Češi jsou konzervativní národ a stále se bojí pustit do investování. Přichází ale velký generační zlom, mladá generace začala vnímat investice jako příležitost. Ukazuje to nejnovější průzkum Asociace pro kapitálový trh ČR.
Spořicí účet, penzijko a stavebko stále vedou. Do kryptoměn investuje každý osmý Čech
Česká populace významným dílem nevyužívá finančních produktů, které by jim mohly obohatit život. Nejvíc peněz mají lidé uloženo na bankovních a spořicích účtech, v penzijním a stavebním spoření. Jen 17 % Čechů má zainvestováno v podílových fondech. Překvapením jsou však kryptoměny, do kterých poslalo peníze 12 % obyvatel, což znamená, že tímto způsobem investuje každý 8. člověk. Za kryptoměnami zůstalo zlato, akcie do zahraničních i českých firem, investiční nemovitosti a dluhopisy.
Kdyby lidé ty peníze, které mají uloženy na spořicích účtech a v jiných konzervativních produktech, investovali v horizontu 15–20 let, pak by bylo bohatství Čechů úplně někde jinde,
říká předseda Asociace pro kapitálový trh ČR Martin Řezáč.
Zkušenost s investováním má 35 % obyvatel České republiky. Jedná se o lidi, kteří investují pravidelně, anebo alespoň jednorázově zainvestovali. Za zkušené investory se označila 4 % dotázaných. Na druhou stranu poměrně velká skupina lidí (37 %) neměla a ani do budoucna nechce mít s investováním nic společného. Zbývajících 27 % obyvatel ČR o investování uvažuje, ale bojí se začít, protože jim chybí zkušenost.
Proč se lidé bojí investovat?
Největší a logickou obavou z investování je strach o peníze a hrozba, že se z investice vyklube podvod. Na jednu stranu se není čemu divit. Lidé se z médií dozvídají, kolik který penzijní fond za uplynulý kalendářní rok prodělal, sem tam se objeví zpráva, že investoři přišli o všechny vložené peníze, protože důvěřovali projektu, který byl od začátku podvod.
Důvěře v kapitálový trh neprospěly problematické případy investic do firemních dluhopisů v posledních letech, na něž opakovaně upozorňujeme. Obecně pozorujeme jistý paradox: lidé mají z investic strach, bojí se, aby nenaletěli, ale zároveň nedůvěřují ani sami sobě,
říká Martin Řezáč.
Problém spočívá v tom, že lidé nedokážou spolehlivě rozeznat, jak vypadá solidní investiční příležitost, a ani nevědí, na koho se obrátit pro radu. Nedůvěřují totiž ani finančním poradcům a zprostředkovatelům investic. Proto se mnohdy drží svého malého a jistého výnosu na spořicích účtech nebo ve stavebním spoření.
Lidem nevadí vstoupit do manželství s 50% rizikem neúspěchu, ale investovat si netroufají
Naučit se investovat se dá jedině tím, že začnete investovat. Je to jako s řízením auta. Můžete si stokrát přečíst pravidla silničního provozu, ale dokud si sami nesednete za volant a nezačnete aktivně jezdit i s chybami a odřenými plechy, nikdy se řídit nenaučíte.
K investování je kromě peněz potřeba také rozhled a finanční gramotnost, a to je často kámen úrazu. Mnozí se nechají odradit prvním drobným neúspěchem či medializovanými případy nekvalitních firemních dluhopisů a investování se ze strachu vyhýbají. Investování není snadná disciplína. Vyžaduje aktivní přístup, vyhledávání a vyhodnocování relevantních informací, od věci není výběr kvalitního finančního poradce,
doporučuje Jaromír Sladkovský, místopředseda AKAT ČR.
Jeho kolega Martin Řezáč podotýká, že ačkoli mají Češi velký strach z investic, na druhou stranu nemají obavy z mnohem závažnějších rozhodnutí, které mají na život mnohem větší vliv než část špatně zainvestovaných peněz.
Zajímavé je, lidé se nebojí vstupovat do manželství a pořizovat si děti, přičemž podle statistik víme, že polovina manželství končí rozvodem. Mnozí pak jdou do dalších vztahů, přestože se předtím spálili. S investováním je to podobné, také to nemusí napoprvé vyjít a může se stát, že člověk nevydařenou investicí zaplatí takzvané školné. Do další investice už jde ale o zkušenost bohatší a poučený,
říká Martin Řezáč.
