Daně zasahují do našeho každodenního života. Výše daní výrazně ovlivňuje podnikatelský duch v zemi. Finanční částku, kterou odvedeme na dani z příjmů fyzických osob či na sociálním pojištění, si najdeme na výplatní pásce nebo v daňovém přiznání. Ještě více však zaplatíme státu na dani z přidané hodnoty a spotřební dani. Celkovou výši daňových odvodů však jenom tušíme. A že sociální pojištění odvádí i zaměstnavatel (a ne v nezanedbatelné výši), mnozí zaměstnanci ani neregistrují.
Celkové zdanění se v členských zemích OECD výrazně liší, kde je nejvyšší a kde nejnižší? Jaké daně jsou z hlediska výnosnosti nejdůležitější pro státní pokladnu v jednotlivých zemích?
Evropa versus svět
Daňová povinnost je v členských zemích EU vysoká. Oproti hlavním světovým konkurentům ze zemí OECD (USA, Japonsko, Austrálie, …) odvádí Evropané vyšší daně. Na druhou stranu nabízí evropské vlády svým občanům štědrou sociální síť (veškeré sociální dávky a příspěvky jsou poměrně vysoké) a řeší z vybraných daní situace, které není trh schopen sám zvládnout.
Do celkové daňové zátěže uvedené v tabulce se počítají přímé daně, nepřímé daně a sociální pojištění (ve většině zemí kryje sociální pojištění současně náklady na zdravotní péči a je zavedena jedna sazba, u ostatních zemí se uvedené povinné odvody sčítají).
Pro zahraniční investory je výše zdanění jedním z důležitých hledisek pro volbu místa podnikání. Důležitým kritériem je rovněž administrativní složitost daní a jejich celkový počet v jednotlivých zemích. Dalšími (mnohdy důležitějšími faktory) jsou však celkové podnikatelské prostředí a „lidský kapitál“.
Např. země Skandinávie jsou oblíbeným cílem zahraničních investorů, i když jsou zde daně vůbec nejvyšší. Důvodem je vysoká vzdělanost občanů, legislativní vyspělost a jednoduchá administrativa.
Rozdíly v konstrukci a zásadách přímých daní jsou v současné době skrytou formou státních podpor jednotlivých členských států.
Nejvýnosnější daň ve světě? DPH!
Daň z přidané hodnoty je nejdůležitějším zdrojem státního rozpočtu ve všech členských zemích OECD (v průměru tvoří třetinu všech příjmů). Nejdůležitější na dani z přidané hodnoty je, že konečným poplatníkem této daně je spotřebitel – tedy občané každého státu.
Základní sazba DPH se v Evropské unii pohybuje od 15 % (Lucembursko a Kypr) do 25 % v Dánsku a Švédsku. V mimoevropských zemích je však daň z předané hodnoty podstatně nižší a někde není zavedena vůbec (např. USA).
Jednoznačně můžeme říci, že daň z přidané hodnoty je ve světě nejvyšší v členských zemích Evropské unie, kde na základě směrnice Rady z roku 1992 nesmí být DPH nižší než 15 %. Členské země Evropské unie mohou v současné době uplatnit jednu nebo dvě zvýhodněné sazby na vybrané zboží či služby. Přestože legislativa zřizující DPH je stanovena na národní úrovni, jsou jednotlivé zákony členských zemí závislé na určitých parametrech, které jsou pevně dány ve směrnicích Evropské unie.
V tabulce jsou do sloupce DPH zahrnuty i spotřební daně.
Přímé daně
V posledních letech dochází v Evropě ke snižování sazby daně z příjmů právnických osob. Vlády se snaží vytvářet firmám co nejvýhodnější prostředí k dalšímu investování peněžních prostředků a zaměstnávání pracovníků.
Finanční prostředky vybrané na dani z příjmu právnických osob se v členských zemích OECD podílejí na příjmech státu méně než výnos z daně z příjmů fyzických osob (pouze z 9,3 % oproti 26 %). V Evropě se sazba daně pohybuje od 35 % (Malta a Španělsko) až po pouhých 10 % na Kypru. Velmi nízké daně platí rovněž společnosti v Irsku a zemích východní Evropy, které se snažily snížením daní přitáhnout zahraniční investory a nastartovat ekonomický růst.
Sociální pojištění je v Česku nejvyšší
Občané odvedou téměř ve všech evropských zemích na sociálním pojištění vyšší finanční částku než na samotné dani z příjmů fyzických osob. Sociální pojištění je v Evropě oproti ostatním vyspělým zemím OECD vysoké. Z těchto vybraných finančních prostředků jsou státem financovány životní situace, kdy člověk potřebuje podat pomocnou ruku (nemoc, nezaměstnanost a především penze).
Mezi jednotlivými členskými zeměmi jsou však veliké rozdíly ve výši financování sociálních situací. Většina občanů samozřejmě odvede do systému více peněžních prostředků, než čerpá. Všeobecně můžeme říci, že jsou v Evropě rozdíly v sociální nevyrovnanosti mnohem menší než v ostatních zemích světa.
