Všechny vyspělé země světa se potýkají s nezaměstnaností a její snižování patří mezi hlavní priority jednotlivých domácích vlád. Nejvíce je pozornost zaměřena na snižování nezaměstnanosti padesátníků, mladých lidí do 25 let a dlouhodobé nezaměstnanosti.
Rozdíly v míře nezaměstnanosti mezi jednotlivými členskými zeměmi OECD jsou značné: od 3,7% nezaměstnanosti v Jižní Koreji a na Novém Zélandu až po 17,7% nezaměstnanosti v Polsku. Všechny mimoevropské členské země OECD mají nižší míru nezaměstnanosti než evropské státy. Nejvyšší nezaměstnanost mezi nimi je v Kanadě (6,8 %), což je v rámci EU výborný výsledek.
Nutnost celoživotního vzdělání
Evropané se za prací málo stěhují, lidé bez práce v oblastech s vysokou nezaměstnaností nemigrují směrem do regionů s vysokou poptávkou po práci. Evropané jsou ke svému rodnému městu a zemi mnohem více vázáni než Američané, Australané či Kanaďané, kteří se během života za prací přestěhují několikrát.
V dnešní hektické době uspějí pouze samostatní, pružní a inovacím otevření zaměstnanci. Připravit se na život ve světa zítřka nelze tím, že člověk získá znalosti a know-how jednou provždy. Stejně (ne-li více) je důležitá schopnost učit se, komunikovat, pracovat ve skupině a odhadnout vlastní situaci. Celoživotní vzdělávání je naprostou nezbytností. Vzdělaní lidé navíc nemají při potížích se získáním zaměstnání problém začít samostatně podnikat a vytvořit tak sami sobě pracovní místo.
Kudy vede cesta k nízké nezaměstnanosti
Není náhodou, že v členských zemích Evropské unie, kde jsou nejnižší daně (Lucembursko, Irsko, Velká Británie), je současně nízká nezaměstnanost. Pružná politika důchodového zabezpečení, využívání částečných pracovních úvazků, legislativa umožňující zaměstnavatelům rychlé propouštění a přijímání zaměstnanců, nízké dávky v nezaměstnanosti a následné sociální dávky, to jsou motivy k podnikatelskému rozvoji v zemi a vyšší zaměstnanosti.
Ti, co pracují a vykonávají i hůře placená místa, na tom musí být lépe než ti, kteří nepracují a pobírají sociální dávky.
Absolutně nejnižší nezaměstnanost je v Irsku (4,3 %) a Lucembursku (4,5 %), které nabízí nejlepší podnikatelské podmínky. Lucembursko a Irsko vykazují v posledních letech nejvyšší ekonomickou výkonností. Děje se tak především politikou poskytování výhodných daňových režimů. Lucembursko a Irsko nabízí velmi dobré podmínky pro vstup zahraničního kapitálu. V Evropské unii nenajdeme liberálnější ekonomiku, než je irská.
Nízká míra nezaměstnanosti je též v Norsku (4,6 %) a v Dánsku (4,8 %), tedy v zemích, které mají jedno z nejvyšších daňových zatížení. Důvodem je vysoká vzdělanost obyvatelstva, výborné ekonomické podmínky (vyřídit cokoliv na úřadu je otázkou jednoho dne, rychlé soudní jednání u všech druhů sporů, málo administrativních překážek pro podnikatele, bezkorupční prostředí…) a především mentalita Skandinávců, pro které je nezaměstnanost sociálním handicapem.
Dlouhodobá nezaměstnanost Koreu netrápí
Osoby, které jsou více než jeden rok nezaměstnané, tvoří dnes v zemích Evropské unie více než polovinu celkového počtu nezaměstnaných (z toho celou polovinu nezaměstnaní déle než 2 roky).
Nejvíce jsou dlouhodobou nezaměstnaností postiženi obyvatelé venkova, kteří se nechtějí za prací stěhovat, občané s nízkou kvalifikací, imigranti a občané předdůchodového věku. Čím déle je nezaměstnaný bez práce, tím menší má naději na opětovné nalezení práce. Dlouhodobě nezaměstnaní ztrácejí pracovní návyky, základní kontakt s běžným společenským životem, rychle pohodlní a zvykají si na štědrý systém sociálních dávek. Ten je nejčastější příčinou nárůstu počtu dlouhodobě nezaměstnaných.
Nejnižší dlouhodobá nezaměstnanost je v zemích s nízkými sociálními dávkami (podpora v nezaměstnanosti je vyplácena pouze po omezenou dobu) – Jižní Koreji (1,1 %), Kanadě, USA a ve Skandinávii.
Nezaměstnanost mladých lidí je v současné době velikým problémem ve všech členských zemích OECD, v mnoha státech dosahuje více než 20 % – každý pátý mladší 25 let je nezaměstnaný – a dosahuje více než dvojnásobné výše celkové nezaměstnanosti. Hlavním problémem je nedostatečná kvalifikace a zkušenosti mladých lidí.
Nejvíce nezaměstnaných mladých lidí do 25 let je v Polsku (40,8 %) a na Slovensku (32,7 %). Z původních patnácti členských zemích Evropské unie na tom nejhůře byla Itálie (23,5 %) a Řecko (26,5 %). Naopak nejnižší nezaměstnanost mladých je ve Švýcarsku (7,7 %) a v Dánsku (7,8 %).
Jak jsme na tom v Česku?
Míra nezaměstnanosti v Česku za loňský rok činila 7,9 %, což je oproti roku 2004 zlepšení o 0,4 procentního bodu. V rámci členských zemí OECD se míra nezaměstnanosti za stejné období více snížila pouze ve Španělsku a na Slovensku (o 1,6 procentního bodu), v Polsku (o 1,1 procentního bodu), v Řecku (o 0,7 procentního bodu), v Dánsku (o 0,6 procentního bodu) a ve Finsku (o 0,5 procentního bodu).
Ze sousedících zemí vykazuje nižší míru nezaměstnanosti pouze Rakousko a v rámci členských zemí OECD nám patří 19. místo. Vyšší míru nezaměstnanosti vykazuje jak Francie, tak Německo či Finsko.
Země | Celková nezaměstnanost 2005 | Celková nezaměstnanost 2004 |
---|---|---|
Jižní Korea | 3.7 | 3.7 |
Nový Zéland | 3.7 | 3.9 |
Irsko | 4.3 | 4.5 |
Japonsko | 4.4 | 4.7 |
Lucembursko | 4.5 | 4.2 |
Švýcarsko | 4.5 | 4.4 |
Norsko | 4.6 | 4.4 |
Nizozemí | 4.7 | 4.6 |
Velká Británie | 4.7 | 4.6 |
Dánsko | 4.8 | 5.4 |
Rakousko | 5.1 | 4.5 |
Austrálie | 5.1 | 5.5 |
USA | 5.1 | 5.5 |
Švédsko | 6.4 | 6.4 |
Kanada | 6.8 | 7.2 |
Maďarsko | 7.2 | 5.9 |
Portugalsko | 7.6 | 6.7 |
Itálie | 7.7 | 8.0 |
Česko | 7.9 | 8.3 |
Belgie | 8.4 | 7.8 |
Finsko | 8.4 | 8.9 |
Španělsko | 9.2 | 10.8 |
Německo | 9.5 | 9.5 |
Francie | 9.5 | 9.7 |
Řecko | 9.8 | 10.5 |
Slovensko | 16.4 | 18.0 |
Polsko | 17.7 | 18.8 |
Pramen: OECD: Main Economic Indicators: STANDARDISED UNEMPLOYMENT RATES: May 2006