Rok 2023: o polovinu menší investice do „stavebka“ i „penzijka“
Nechuť k investování se ukazuje v plánech lidí, co s penězi, i pro rok 2023. Nejvíc peněz se ocitne na spořicích účtech (44 %). Hned na druhém místě za vítězným „spořákem“ je běžný účet. Na něm si chce ponechat peníze 24 % dotázaných. Těsně v závěsu je penzijní spoření (23 %) a za ním stavební spoření (18 %). Teprve pak přichází na řadu investiční zlato a jiné drahé kovy a až za ním jsou podílové fondy, investiční nemovitosti, kryptoměny a akcie.
Jak výsledky ukazují, Češi letos budou investovat mnohem méně než v uplynulém roce. Velké rozdíly jsou vidět zejména v penzijním a stavebním spoření, kde rozdíl činí téměř polovinu. Jediná investice, kam chtějí nasměrovat své peníze více než v roce 2022, je zlato a ostatní drahé kovy.
Pokud odhlédneme od toho, že lidé letos nebudou mít na své investice dost ochoty, která nejspíš vyplývá z nečekaných vysokých výdajů na život způsobenými nárůsty cen ve všech odvětvích, pak se ukazuje informace o záměru, do kterého Češi investují.
Jednoznačně vede zajištění na stáří a nedůvěra, že se o seniory postará stát. Investoři si chtějí užít pěkné stáří, aby se nemuseli omezovat, a chtějí aktivní životní styl. I v tomto ohledu ještě zbývá vypilovat a naučit Čechy podstatu zajištění na stáří. Tou totiž není jen nashromážděná suma peněz, kterou senior ve zbytku života zase utratí. V ideálním případě má totiž celková suma vytvořit základ pro pravidelnou rentu, která se generuje z nashromážděného množství peněz na investičních účtech. Investoři pro tento účel znají pravidlo 4 %.
Pravidelná renta k důchodu: pravidlo 4 %
Zkuste si představit, že máte na investičním účtu za celý život nashromážděno 3 000 000 Kč. Přišel čas důchodu a další peníze už investovat nebudete, jen vše necháte ležet tam, kde je.
- Investice vám nese průměrně kolem 3 % ročně. Některý rok více, někdy se stane, že v daném roce nevyděláte nic.
- Pokud si od svých řekněme 65 let, kdy nastane váš důchod, každý rok po dobu 20 let vyberete z investičního účtu maximálně 4 % z celkových 3 milionů Kč, tedy 120 000 Kč (10 000 Kč měsíčně),
- po 20 letech a pravidelných výběrech vám zůstane na účtu stále ještě cca 2 200 000 Kč. To vám bude 85 let (příklad je vypočítán s pomocí finanční kalkulačky společnosti KFP online).
Vaši potomci pak po vás ještě budou dědit hezkou sumu peněz. Důležité je dodržet stanovené pravidlo a být opatrní zejména v letech, kdy se investicím tolik nedaří, jako například v roce 2022.
Dosáhnout 3 mil. Kč na stáří přitom není nic složitého. Pokud začnete pravidelně od svých 30 let až do odchodu do důchodu (v 65 letech) každý měsíc investovat 2300 Kč například do fondu s dynamickou strategií s průměrným 6% ročním zhodnocením, pak budete mít na účtu cca 3 075 000 Kč.
Zatímco pro většinu lidí ve věku od 50 let výše je investování velkou a obávanou neznámou, mladá generace už vidí investice jako velkou příležitost. Díky rozvoji investičních platforem a jejich snadné dostupnosti se do investic pouští věková skupina 18–26 let. Ti se v investicích vzdělávají pomocí podcastů na kanálu YouTube a také na sociálních sítích.
Je zde tedy výrazný generační posun. U mladší generace se stává investování zcela běžnou součástí hovoru s přáteli, předmětem společenské konverzace. A právě mladší lidé také častěji deklarují, že se chystají investovat. V národě spořilů nám tak dorůstá investující generace,
říká Jana Brodani, výkonná ředitelka AKAT.
Průzkum investičního chování Čechů v roce 2022 byl proveden na vzorku 1010 osob z české populace ve věku od 18 let a výše pomocí dotazníku, jehož délka byla 12 minut (medián).