Sociální pojištění je pro jednotlivé země světa velmi výhodné v tom, že se nedá snižovat různými odpočitatelnými položkami či slevami jako daně z příjmů. Navíc jeho odvod či kontrola je jednoduchá, a úniky jsou tedy minimální – narozdíl od DPH či spotřební daně.
Odvod sociálního pojištění leží z větší míry na zaměstnavateli, který musí pojištění srazit a odvést za svého zaměstnance, čímž se výrazně zvyšují jeho mzdové náklady. Nejvíce na sociálním pojištění a zdravotním pojištění (v přiložené tabulce je uveden součet obou těchto povinných odvodů) odvedeme v Česku, při součtu odvodu zaměstnavatele a zaměstnance 47,5 %. Nejnižší sazby sociálního pojištění jsou v Dánsku a na Islandu.
Ostatní
Mezi ostatní důležité daňové výnosy patří např. daň z převodu nemovitostí, daň z majetku, daň darovací, daň silniční, daň dědická… Každá země má jiný počet a strukturu vybíraných daní. Celkově můžeme říci, že všechny ostatní daně nemají z hlediska celkového daňového výnosu vliv jako DPH či daně z příjmů. V mnoha zemích není daň darovací či dědická vůbec zákonem zavedena.
Země | Celkové zdanění k HPD | Výnos z daně fyzických osob | Výnos z daně právnických osob | Sociální pojištění placené zaměstnancem | Sociální pojištění placené zaměstnavatelem | DPH | Ostatní daně |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Austrálie | 31,5 | 38,5 | 16,8 | 0 | 0 | 30,3 | 14,4 |
Belgie | 46,4 | 31,7 | 7,6 | 9,9 | 19 | 24,6 | 7,1 |
Česko | 39,3 | 12,8 | 11,8 | 10 | 28,3 | 29,7 | 7,3 |
Dánsko | 48,9 | 53,2 | 5,8 | 2,7 | 0,7 | 33,1 | 4,5 |
Finsko | 45,9 | 31,2 | 9,3 | 4,7 | 20 | 30,2 | 4,6 |
Francie | 44 | 17,3 | 6,6 | 9,3 | 25,3 | 25,4 | 16,2 |
Irsko | 28,4 | 26,2 | 13,1 | 4,5 | 9,6 | 39,5 | 7,1 |
Island | 38,1 | 38,6 | 3 | 0,3 | 7,9 | 40,3 | 10 |
Itálie | 42,6 | 25,5 | 7,6 | 5,6 | 20,4 | 26,9 | 14 |
Japonsko | 25,8 | 18,4 | 12,2 | 16,3 | 17,6 | 20,1 | 15,4 |
Kanada | 33,9 | 35 | 10,1 | 6,2 | 8,5 | 26,3 | 13,9 |
Korea | 24,4 | 12,8 | 12,8 | 11,1 | 7,7 | 38,8 | 16,8 |
Lucembursko | 41,8 | 16,2 | 20,5 | 11,3 | 12,4 | 27,9 | 11,6 |
Maďarsko | 38,3 | 20,3 | 6,2 | 6,2 | 23,8 | 37,4 | 6,1 |
Mexiko | 18,1 | 24,9 | 4,1 | 17,9 | 49 | 3,5 | |
Německo | 36 | 25,1 | 2,9 | 17,6 | 19,8 | 29,2 | 5,5 |
Nizozemí | 39,2 | 18,3 | 8,8 | 16,6 | 11,7 | 30,8 | 13,8 |
Norsko | 43,5 | 24,8 | 18,9 | 7,7 | 13,7 | 31,2 | 3,7 |
Nový Zéland | 34,9 | 42,3 | 12,1 | 0 | 0 | 35,2 | 10,4 |
Polsko | 32,6 | 22,9 | 6,3 | 29 | 36,9 | 4,9 | |
Portugalsko | 33,9 | 27,6 | 27,1 | 41,1 | 4,2 | ||
Rakousko | 44 | 22,8 | 5,1 | 13,7 | 15,8 | 28,2 | 14,4 |
Řecko | 35,9 | 14 | 10,4 | 12,7 | 15,5 | 37,3 | 10,1 |
Slovensko | 33,1 | 10,2 | 8,2 | 8,5 | 25 | 34,1 | 14 |
Španělsko | 35,6 | 19,4 | 9,1 | 5,6 | 24,9 | 28,6 | 12,4 |
Švédsko | 50,2 | 30,4 | 4,8 | 5,8 | 24,3 | 26,4 | 8,3 |
Švýcarsko | 30,3 | 34,4 | 8,8 | 12 | 11,8 | 22,6 | 10,4 |
Turecko | 31,1 | 17,6 | 7,1 | 6,8 | 9,1 | 46,8 | 12,5 |
USA | 26,4 | 37,7 | 6,7 | 11,7 | 13 | 17,6 | 13,2 |
Velká Británie | 35,8 | 29,8 | 8,1 | 6,8 | 9,6 | 32,7 | 13 |
OECD | 36,3 | 26 | 9,3 | 8,3 | 14,6 | 31,9 | 9,9 |