Hlavní navigace

Teorie efektivních trhů: Na trhu není možné dlouhodobě dosahovat nadprůměrných vý­nosů

17. 4. 2013
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Racionalita a logické chování hrají svou důležitou roli v Teorii efektivních trhů. Pojďme se však v kontrastu podívat na jiný zajímavý přístup.

Podle tradiční finanční teorie jedná svět a jeho účastníci v naprosté většině s cílem maximalizovat své vlastní bohatství. Existuje však mnoho případů, kdy psychologie a emoce ovlivňují naše rozhodování, což vede k dopředu nepředvídatelným nebo iracionálním způsobům chování.

Behaviorální finance jsou relativně novou oblastí, která se snaží kombinovat behaviorální (týkající se lidského chování) a kognitivní psychologickou teorii s napojením na tradiční oblasti ekonomie a financí. Cílem je podat vysvětlení, proč lidé dělají iracionální finanční rozhodnutí. Behaviorální finance jsou novodobým „soupeřem“ staršího přístupu, který se nazývá Teorie efektivních trhů.

Teorie efektivních trhů

Cílem článku není popisovat tento přístup, ale pojďme se na něj opravdu ve stručnosti podívat. Tato teorie předpokládá, že kurzy například cenných papírů téměř okamžitě reflektují jakoukoliv novou neočekávanou informaci do svého ocenění, a to má za následek, že na trhu nejsou žádné nadhodnocené nebo podhodnocené cenné papíry, protože cena je stále na své správné rovnovážné hodnotě. Tato skutečnost způsobí, že není možné na efektivním trhu dlouhodobě a opakovaně dosahovat nadprůměrného výnosu, což je možné maximálně při použití nekalých praktik například v podobě „insider tradingu“. Čtěte také: Naučte se řídit finanční rizika

U investorů se předpokládá absolutní racionalita chování a z tohoto důvodu selhávají tradiční přístupy investiční analýzy – technická, fundamentální a psychologická. Ve své podstatě nejsou jednotliví analytici vůbec potřeba.

Proč jsou behaviorální finance potřebné?

Při použití přívlastků „tradiční“ nebo „moderní“ k popisu financí mluvíme o modelu, který je založen na racionálních a logických teoriích. Příkladem může být Model oceňování kapitálových aktiv (CAPM) a Teorie efektivních trhů (TET). Tyto teorie předpokládají, že se lidé chovají z velké části racionálně a předvídatelně.

Teoretické a empirické důkazy naznačují, že CAPM, TET a další racionální teorie odvedly úctyhodnou práci při předvídání a vysvětlování určitých událostí. Nicméně jak šel čas, akademici v oblastech financí a ekonomie začali nacházet anomálie (odchylky) v chování, které nebylo možné vysvětlit žádnou teorií v dané době. Zatímco by tyto teorie mohly vysvětlovat některé optimální události, skutečný svět se ukázal být velmi špinavým místem, ve kterém se často účastníci trhu chovali nepředvídatelně. Čtěte také: Proč akcie nesou z historického pohledu vyšší výnosy než dluhopisy?

Člověk ekonomický

Jedním z nejvíce základních předpokladů je fakt, že tradiční ekonomie a finance vidí lidi jako racionální osoby, které se snaží maximalizovat své bohatství, aby si zvýšily vlastní blahobyt. Podle tradiční ekonomie nemají emoce a další vnější faktory vliv na přijímání ekonomických rozhodnutí lidmi. Čtěte také: Do čeho investovat v roce 2013?

Ve většině případů však tento předpoklad nereflektuje to, jak se lidé chovají v reálném světě. Skutečností je, že se často chovají iracionálně. Zvažme, kolik lidí si kupuje loterijní lístky v naději, že právě jim padne obrovský jackpot. Z čistě logického hlediska si nemá smysl kupovat los, když je pravděpodobnost výhry ke kupujícímu naprosto odvrácená. Navzdory malé šanci na výhru utrácí miliony lidí nespočet peněz za tuto v podstatě iracionální aktivitu, a to pouze ve snaze mít jednou za život velké štěstí. Ano, pár vyvolených uspěje, ale těch zbylých 99,XX % to krásně zaplatí.

