Hlavní navigace

Nemáte na nájem? Zažádejte si o příspěvek na bydlení

Autor: Depositphotos
Lenka Kašparová

Přemrštěné ceny nájemného ve velkých městech atakují hranici, kterou si jejich obyvatelé mohou ze svých příjmů dovolit. Drahé bydlení se však dotýká všech regionů.

Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Růst cen nájemného ve velkých městech začíná mírně zpomalovat, lidé si další zdražování nemohou dovolit. Podle průzkumu realitní kanceláře RE/MAX v hlavním městě za garsonku o rozloze 30 m2 nyní zaplatíte přibližně 9 560 Kč. Za byt 3+kk o rozloze 60 m2 dáte 17 877 Kč. Podle údajů Bezrealitky.cz pronájem středně velkého bytu v paneláku s dispozicí 2+1 teď v Praze stojí 15 000 Kč bez poplatků.

Za cihlový byt stejné velikosti si ještě připlatíte, jeho průměrná cena se pohybuje kolem 18 000 až 19 000 Kč. Ceny bytů a pronájmů jdou nahoru i v Brně, přestože jejich hodnota nedosahuje těch pražských. Jak vyplývá z čísel brněnské pobočky společnosti M&M Reality, za nájemné v brněnském panelovém domě s dispozicí 2+kk o rozloze necelých 50 m2 nyní zaplatíte průměrně 13 000 Kč včetně energií. Jestliže si nynější ceny bydlení nemůžete dovolit, můžete zkusit požádat stát o příspěvek na bydlení.

Kdy máte nárok na příspěvek na bydlení?

Příspěvek je určen rodinám či jednotlivcům, kteří mají problém uhradit náklady za své bydlení. Nevztahuje se však na ty, co splácí hypotéku. Na příspěvek na bydlení máte nárok, pokud jste vlastník nebo nájemník, který je v bytě přihlášen k trvalému pobytu a jehož náklady na bydlení přesahují 30 % příjmů (v Praze 35 % příjmů) a zároveň jsou nižší než takzvané normativní náklady stanovené zákonem.

  • Musíte mít trvalý pobyt v bytě, na který chcete příspěvek na bydlení.
  • Vaše náklady na bydlení přesahují 30 % či 35 % vašich příjmů a zároveň
  • jsou vaše náklady na bydlení nižší než normativní náklady (jejich výši stanovuje zákon).

Jako příjem (jednotlivce či rodiny) je chápán:

Příjem se určuje podle příjmů rodiny či jednotlivce za předchozí kalendářní čtvrtletí (tzv. rozhodný příjem) a počítá se do něj i přídavek na dítě a rodičovský příspěvek.

Náklady na bydlení se rozumí:

Do nákladů na bydlení se započítává nejen nájemné (a obdobné náklady u družstevních bytů a bytů v osobním vlastnictví), ale také služby a energie (tedy například plyn, elektřina, vodné a stočné, ale také třeba úklid společných prostor v domě). Při posuzování nároku na příspěvek a jeho výši se berou v úvahu průměrné náklady zaplacené za předchozí kalendářní čtvrtletí.

O příspěvek na bydlení si musíte písemně zažádat na úřadě práce, kde vyplníte formulář a doložíte doklady o výši svého příjmu a o nákladech na bydlení. Pokud je vám příspěvek schválen, je vyplácen měsíčně. Vyplatit jej lze i zpětně, a to i jedno čtvrtletí od měsíce, kdy vám byl schválen. Splňuje-li podmínky nároku na příspěvek na bydlení více osob žijících ve společné domácnosti, platí, že se tyto osoby buď dohodnou na tom, která z nich bude příspěvek pobírat, nebo úřad práce, který o příspěvku rozhoduje, určí, které z těchto osob příspěvek na bydlení přizná.

Výše příspěvku na bydlení

Jestliže splňujete nároky na poskytnutí příspěvku na bydlení (tedy vaše náklady na bydlení přesahují 30 % či 35 % vašich příjmů a zároveň jsou vaše náklady na bydlení nižší než vaše normativní náklady), pak se výše vašeho příspěvku počítá tak, že oněch 30 % nebo 35 % vašeho příjmu se odečte od vašeho skutečného nájmu. Výsledná suma je výše vašeho měsíčního příspěvku na bydlení.

