Hlavní navigace

Nemocenské dostanete i za první 3 dny nemoci. Ekonomové ale změnu kritizují

Autor: Depositphotos

Minulý týden bylo schváleno zrušení karenční doby u dočasné pracovní neschopnosti. Od července 2019 byste mohli jako zaměstnanci dostat náhradu mzdy či platu i za první tři dny. Ekonomům a řadě dalších institucí je ale tento krok trnem v oku. Prý hrozí nárůst nemocnosti a „ulejvačů“, kteří si prodlouží víkend.

Doba čtení: 6 minut

Ve středu 31. října 2018 schválili poslanci novelu zákoníku práce, která změní vyplácení nemocenského. Novelou se totiž ruší 3denní karenční doba, po kterou zaměstnanci nedostávali žádnou náhradu mzdy. Pojďme se tedy podívat, jak to bude vypadat v praxi.

Současná situace

V současné době platí, že pokud onemocníte a jdete na nemocenskou, nedostáváte první 3 dny vaší nemoci nic. Od 4. do 14. dne dostanete náhradu mzdy od zaměstnavatele. Ta je ale poskytována jen za pracovní dny, a to ve výši 60 % průměrného redukovaného výdělku.

ZMĚNY 2019

Co se všechno změní pro zaměstnance, seniory i OSVČ v roce 2019?

A následně od 15. kalendářního dne pracovní neschopnosti začnete dostávat nemocenské, a to za každý kalendářní den včetně víkendů, a to až do ukončení pracovní neschopnosti. 

Výše nemocenského je dána tím, jak dlouho jste v dočasné pracovní neschopnosti:

  • od 15. do 30. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti dostáváte 60 % denního vyměřovacího základu,
  • od 31. do 60. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti dostáváte 66 % denního vyměřovacího základu,
  • od 61. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti dostáváte 72 % denního vyměřovacího základu.

Od 61 dne pracovní neschopnosti pak pobíráte 72 % DVZ až do maximální možné doby, která je zákonem povolena. Maximální možná doba, po kterou můžete nemocenské pobírat, je 380 kalendářních dnů. V případě, že jste pracující starobní či plně invalidní důchodce, můžete nemocenské pobírat nejdéle 70 kalendářních dnů při jedné pracovní neschopnosti a při více pracovních neschopnostech ne déle než 70 dnů v kalendářním roce.

Třídenní karenční dobu zavedla v roce 2008 vláda Mirka Topolánka (ODS) v rámci tzv. úsporného balíčku. V pololetí roku 2008 ji ale Ústavní soud zrušil. Od ledna 2009 ji však poslanci znovu prosadili s tím, že snížili odvody firmám. Tato forma zákona už prošla a Ústavní soud ji v roce 2012 zrušit odmítl.

Pokud jste OSVČ, nedostáváte během prvních 14 dnů žádnou náhradu. Od 15. dne pak nemocenskou dostanete jen v případě, že jste účastníky nemocenského pojištění.

Nová pravidla

Pokud novela zákoníku práce projde přes schvalovací proces senátu a podepíše ji prezident, nastane výrazná změna. Ona třídenní karenční doba totiž ze zákoníku práce zmizí.

Nově to tedy bude vypadat tak, že pokud půjdete do dočasné pracovní neschopnosti, od 1. do 14. dne budete jakožto zaměstnanec pobírat náhradu mzdy nebo platu, a to ve výši 60 % průměrného redukovaného výdělku. Od 15. dne začnete dostávat nemocenské podle stejného schématu, jaké je uvedeno výše.

V případě OSVČ k žádné změně nedochází. Opět nedostávají v prvních 14 dnech nic a od 15. dne dostávají nemocenské jen v případě, že jsou účastníky nemocenského pojištění.

Snížení odvodů zaměstnavatelům a OSVČ

Podle schváleného návrhu zákona se mají také snížit sazby pojistného u zaměstnavatele a OSVČ. Zaměstnavatel by tak nově odváděl za zaměstnance 24,8 % z vyměřovacího základu (namísto původních 25 %). Z toho by 2,1 % šla na nemocenské pojištění (namísto původních 2,3 %), dále pak 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti.

Změna o 0,2 procentního bodu u odvodů na pojistném představuje přibližně 3,5 miliardy korun. Podle některých to ale nebude stačit. Nabízená kompenzace zaměstnavatelům v podobě snížení sazby pojistného na nemocenské pojištění o 0,2 procentního bodu finanční ani personální dopady na firmy nevyváží. Zrušením karenční doby vzrostou mzdové náklady v důsledku zvýšení náhrad za pracovní neschopnost výrazně více, o 3–4 %, říká Lukáš Kovanda, hlavní ekonom společnosti CZECH FUND.

Od kdy se změny dočkáme?

Účinnost novely zákona je stanovena na 1. den třetího kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení. Zákonodárci ale předpokládají, že by zákon mohl nabýt účinnosti od 1. července 2019.

Pokud byste tedy onemocněli před tímto datem, ještě byste nárok na náhradu mzdy či platu v prvních třech dnech dočasné pracovní neschopnosti neměli. Pokud byste onemocněli po tomto datu, pak byste dostali náhradu za ztrátu výdělku i v prvních třech dnech.

Spornou situaci, kdy onemocníte před začátkem účinnosti a jste nemocní i poté, co už je novela zákona účinná, řeší přechodné ustanovení. Jestliže onemocníte před účinností tohoto zákona a jste nemocni i poté, kdy už účinnosti nabyl, nárok na proplacení prvních tří dnů nemáte.

Ekonomové změnu kritizují

Mezi zaměstnanci slaví novela zákona velký úspěch. Ekonomové ale změnu přijímají negativně. Změna povede k nárůstu fiktivní nemocnosti, kdy zaměstnanci budou poukaz na svoji nemoc využívat jako snadnou omluvu ze zaměstnání, myslí si Lukáš Kovanda.

Firmám, kterým nyní podle dat úřadů práce chybějí až statisíce lidí, podle Lukáše Kovandy zrušení karenční doby a předpokládaný nárůst fiktivní nemocnosti na úroveň roku 2007 způsobí v souhrnu výpadek dalších desetitisíců lidí z celkové pracovní síly.

Pozitivním efektem zrušení karenční doby je však podle něj to, že zaměstnanci budou v menší míře svá onemocnění, například různé virózy, takzvaně přecházet. Tím by se měla snížit míra šíření infekčních onemocnění v pracovních kolektivech. To se může projevit i v lepších hospodářských výsledcích daného zaměstnavatele. Ovšem tento ‚nepřímý‘ efekt není s to kompenzovat negativní „přímý“ efekt spjatý s růstem nákladů zaměstnavatele vzniklých zrušením karenční doby, dodává Lukáš Kovanda.

Změna navíc není spravedlivá k OSVČ. Zrušení karenční doby v souhrnu zvýhodňuje postavení zaměstnanců před podnikateli a OSVČ, protože sebezaměstnané osoby, jichž se karenční doba pochopitelně netýká, a zaměstnavatelé jsou na něm biti, zatímco zaměstnanci si relativně polepší, říká Lukáš Kovanda.

Skončí firemní sick days?

Se zrušením karenční doby ale nesouhlasí ani Hospodářská komora, Svaz průmyslu a dopravy a zaměstnavatelé. Firmy zápasí o každého zaměstnance a o každou hodinu práce. Ve výrobě a službách chybí stovky tisíc zaměstnanců. Zrušení karenční doby problémy s nedostatkem lidí na trhu práce ještě zhorší, říká Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Obává se navíc toho, že firmy v důsledku vyšších nákladů přehodnotí nabízené benefity. Bude muset dojít i ke změně nastavených firemních benefitů. Může se stát, že některé firmy zruší sickdays nebo 5. týden dovolené, na což doplatí všichni zaměstnanci. Ale i objem osobních nákladů ve firmách má své limity, dodává Jaroslav Hanák.

Karenční dobu v současné době uplatňuje více než polovina zemí Evropské unie a pohybuje se v rozmezí 1 až 7 dní.

Jsou ale i země, kde je karenční doba nulová, a to například v Belgii, Německu, Dánsku, Polsku a na Slovensku.

Podle některých pak může nastat skokové zvýšení nemocnosti. Je nepřijatelné, aby zodpovědnost za obecné zdraví byla přenášena na zaměstnavatele. Zrušení karenční doby zvýší nemocnost v některých odvětvích o dvě až tři procenta, obává se Jan Wiesner, prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů.

Zrušení karenční doby jako populismus?

Negativně se pak ke zrušení karenční doby staví i někteří daňoví poradci. Tato legislativní iniciativa je čirým populismem, odporujícím všem zveřejněným statistikám i zdravému rozumu. První tři dny nemoci bez nemocenských dávek výrazně redukovaly bezohledné chování nezodpovědných zaměstnanců, kteří si běžně prodlužovali víkendy, myslí si Vlastimil Sojka, daňový poradce a jednatel společnosti KODAP.

diners_2.3.

Dnešní ekonomika podle něj stojí na sofistikované kooperaci proškoleného člověka a technologií, což je zdrojem vysoké produktivity a rostoucí životní úrovně. Jakýkoli výpadek se ale těžko nahrazuje, tím spíš, že volné pracovní síly nejsou. Statistiky nemocnosti se postupně opět zhorší, zaměstnavatelé, stát i zodpovědní zaměstnanci budou podporovat ty, kdo se práci vyhýbají. Konkurenceschopnost naší ekonomiky dostane zásah. Argumenty o snaze zabránit šíření nakažlivých chorob jsou liché. Většina zaměstnavatelů poskytuje pátý týden dovolené nebo tzv. sick days. Je-li to tak zlé a zaměstnanec nechce přijít o výdělek, může využít toto volno, dodává Vlastimil Sojka.

Ne všichni zaměstnavatelé ale tyto benefity poskytují. Naproti tomu zákon bude platný pro všechny zaměstnance stejně.

Našli jste v článku chybu?