Mezinárodní analytická společnost GFK-Gruppe provedla mezi občany 19 evropských zemích rozsáhlý výzkum s cílem zjistit, které povolání považují za nejrespektovanější. Zcela jednoznačně je ve všech zemích nejrespektovanějším povoláním lékař, následuje učitel. Nejrespektovanější však neznamená, že jsou tato povolání také nejlépe finančně ohodnocena.
Z nabízených možností se nejhůře umístili politici, a to ve všech zemích. Nejlépe placení manažeři se neumístili o mnoho lépe. Ve které zemi jsou lékaři či učitelé nejlépe finančně ohodnoceni?
Kritéria hodnocení
Každý dotázaný občan hodnotil nabízená povolání známkou od jedničky do čtyřky, přitom čím vyšší známka, tím je pro něj dané zaměstnání důvěryhodnější a respektovanější. V tabulce je u jednotlivých zemí uvedeno, kolik procent občanů dalo danému povolání známku 3 nebo 4.
Nejméně respektovaní jsou politici s celkovým průměrem 1,7 bodu. Následují manažeři a novináři s 2,2 bodu. Naopak nejlépe dopadli lékaři a učitelé, obě povolání dostala 3,1 bodu. Vojáci obdrželi 2,9 bodu, policisté 2,8 bodu, církevní představitelé 2,7 bodu a právníci 2,5 bodu. Ze všech zemí byli lékaři nejlépe hodnoceni ve Švédsku (95 %) a Finsku (92 %).
Řekové a Italové jsou s politiky velmi nespokojeni, image managera je nejlepší v Dánsku Pouze pro 17 % občanů zaslouží povolání politika respekt (tj. přiřadili mu v hodnocení známku 3 nebo 4). Nejvíce jsou spokojeni v Dánsku 37 % a Švýcarsku 35 %, naopak image politika je nejhorší v Itálii a Řecku, kde pouze 8 % lidí ohodnotilo toto povolání známkou tři nebo čtyři.
V hodnocení manažerů jsou mezi jednotlivými zeměmi značné rozdíly. V Dánsku hodnotilo managery kladně 56 % občanů, zatímco v Německu pouze 18 %. Také ve Španělsku, Maďarsku, Rumunsku a Švédsku hodnotí více než polovina obyvatel manažery pozitivně. Přesto za všechny země je to pouze třetina.
Nejlépe jsou lékaři ohodnoceni v USA
Finanční ohodnocení nejrespektovanějšího povolání – lékařů se v jednotlivých zemích dle poslední studie OECD (Health at a Glance 2005) značně liší. Velmi vysoké jsou příjmy samostatně výdělečného specialisty v určitém lékařském oboru v USA a Kanadě.
Z evropských zemí jsou nejvyšší příjmy lékařů oproti průměrné mzdě v dané zemi v Belgii a Nizozemí. Naopak nejméně přesahují průměrnou mzdu v dané zemi lékaři v Česku a Maďarsku (bez ohledu na to, zda se jedná o zaměstnance nemocnic či soukromé lékaře). V obou zemích je však současně mnoho nemocnic, lékařů či lékáren.
Celkově můžeme říci, že úroveň zdravotnictví v Česku je velmi vysoká. O tom svědčí počty lékařů, sester, nemocničních lůžek (jedno nemocniční lůžka připadá na 156 lidí – např. ve Velké Británii na 245 lidí, v USA 289 lidí), lékáren (v Česku připadá na jednu lékárnu přibližně 4 300 osob, v ostatních členských zemích Evropské unie se tento poměr pohybuje od 5 000 do 10 000 osob na jednu lékárnu) i počtem prováděných operací. Systém preventivních prohlídek nám mnohé země závidí.
Velikým problémem českého zdravotnictví však je plýtvání léky, kdy dle kvalifikovaných odhadů skončí v „kontejneru“ léčiva až za 4 miliardy korun ročně. Hlavním důvodem je především na světové poměry nízká spoluúčast občanů u léků. Ve Spojených státech amerických tvoří soukromé výdaje občanů za léky v průměru 80 % (obdobná situace je i ve Velké Británii), v Česku nedosahují ani 20 % a jsou jednoznačně jedny z nejvyšších (všechny základní léky jsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění).
Nejvyšší počet lékařů je v Itálii, nejnižší naopak v Turecku a Koreji. Počet praktických lékařů na obyvatele je relativně nízký také v Japonsku, Velké Británii či Irsku. Tato poslední skupina zemí má tradičně omezený počet přijímaných studentů medicíny.
