Hlavní navigace

Nejen ztrátu, i zadržení platební karty bankomatem musíte ihned hlásit bance

4. 6. 2018
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Při zadržení karty bankomatem musíte postupovat jako při její ztrátě – bez zbytečného odkladu, tedy neprodleně, okamžitě hlásit bance její ztrátu. Jinak vám neručí za vykradení účtu.

Klient zažaloval banku o částku 101 852,92 Kč, která mu byla stržena z účtu a zúčtována na vrub jeho běžného účtu jako výběry z bankomatu provedené platební kartou poté, kdy byla zadržena bankomatem.

Klient se v zahraničí – v Turecku – opravdu pokusil o výběr hotovosti platební kartou z bankomatu, bankomat však jeho platební kartu zadržel. Klient blokaci platební karty na pobočce banky provedl až po návratu z dovolené do České republiky, tedy po 4 dnech, kdy o kartu přišel, a to když reklamoval 11 výběrů z bankomatu ve výši vymáhané částky. Podle zpráv policie platební kartu zadržel bankomat s namontovaným zádržným systémem (tzv. Libanonská smyčka), v důsledku čehož došlo k jejímu odcizení a neautorizovaným výběrům z účtu žalobce. Klient tvrdil, že zadržení platební karty bankomatem nahlásil okamžitě přítomnému příslušníku turecké turistické policie a v bance, která je provozovatelem bankomatu, telefonicky i osobně na pobočce této banky. Bylo mu sděleno, že zadržení karty bankomatem je běžné a že platební karta mu bude vrácena do dvou týdnů na pobočce jeho banky. A s tím se spokojil. Jenže pak byl nepříjemně překvapen stavem svého účtu, když se na něj doma v ČR podíval.

Soud prvního stupně řekl, že klient nemusí být paranoidní

Soud prvního stupně dospěl k závěru, že za situace, kdy platební karta během pokusu klienta o výběr hotovosti zůstala uvnitř bankomatu, klient neporušil povinnost vyplývající mu z § 101 písm. b) zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, účinného do 12. 1. 2018 (k tomuto dnu byl zákon zrušen a nahrazen novým zákonem o platebním styku č. 370/2017 Sb. – nově tuto povinnost najdete v § 165 písm. b) NZOP) oznámit bance bez zbytečného odkladu po zjištění ztrátu, odcizení, zneužití nebo neautorizované použití platebního prostředku.

Soud omítl výkladový přístup banky, která pokládá pohlcení platební karty bankomatem za ztrátu coby ztrátu dispozice s platební kartou. Třebaže došlo k odcizení platební karty v důsledku umístění zádržného zařízení v bankomatu, klient o něm nemohl vědět ani jej předpokládat, totéž platí ve vztahu ke zneužití či neautorizovanému použití platebního prostředku. Povinnost neprodleného oznámení se váže k okamžiku zjištění, přičemž klient ztrátu, odcizení, zneužití či neautorizované použití platebního prostředku zjistil právě až onoho 4. dne po zadržení karty, kdy v bance učinil příslušné oznámení. Proto soud žalobě vyhověl, pouze klientovi přiznal částku sníženou o 150 EUR – ztrátu v této výši, resp. do této částky z neautorizovaných platebních transakcí nese sám klient (§ 116 odst. 1 písm. a) původního zákona o platebním styku), přiznal mu tedy částku 97 966,42 Kč.

Odvolací soud však řekl, že klient byl nedbalý a pomalý

Odvolací soud ovšem rozhodl v neprospěch klienta a žádnou částku mu nepřiznal. Zablokováním platební karty v bankomatu podle názoru odvolacího soudu ztratil klient možnost s ní disponovat, i když platební karta existovala, tedy nebyla zničena. Tato skutečnost tudíž podléhá oznamovací povinnosti jako ztráta či odcizení karty, protože v takovém případě může dojít ke zneužití nebo neautorizovanému použití platebního prostředku. Klient mohl oznámit odcizení, ztrátu, zneužití nebo neautorizované použití platební karty na bezplatné telefonické informační lince banky, která je nepřetržitě v provozu, tedy dvacet čtyři hodin denně sedm dní v týdnu, přičemž nebylo zjištěno, že by tato infolinka nebyla v rozhodné době v provozu. Vzhledem k tomu, že oznámení je možno učinit telefonicky, je namístě poměrně přísné posuzování podmínky bezodkladnosti.

Odvolací soud proto vyhodnotil chování klienta jako hrubě nedbalé a uzavřel, že nese odpovědnost za ztrátu z neautorizovaných platebních transakcí v plném rozsahu (podle § 116 odst. 1 písm. b) zákona). Případ se dostal k Nejvyššímu soudu, na který se klient obrátil.

Zadržení karty bankomatem také přináší rizika zneužití

Nejvyšší soud uvedl (ve svém rozsudku spis. zn. 32 Cdo 2947/2016, ze dne 27. 2. 2018), že je obecně známo, že při výběru hotovosti z bankomatu je třeba dbát zvýšené opatrnosti, neboť bankomaty se stávají terčem útoků osob, které se nejrůznějšími způsoby snaží získat údaje o platebních kartách k následnému zneužití. Obezřetnost je na místě i v případech, kdy nejsou patrné žádné anomálie. Uvedené však platí tím spíše, pokud svou kartu ztratíte ze své dispozice.

Ztráta dohledu nad kartou výrazně zvyšuje riziko jejího zneužití, a proto by vždy měla být důvodem vašeho jednání, abyste zamezili zneužití karty. Výklad, podle něhož vám oznamovací povinnost vzniká až ve chvíli, kdy se o neoprávněných výběrech dozvíte, by ad absurdum mohl vést k situacím, kdy byste svou platební kartu neměli k dispozici libovolně dlouhou dobu, během níž by docházelo k neautorizovaným výběrům, a pokud byste se o nich za celou dobu nedozvěděli (např. proto, že byste svou banku nekontaktovali, nebo byste nesledovali stav svého účtu v internetovém bankovnictví), banka by vám poté celou částku po odečtení zákonné spoluúčasti musela nahradit.

