Z průzkumu KPMG vyplynulo, že tři čtvrtiny stavebních firem souhlasí s tím, že společnosti ve stavebnictví, kde je cizinců nejvíce, je zaměstnávají bez potřebných povolení.
Paní Eva si najala na rekonstrukci bytu stavební firmu. Pro Měšec.cz se svěřila: Pracovali u nás dva Češi a Ukrajinec. Zatímco našinci „dodržovali“ hodinovou polední přestávku a v pět měli „padla”, Váňa, stavební inženýr z Kyjeva, pracoval bez odpočinku do pozdních večerních hodin a vykonával nejpodřadnější práce. Ze svého platu odváděl třetinu agentuře, která mu zajistila vízum, povolení k pobytu a práci, zbytek peněz posílal rodině.
Značně rozšířené zneužívání cizinců je do velké míry veřejným tajemstvím a podílí se na tom i přimhouřené oko ze strany společnosti. Málokdo se ptá, zda je Ukrajinec pracující na stavbě jeho domu zaměstnán najatou firmou legálně. A ani ze strany státu nebyla donedávna zřejmá snaha problém řešit. Vedoucí stavebního dozoru LHV Group, s. r. o., Petr Soukup pro Měšec řekl: U menší firmy, jako jsme my, která zaměstnává 30 lidí, se dá nelegální práce „uhlídat“ lépe než u stavebních kolosů při sezónních pracích. Necelé dvě třetiny našich zaměstnanců tvoří cizinci, především Ukrajinci, Slováci, Vietnamci a jeden dělník z Bangladéše. Minimálně dvakrát do roka přijde na stavbu kontrola z úřadu práce a doposud jsme žádné problémy neměli. Pro nedostatek zakázek na příští rok ale budeme nuceni propouštět a jako první budou právě zahraniční dělníci.
Přes veškeré namátkové i předem ohlášené kontroly ilegální zaměstnávání kvete dále. Někteří zaměstnavatelé si proto vedou dvojí výkazy.
Jano (z pochopitelných důvodů zůstává v anonymitě) přiznává, že jeho zaměstnavatel ho vedl ve výkazu, podle kterého vyplácel ilegální pracovníky a při kontrolách je posílal mimo pracoviště. Za tyto lidi neodváděl sociální a zdravotní pojištění, ale všichni mlčeli, protože nechtěli ze dne na den přijít o práci.
Problémem, o kterém se zatím tolik nehovoří, je fakt, že další desetitisíce cizinců pravděpodobně obchází zákony tak, že pracují na živnostenský list nebo jako členové družstva. Napomáhá tomu i výrazně vyšší jednoduchost a rychlost získání povolení k tomu určených oproti získání víza za účelem zaměstnání. Především u fiktivních družstev, čítajících někdy stovky cizinců, je podle Milana Daniela z Mostů pro lidská práva do nebe volající jednoduchost, jak lze zákon obejít. Prokázat úmysl kontrolou je přitom velmi složité. Družstevníci přitom nemají nárok ani na minimální mzdu a jsou tedy často ještě více zneužíváni k levné práci.
Nelegální zaměstnávání má podle Ministerstva práce a sociálních věcí vliv i na dosavadní výsledky pilotní fáze projektu aktivní legální migrace, v rámci kterého naše republika nabízí kvalifikovaným cizincům z vybraných zemí trvalý pobyt ve zkrácené lhůtě: za 1,5 roku místo 5 let. Ti si ale nejdříve musí najít legálně práci, což není při současném nastavení legislativy snadné. A důvodem je i skutečnost, že mnoho zaměstnavatelů najímá cizince především proto, že jsou ochotni pracovat za nižší mzdu než domácí. Týká se to hlavně oborů s nižšími platy, kde Češi zhýčkaní sociálními dávkami pracovat nechtějí. To ostatně potvrzuje i výzkum CVVM z května letošního roku, z něhož vyplývá, že 75 % Čechů považuje cizince za levnou pracovní sílu. Mnozí cizinci jsou opravdu ochotni přijmout nižší plat. Důvodem je ale i fakt, že podle zákona je pro cizince náročné změnit zaměstnavatele a jsou tak na tom původním závislí. Stěžovat si je přitom pro ně riskantní, protože jim hrozí, že budou nuceni neprodleně odjet a složitě získávat nové vízum. Na nedostatečnou legislativu doplácíme všichni, nejen gastarbeitři. Podle odhadů ekonomických analytiků stát ročně přichází o 5–10 miliard korun na daních a pojistném.
Evropská komise do aktuálního balíku návrhů směřujících k lepšímu využití migrace pro evropskou ekonomiku zařadila i směrnici pro postihování zaměstnavatelů nelegálních cizinců. Postihy jsou velmi razantní, od vysokých pokut, zákazu účasti ve veřejných zakázkách, znemožnění podnikání až po trestněprávní odpovědnost. S vlastní iniciativou přišel i ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas, který navrhl, aby se nelegální zaměstnávání stalo trestným činem.
Pokuty: Kdo a kolik?
Cizinec, který je zaměstnán bez povolení k zaměstnání, pokud je takovéto povolení třeba, nebo vykonává práci v rozporu s vydaným povolením k zaměstnání, se dopouští přestupku, za který lze podle zákona o zaměstnanosti udělit pokutu do výše 10 000 Kč.
Fyzická osoba, která umožní cizinci výkon nelegální práce, se dopouští přestupku, za který lze podle zákona o zaměstnanosti udělit pokutu až do částky 2 000 000 Kč.
Právnická osoba, která umožní cizinci výkon nelegální práce, se dopouští správního deliktu, za který lze podle zákona o zaměstnanosti udělit pokutu až do částky 2 000 000 Kč. Při určení výše pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu.
Přestupky a správní delikty projednává podle zákona o zaměstnanosti v prvním stupni úřad práce příslušný podle místa, ve kterém bylo nelegální zaměstnávání vykonáváno.
Pokuty vybírá a vymáhá místně příslušný územní finanční orgán.