Nejvyšší mzdu mají učitelé v Koreji
Při porovnání mzdového ohodnocení učitelů v jednotlivých členských zemí OECD zjistíme, že při měření k hrubému domácímu produktu na obyvatele jsou v některých zemích učitelé ohodnocení téměř třikrát lépe než jinde. Učitelé také pracují v jednotlivých zemích různě dlouhou dobu.
V Koreji a Mexiku je plat učitele na základní škole uprostřed kariéry vyšší dvojnásobně oproti hrubému domácímu produktu na obyvatele (tj. průměrný roční příjem učitele na základní škole v Koreji činí 40 800 dolarů a v Mexiku 20 000 dolarů). Průměrná mzda učitele tak v těchto zemích nejvíce překračuje průměrnou mzdu v zemi. Na Islandu a na Slovensku naopak nedosahuje průměrný příjem ani 75 % hrubého domácího produktu na obyvatele (tj. na Islandu 26 700 dolarů a na Slovensku 12 000 dolarů).
Roční počet vyučovacích hodin se pohybuje od 535 hodin v Japonsku po více než 1 000 hodin v Mexiku a USA. Z hlediska hodinové mzdy jsou učitelé na středních školách podstatně lépe hodnoceni než na základních školách. V Nizozemí a Španělsku je plat za vyučovací hodinu vyšší dokonce o 80 %. Na Novém Zélandu, Polsku, Slovensku či USA však pouze o 5 %.
V posledních deseti letech rostou platy učitelů nejvíce v Nizozemí, Japonsku, na Novém Zélandu, v Portugalsku a Rakousku.
Země | Povolání | ||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Lékař i | Učitelé | Vojáci | Policisté | Církevní představitelé | Právníci | Novináři | Manažeři | Politici | |
GFK index | 3,1 | 3,1 | 2,9 | 2,8 | 2,7 | 2,5 | 2,2 | 2,2 | 1,7 |
Všechny země | 82 | 81 | 68 | 65 | 61 | 52 | 39 | 35 | 17 |
Belgie | 89 | 88 | 57 | 71 | 49 | 53 | 44 | 44 | 22 |
Bulharsko | 72 | 78 | 63 | 48 | 54 | 43 | 56 | 35 | 10 |
Česko | 89 | 86 | 71 | 54 | 44 | 56 | 42 | 43 | 15 |
Dánsko | 85 | 66 | 67 | 89 | 54 | 70 | 40 | 56 | 37 |
Finsko | 92 | 92 | 83 | 92 | 73 | 74 | 43 | 44 | 25 |
Francie | 88 | 77 | 69 | 64 | 42 | 54 | 33 | 37 | 11 |
Itálie | 73 | 71 | 66 | 73 | 47 | 32 | 26 | 28 | 8 |
Maďarsko | 88 | 87 | 72 | 71 | 53 | 66 | 37 | 48 | 26 |
Německo | 86 | 77 | 71 | 80 | 66 | 64 | 31 | 18 | 10 |
Polsko | 75 | 85 | 76 | 63 | 58 | 45 | 61 | 23 | 9 |
Rakousko | 88 | 78 | 58 | 74 | 62 | 62 | 34 | 30 | 16 |
Rumunsku | 77 | 89 | 82 | 46 | 80 | 55 | 64 | 47 | 16 |
Rusko | 71 | 80 | 45 | 29 | 58 | 68 | 34 | 36 | 11 |
Řecko | 66 | 68 | 61 | 43 | 36 | 27 | 33 | 26 | 8 |
Španělsko | 88 | 89 | 61 | 73 | 39 | 63 | 59 | 49 | 28 |
Švédsko | 95 | 84 | 68 | 86 | 67 | 73 | 30 | 46 | 19 |
Švýcarsko | 86 | 79 | 58 | 81 | 64 | 67 | 47 | 39 | 35 |
Turecko | 89 | 90 | 91 | 78 | 69 | 57 | 40 | 43 | 23 |
USA | 82 | 81 | 72 | 72 | 69 | 41 | 44 | 36 | 25 |
Velká Británie | 87 | 81 | 73 | 72 | 67 | 53 | 20 | 33 | 14 |
Pramen:
- GFK Gruppe, Pressemeldung von 31.07.2006
- HEALTH AT A GLANCE: OECD INDICATORS – 2005 EDITION – ISBN-92–64–012621 © OECD 2005
- EDUCATION AT A GLANCE: OECD INDICATORS – 2005 EDITION – ISBN-92–64–011900 © OECD 2005