Tyto odchylky přiměly akademiky, aby se podívali na kognitivní psychologii jako na vysvětlení iracionálního a nelogického chování, které moderní finance nedokázaly vysvětlit. Behaviorální finance se snaží vysvětlit naše jednání, zatímco moderní finance se snaží vysvětlit chování člověka ekonomického (Homo economicus).

Důležití přispěvatelé k rozvoji teorie

Behaviorální finance mají, stejně jako každé jiné odvětí financí, osobnosti, které poskytly důležité teoretické a empirické příspěvky vedoucí k rozvoji této teorie. Následující část je věnována stručnému představení tří největších jmen, která jsou spojena s tímto oborem.

Daniel Kahneman a Amos Tversky

Kognitivní psychologové Daniel Kahneman a Amos Tversky jsou považováni za otce behaviorálních financí. Od své první spolupráce někdy na konci 60. let 20. století publikovali přibližně 200 prací, z nichž se většina vztahuje k psychologickým konceptům dopadajícím na behaviorální finance. V roce 2002 obdržel Kahneman Nobelovu cenu za ekonomii. Důvodem, proč toto ocenění dostal právě on, vysvětleným Královskou švédskou akademií věd bylo, že byla udělena za integraci poznatků psychologického výzkumu do toho ekonomického, a to především poznatků týkajících se lidského usuzování a rozhodování za nejistoty. Amos Tversky by si Nobelovu cenu za ekonomii jistě také zasloužil, ale bohužel pro něj není předávána již nežijícím lidem.

Kahneman a Tversky hodně ze svého soustředění věnovali na výzkum kognitivních odchylek a heuristice (přístupy k řešení problémů), které způsobí, že se lidé dostanou k neočekávanému iracionálnímu chování. Jejich nejpopulárnější a nejznámější díla patří spisům věnovaným teorii perspektivy (prospect theory) a averzi ke ztrátám (loss aversion).

Richard Thaler

Zatímco Kahneman a Tversky poskytli počátky psychologické teorie, která byla základem pro behaviorální finance, bez ekonoma Richarda Thalera by se tento přístup dále nerozvinul. Thaler si byl během svých studií mnohem více vědom nedostatků v klasických ekonomických teoriích, které byly nějak ve vztahu k lidskému chování. Po přečtení hrubé verze teorie perspektivy od Kahnemana a Tverskyho si Thaler uvědomil, že na rozdíl od tradiční ekonomické teorie by ta psychologická mohla vysvětlit iracionalitu v chování lidí.

Kritika tohoto přístupu

Ačkoliv behaviorální finance získávaly postupně podporu v uplynulých letech, není ani tento přístup bez kritiků. Například někteří příznivci Teorie efektivních trhů jsou hlasitými kritiky behaviorálních financí. Teorie efektivního trhu je považována za základ moderní finanční teorie. Tato teorie však, jak již bylo napsáno v úvodu článku, nevysvětluje iracionalitu v chování, protože předpokládá, že tržní cena cenného papíru odráží dopad všech důležitých informací, které byly zveřejněny.

Nejznámější kritik behaviorálních financí je Eugen Fama, který je zakladatelem Teorie efektivního trhu. Profesor Fama naznačuje, že i když existují anomálie, které nelze vysvětlit moderní finanční teorií, efektivnost trhu by neměla být zcela opuštěna ve prospěch behaviorálních financí. Sám argumentuje tím, že mnoho závěrů v behaviorálních financích se zdá být ve vzájemném rozporu a zároveň, že samotné behaviorální finance vypadají jako sbírka anomálií, které můžou být vysvětleny efektivitou trhu.

dan_z_prijmu

K čemu se přikláníte vy?

Je jasné, že rozmlouvat názory příznivcům Teorie efektivních trhů nebo behaviorálních financí je nesmysl, protože si budou stát za svým v jakékoliv situaci. Každopádně oba dva přístupy nabídly něco, co obohatilo finanční svět a je na každém z nás, jestli se přikloníme k jednomu či druhému přístupu. K čemu byste se přiklonili nebo už se přikláníte vy? A proč? Napište, prosím, do komentářů váš názor na tuto problematiku.

Inspirace pro volný překlad článku nalezena na internetové stránce Investopedia.com.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor se zajímá o témata spojená s kapitálovými trhy.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).