Praktický příklad 1:

Paní Jana bydlí ve dvoupokojovém nájemním bytě na okraji Brna, kde má trvalé bydliště. Její čistý měsíční příjem byl v předchozím kalendářním čtvrtletí 12 000 Kč. Za byt platí nájem ve výši 6000.

30 % z jejího čistého příjmu je 3600 Kč. Její nájem činí 6000 Kč. Což je méně než její nájem a současně méně, než činí pro ni zákonem stanovené normativní náklady – 6541 Kč, viz tabulka níže.

Paní Jana tudíž splňuje podmínky pro poskytnutí příspěvku na bydlení a její měsíční příspěvek bude ve výši 2400 Kč (6000 − 3600).

Praktický příklad 2:

Manželé, důchodci, Martina a Michal bydlí ve třípokojovém nájemním bytě v centru Prahy. Jejich společný čistý příjem z důchodu je 25 000, 35 % z tohoto příjmu je 8 750 Kč. Za byt platí nájem 11 000 Kč. Jejich normativní náklady na bydlení jsou 11 444 Kč, viz tabulka níže. Nárok na příspěvek tedy splňují a dostanou 2250 Kč (11 000 − 8750).

Praktický příklad 3:

Majitel družstevního šestipokojového bytu ve Zlíně, pan Tomáš, pobírá invalidní důchod 11 500 Kč. Žije sám a za bydlení platí 5000 Kč. 30 % z jeho příjmu je 3450 Kč. Nicméně výše jeho nájemného převyšuje jeho normativní náklady, viz tabulka níže, a proto pan Tomáš nemá na příspěvek na bydlení nárok.

Praktický příklad 4:

Paní Klára žije v Ostravě v pronajatém dvoupokojovém bytě. Trvalé bydliště má ale v rodinném domku jejího bývalého manžela. Její čistý příjem ze mzdy je 14 000 Kč. Za nájem platí 6350 Kč. 30 % z jejího příjmu je 4200 Kč a její normativní náklady na bydlení jsou 6541 Kč. Ačkoliv paní Klára by mohla mít na příspěvek nárok, kvůli trvalému bydlišti, které má jinde, o příspěvek nemůže požádat.

Normativní náklady na bydlení jsou stanoveny zákonem a jejich výše je rozdílná pro nájemní byty, družstevní byty a byty vlastníků.

Normativní náklady na bydlení pro nájemní byty platné od 1. 1. 2019 do 31. 12. 2019 v Kč měsíčně

Normativní náklady na bydlení pro nájemní byty
Počet osob v rodině: Praha Město s počtem obyvatel nad 100 000 Město s počtem obyvatel 99 999 až 50 000 Město s počtem obyvatel  49 999 až 10 000 Město s počtem obyvatel do 9999
1 8233 Kč 6541 Kč 6233 Kč 5314 Kč 5117 Kč
2 11 444 Kč 9129 Kč 8708 Kč 7450 Kč 7180 Kč
3 15 288 Kč 12 260 Kč 11 710 Kč 10 065 Kč 9712 Kč
4 a více 18 805 Kč 15 154 Kč  14 491 Kč 12  507 Kč 12 082 Kč

Normativní náklady na bydlení pro družstevní byty a byty vlastníků platné od 1. 1. 2019 do 31. 12. 2019

Normativní náklady na bydlení pro družstevní byty a byty vlastníků
Počet osob v rodině: Normativní náklady
1 4670 Kč
2 6661 Kč
3 9050 Kč
4 a více 11 268 Kč

Pozor, pokud jsou vaše náklady na bydlení nižší než normativní náklady, náleží vám příspěvek na bydlení ve výši rozdílu mezi vašimi skutečnými náklady na bydlení a 30 %  či 35 % vašeho příjmu. Pokud nemáte příjem ve výši životního minima, pak se pro výpočet výše příspěvku použije částka ve výši životního minima za předcházející kalendářní čtvrtletí.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).