Takový výklad by umožňoval rozsáhlé zneužívání a byl by vůči bankám zjevně nepřijatelný, neboť jim nelze přičítat k tíži, že (za situace, kdy zajistí vhodný způsob, jakým je možné ztrátu či odcizení karty neprodleně ohlásit, např. telefonní linku s nepřetržitým provozem) včas neoznámíte ztrátu či odcizení karty. V okamžiku, kdy bankomat platební kartu zadržel, šlo o její ztrátu, protože jste ztratili možnost s ní nakládat, neměli jste ji ve své moci, platební karta se dostala mimo vaši dispoziční sféru.

Klient byl nedbalý

Soud dospěl k tomu, že klient jednal nedbale, rovněž k tomu, že nejednal dostatečně rychle. Z časového určení v § 101 písm. b) zákona o platebním styku bez zbytečného odkladu je třeba dovodit, že jde o velmi krátkou lhůtu, jíž je míněno bezodkladné, neprodlené, bezprostřední či okamžité jednání směřující ke splnění povinnosti či k učinění právního úkonu, přičemž doba trvání lhůty bude záviset na okolnostech konkrétního případu.

Článek 22. bod 2 obchodních podmínek banky konkretizuje oznamovací povinnost klienta tak, že tuto povinnost splní neprodleným ohlášením ztráty, odcizení karty nebo podezření na zneužití karty nebo PIN, nebo neautorizovaného použití karty bance, a to dvacet čtyři hodin denně na informační lince banky nebo na telefonních číslech uvedených v dalších informačních materiálech banky, případně osobně v kterémkoliv obchodním místě v úředních hodinách. Informační linka banky je v provozu nepřetržitě a z vyjádření obou stran nevyplynulo, že by v rozhodné době nebyla v provozu. Klient proto zákonné lhůtě bez zbytečného odkladu (podle obchodních podmínek šlo o lhůtu neprodleně) nedostál, učinil-li oznámení až čtyři dny po rozhodné události (zadržení karty v bankomatu), třebaže z obchodních podmínek jasně plyne existence nonstop informační linky banky, kterou je třeba v těchto případech využít, přičemž nebylo tvrzeno, že by v rozhodnou dobu informační linka nebyla v provozu.

Počínejte si vždy obezřetně

Při jakémkoliv úkonu s platební kartou, především pak při výběru hotovosti z bankomatu, si musíte počínat obezřetně a všímat si všech okolností. Pokud bankomat kartu pohltí a nevydá ji bez jakékoliv dokladu o důvodu zadržení karty, je riziko zneužití karty výrazně zvýšeno.

Ostatně i z jednání klienta bezprostředně poté je zjevné, že klient vzniklou situaci považoval za rizikovou, navíc nastala nikoliv v České republice, ale v zahraničí. Bez zřejmého důvodu se však neřídil pokyny žalované pro tyto případy danými v obchodních podmínkách (tedy bez zbytečného odkladu kontaktovat telefonní linku žalované a vyžádat blokaci karty, když bankomat mu nevydal doklad o důvodu zadržení karty) a spokojil se toliko s vyjádřením cizí osoby vyskytující se v okolí bankomatu (jež měla být turistickým policistou) a zaměstnance banky provozující bankomat, že kartu dostane brzy zpět. Klient, ač si byl vědom rizikovosti vzniklé situace a ač měl možnost, jak ztrátám na svém účtu zabránit, nevyužil ji. Počínal si proto hrubě nedbale, pokud neprodleně po zjištění, že bankomat jeho platební kartu zadržel, neoznámil ztrátu platební karty žalované. Porušil povinnost uloženou mu § 101 písm. b) zákona o platebním styku.

Vzhledem k tomu, že nebylo prokázáno, že by k oněm 11 výběrům hotovosti platební kartou došlo poté, co klient oznámil ztrátu, odcizení, zneužití nebo neautorizované použití platebního prostředku, nebo že by banka nezajistila, aby klientovi byly k dispozici vhodné prostředky umožňující uvedenou skutečnost kdykoli oznámit, nese klient ztrátu z neautorizovaných platebních transakcí v plném rozsahu podle § 116 odst. 1 písm. b) zákona o platebním styku.

skoleni_15_4

Soud také kriticky podotkl, že klient měl postupovat o to obezřetněji, že měl na své platební kartě nastaveny limity pro výběr z bankomatu tak, že umožňovaly během čtyř dnů vybrat částku přes 100 000 Kč.

Shrnutí případu

Klient nevyhověl zákonné lhůtě ohlásit ztrátu platební karty bez zbytečného odkladu (podle obchodních podmínek šlo o lhůtu upřesněnou jako neprodleně), učinil-li oznámení až čtyři dny po zadržení karty v bankomatu, třebaže z obchodních podmínek jasně plyne možnost, resp. povinnost využít nonstop informační linku banky. Počínal si tedy hrubě nedbale, pokud neprodleně po zjištění, že bankomat jeho platební kartu zadržel, neoznámil bance ztrátu platební karty. (Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR spis. zn. 32 Cdo 2947/2016, ze dne 27. 2. 2018.) Klient proto neuspěl s požadavkem na kompenzaci jím neautorizovaných výběrů z jeho účtu u banky, které se udály poté, co o platební kartu přišel, za ztrátu si odpovídá sám.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Jsem právníkem. Věnuji se zejména pracovnímu a občanskému právu a souvisejícím oborům.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).