské poporodní péče a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství se z denního vyměřovacího základu do 1. redukční hranice počítá celých 100 % denního vyměřovacího základu), a proto i u nich dochází příslušným způsobem k valorizaci – jsou:

  • Peněžitá pomoc v mateřství (lidově zvaná mateřská), její výše činí 70 % denního vyměřovacího základu.
  • Ošetřovné, jeho výše činí 60 % denního vyměřovacího základu.
  • Ošetřovné v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii („koronavirové ošetřovné“), jeho výše (nejdéle však do 30. června 2021) činí 70 % denního vyměřovacího základu, ale nejméně 400 Kč za den při plném pracovním úvazku. Jen poznamenáváme, že zatím aktuálně nevycházíme z platného, natož účinného právního předpisu, vyhlášeného ve Sbírce zákonů, ale z toho, co schválila Poslanecká sněmovna. Již i zákon o dalším, mimořádném „koronavirovém ošetřovném“ byl vyhlášen ve Sbírce zákonů, jde o zákon č. 438/2020 Sb., o úpravách poskytování ošetřovného v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii).
  • Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, jehož výše je dána rozdílem mezi denním vyměřovacím základem zjištěným ke dni převedení zaměstnankyně na jinou práci a průměrem jejích započitatelných příjmů připadajícím na jeden kalendářní den v jednotlivých kalendářních měsících po tomto převedení.
  • Dávka otcovské poporodní péče (i zákonem zvaná otcovská), vyplácená ve výši 70 % denního vyměřovacího základu, a
  • dlouhodobé ošetřovné, vyplácené ve výši 60 % denního vyměřovacího základu.

Komu a od kdy náleží zvýšené dávky

Výše dávek, na které vznikl nárok před 1. lednem kalendářního roku a tento nárok trvá ještě tohoto dne, se upraví bez žádosti od tohoto dne podle nové výše denního vyměřovacího základu stanoveného podle částek redukčních hranic platných od 1. ledna tohoto kalendářního roku.

O navýšení nemocenských dávek, ale ani náhrady mzdy nebo platu nebo jiného příjmu za prvních 14 dnů pracovní neschopnosti nebo karantény, tak není třeba žádat, bude provedena automaticky. Nárok na zvýšení nemocenských dávek mají všichni oprávnění pojištěnci, ať jim vznikl nárok na dávku ještě v roce 2020 (před účinností valorizace redukčních hranic), nebo až v roce 2021 (po účinnosti valorizace).

Jelikož se však při stanovení denního vyměřovacího základu pro nemocenské dávky vychází zásadně z příjmu za posledních 12 měsíců, ovšem náhrada mzdy nebo platu či jiného příjmu za prvních 14 dnů pracovní neschopnosti se odvozuje od průměrného hodinového výdělku za předchozí kalendářní čtvrtletí podle pravidel zákoníku práce, není proto u náhrady příjmu zaručeno, že dojde ke zvýšení hmotného zabezpečení po dobu pracovní neschopnosti nebo karantény, jelikož průměrný výdělek se stanoví a mění 4 × do roka, k 1. lednu, 1. dubnu, 1. červenci a 1. říjnu na základě výdělku z předchozího kalendářního čtvrtletí.

Pokud došlo k poklesu průměrného výdělku v rozhodném období (což nemusí být způsobeno poklesem základního příjmu, ale důsledkem vyplácení nadstandardních, motivačních složek příjmu – odměn, prémií apod.), může dojít i k poklesu náhrady příjmu, kdežto při dvanáctiměsíčním měsíčním rozhodném období pro nemocenské dávky by se něco podobného mělo projevit jen výjimečně.

Autor článku

Nenadávejte právníkům, zákony netvoří zdaleka jen oni. Oni je pak jen zašmodrchávají ve prospěch svých klientů, třeba zrovna vás. Budu se však snažit vám je vysvětlovat.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).