Hlavní navigace

Německo zesiluje tlak na disciplínu, kritika z MMF roste..

Jan Bureš

Šéfka mezinárodního měnového fondu Christine Lagardová kritizuje eurozónu za příliš úzkou orientaci na osekávání schodků veřejných financí.

Dluhy podle ní mohou být těžko splatitelné bez restartování růstu a obnovení konkurenceschop­nosti slabších článků eurozóny. MMF si tak ve své kritice v zásadě notuje s ratingovou agenturou S&P, která napříč eurozónou osekala ratingy kvůli podobným důvodům.

Řada periferních ekonomik po letech návyku na levné peníze a na práci ve stavebnictví prochází bolestnými strukturálními změnami a schodek státního rozpočtu je až na případ Řecka pouze jeden ze symptomů nemoci. S&P i MMF správně říkají, že v takovou chvíli nemá smysl tlačit vlády technokraticky k co nejrychlejšímu vyrovnání státního rozpočtu. 

Takový přístup ale v pokračujících jednáních dál tvrdě prosazují Němci, kteří složitý problém zvyšujících se rozdílů v konkurences­chopnosti trivializují na otázku nízké disciplíny národních vlád. Stálý záchranný fond (ESM) proto Němci podporují pouze výměnou za tvrdší fiskální pravidla, která budou vypadat pěkně na papíře,ale v praxi budou v řadě případů těžko dodržitelná, což bude jen prohlubovat všudy-přítomný pocit frustrace.

Podle včerejších rozhovorů ministrů financí v Bruselu stále platí, že stálý záchranný fond ESM by měl fungovat od poloviny roku 2012 a postupně nahradit současný mechanismus (EFSF). Němci přes různé spekulace v tisku (článek Financial Times) i nadále odmítají tlak na navýšení kombinované síly fondů nad dohodnutých 500 mld. eur. 

To ukazuje rostoucí nechuť tří-áčkových zemí v čele s Německem platit další peníze za evropské periferie z kapes vlastních daňových poplatníků. Je to vidět i na ostrém postoji Bruselu k soukromým věřitelům (zastupovaných IIF), po kterých se logicky požadují větší oběti. Včera ministři financí shodili ze stolu návrh IIF na osekání řeckého dluhu s tím, že je nedostatečný. Rozdíly v pozicích ale již nejsou tak markantní. IIF chce u nově vydaných řeckých dluhopisů kupón (úrok) alespoň 4 % a Řecko podporované Bruselem nabízí 3,5 %. Pokud by k dohodě nedošlo, 20. března Athénám reálně hrozí neřízený bankrot.

Autor je hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny

Našli jste v článku chybu?