Jak asi většina dovolenkářů ví, pro případy, kdy vám odjezd na dovolenou překazí nemoc, se lze pojistit a získat tak alespoň část peněz na případné storno poplatky. Podrobnosti ohledně takzvaného pojištění storna si ostatně můžete projít v článku: Kdy se vyplatí pojištění storna a jak se vyhnout problémům s ubytováním?
Stornovat, při dodržení určitých pravidel, ale můžete i čerpání dovolené ze zaměstnání.
Bez neschopenky to nepůjde
Pravidla pro čerpání dovolené obecně vymezuje zákoník práce, podle kterého se do dovolené nezapočítají ty dny, kdy je zaměstnanec dočasně práce neschopen. Jinak řečeno: pokud před nástupem na dovolenou nebo v jejím průběhu onemocníte, nebudou se vám dny strávené maroděním počítat a můžete si je vybrat jindy.
Má to ale zásadní podmínku – pracovní neschopnost vám musí vždy potvrdit lékař. Nemoc bez neschopenky není podle zákoníku práce důvodem k přerušení dovolené. V takovém případě se má za to, že jste dovolenou čerpali běžným způsobem,
vysvětluje Anna Kevorkyan, CEO pracovního portálu JenPráce.cz.
Pokud onemocníte ještě před samotným startem dovolené a vůbec na ni nenastoupíte, musí vám zaměstnavatel dny volna – po předložení neschopenky – automaticky posunout na jindy. Dovolená se tedy nebude počítat od původně plánovaného data, ale začne běžet až po ukončení vaší nemoci, nebo v jiném dohodnutém termínu.
Jestliže onemocníte až v průběhu čerpání dovolené, je po skončení pracovní neschopnosti nutné zaměstnavatele požádat o úpravu čerpání dovolené. Zaměstnavatel pak provede opravu v evidenci a umožní vám čerpat zbylé dny v jiném termínu. Pokud o změnu nepožádáte, dovolená zůstane evidována jako běžně čerpaná, a o dny volna přijdete,
upozorňuje Jana Jáčová, ředitelka UOL Účetnictví.
Nemoc na dovolené v zahraničí
O dny dovolené ale nemusíte přijít, ani pokud vás nemoc skolí na dovolené u moře. Pro přerušení čerpání dovolené platí stejná pravidla, jen s papírováním to bude o něco složitější. Standardně byste pak také měli mít nárok na náhradu mzdy či nemocenskou. Je nutné, aby pojištěnec zaslal svému zaměstnavateli potvrzení o pracovní neschopnosti, které mu zpravidla vydá lékař, který osobu léčí na dovolené,
vysvětluje tisková mluvčí České správy sociálního zabezpečení Jitka Drmolová s tím, že pouze lékařská zpráva nestačí.
Zahraniční lékař, který vám neschopenku vydá, by měl zároveň potvrdit trvání pracovní neschopnosti. Podle Drmolové zaměstnavatelé i správy sociálního zabezpečení cizozemská potvrzení o dočasné pracovní neschopnosti v rámci EU běžně akceptují.
Vedle neschopenky je ale nutné vyplnit a doložit také tiskopis Žádost o nemocenské při vzniku pracovní neschopnosti v jiném členském státě EU/smluvním státě, který je k dispozici na webu České správy sociálního zabezpečení.
Jestliže cestujete mimo EU, záleží, zda jde o takzvaný smluvní stát: stát, se kterým má ČR uzavřenu mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení upravující i oblast nemocenského pojištění. V praxi jde například o Tunisko, Turecko či Albánii. V takovém případě se postup odvíjí od toho, jaká pravidla jsme si s daným státem smluvně dohodli. Postup je většinou takový, že pojištěnci je vystaveno národní potvrzení, se kterým se dostaví na instituci sociálního zabezpečení v daném státě a tato instituce vystaví dohodnutý dvoustranný formulář, který pak slouží jako žádost o nemocenské v ČR,
vysvětluje mluvčí České správy sociálního zabezpečení.
Problém může nastat v momentě, kdy cestujete do země, se kterou ČSSZ smlouvu nemá, nebo se nacházíte ve státě, kde lékař potvrzení o pracovní neschopnosti nevydává. V takovém případě vám nezbyde, než se obrátit na tamní instituci sociálního pojištění a požádat ji o vystavení potvrzení o dočasné pracovní neschopnosti. Což v praxi samozřejmě může být pro mnoho turistů složité. Pokud se vám to podaří, podle Drmolové platí, že tato instituce by měla takové vydání zajistit a následně předat instituci v Česku.
Dovolená v kostce
Základní výměra dovolené činí dle zákoníku práce 4 týdny, mnohdy ale zaměstnavatelé přidávají ještě týden volna navíc. Platí, že čerpání dovolené určuje zaměstnavatel, vždy by měl ale vedle provozních důvodů přihlížet také k oprávněným zájmům zaměstnance.
Dovolenou byste pak měli zpravidla vyčerpat do konce kalendářního roku, ve kterém vám na ni vzniklo právo. Převod do dalšího roku je obecně přípustný jen tehdy, pokud ji nešlo vyčerpat z provozních důvodů nebo kvůli překážkám na straně zaměstnance.
Za dobu čerpání dovolené vám pak náleží náhrada mzdy nebo platu ve výši vašeho průměrného výdělku.
Pravidla pro náhradu mzdy a nemocenskou
Připomeňme, že zaměstnanci během pracovní neschopnosti pobírají 2 typy dávek: náhradu mzdy a nemocenskou.
Náhradu mzdy zaměstnanci poskytuje zaměstnavatel během prvních 14 dní pracovní neschopnosti. Poté přichází na řadu nemocenská, kterou vyplácí stát, respektive Česká správa sociálního zabezpečení.
Při výpočtu náhrady mzdy se vychází z průměrných výdělků za předchozí čtvrtletí. Konkrétně se počítá s průměrným hodinovým výdělkem. Základem pro výpočet náhrady mzdy je pak 60 % tohoto hrubého hodinového výdělku, který se ovšem ještě sníží prostřednictvím určitých redukčních hranic.
Obdobně jako náhrady mzdy se počítá i nemocenská, místo hrubého hodinového výdělku ovšem do výpočtu vstupuje takzvaný denní vyměřovací základ. Jde o průměr hrubých příjmů za uplynulý rok, které se přepočítají na den.
Tento denní vyměřovací základ se také sníží prostřednictvím redukčních hranic a nemocenská se následně vypočítá jako 60 % takto redukovaného denního vyměřovacího základu. Pokud je pracovní neschopnost dlouhodobá, nemocenská se zvýší – od 31. dne pracovní neschopnosti se počítá s 66 % denního vyměřovacího základu a od 61. dne pracovní neschopnosti se 72 % denního vyměřovacího základu. Maximálně lze nemocenskou pobírat 380 dní od začátku nemoci.
Se složitými výpočty si za vás lehce poradí naše kalkulačka:
