Mělo jít o zákon, který po desítkách let pomůže řešit jeden z problémů nejchudších skupiny obyvatel – bytovou nouzi. Právě nevyhovující bydlení totiž podle odborníků výrazně prohlubuje sociální nejistotu. Systémové řešení v podobě zákona o podpoře bydlení je ale účinné teprve od letošního ledna a Poslanecká sněmovna už projednává jeho změny.
Některé z návrhů přitom podle zástupců neziskových organizací i ombudsmana Stanislava Křečka zásadně zúží pomoc pro starobní důchodce i domácnosti s nulovými nebo nízkými příjmy.
Bydlení s garancí
Bytovou nouzí u nás podle posledních dostupných dat trpí zhruba 161 domácností – jde o rodiny s dětmi i jednotlivce žijící v azylových domech, na ubytovnách nebo obecně v nevyhovujících a nejistých podmínkách.
Život v bytové nouzi má přitom podle odborníků řadu negativních dopadů na fyzické a psychické zdraví, u dětí zásadně ovlivňuje také oblast vzdělávání. Nadto se lidé v bytové nouzi často pohybují v šedé ekonomice, takže stát přichází o peníze z odvodů a daní. Děti z těchto rodin také mnohdy končí v náhradní péči. Stát tak podle dřívějších odhadů MMR za skupinu těchto domácností platí kolem čtyř miliard ročně.
Zákon o podpoře bydlení měl tuto situaci řešit zřízením sítě poradenských míst. Takzvaných míst kontaktních bydlení ve zhruba 115 obcích, ve kterých jsou lidé bytovou nouzí ohrožení nejvíc.
Vedle toho pak zákon zavedl také systém garancí pro majitele bytů, kteří by své nemovitosti poskytli vybraným nájemníkům. Stát by jim pak po dobu tří let garantoval zaplacení nájemného a dalších souvisejících služeb. Samotné nájemné by přitom MMR mělo zastropovat tak, aby znovu nedocházelo k obchodu s chudobou. Ohlídat se mělo i to, aby se do systému zahrnuly pouze byty, které projdou kontrolou standardů (například funkční dveře a okna, vytápění či dostatečný počet obytných místností).
Tento systém garancí má konkrétně odstartovat v červenci. Podle aktuálních pravidel přitom může na pomoc dosáhnout ten, kdo je v bytové nouzi a jeho příjem po odečtení nákladů na bydlení dělá méně než 1,6násobku životního minima.
Příjmový test je příliš přísný, varují odborníci
Právě tyto příjmové limity chce ale nyní výrazně změnit pozměňovací návrh č. 762 k zákonu o podpoře bydlení podaný poslankyní za ANO Evou Fialovou. Ten z příjmového testu vypouští náklady na bydlení – nově by se tedy do limitu 1,6násobku životního minima musel vejít celý příjem domácnosti.
To znamená, že zatímco dle dosud platných pravidel by na pomoc dosáhl senior, kterému po odečtení nákladů na bydlení zbude méně než 7776 Kč, podle navrhované změny by šlo o celkový příjem pod 7776 Kč. Respektive 8800 Kč po zvýšení životního minima, které má proběhnout letos na podzim.
Současně návrh Fialové pro některé skupiny zvyšuje limit na 3násobek životního minima a připouští možnost individuálního posouzení, tam, kde ho pracovníci kontaktního místa pro bydlení uznají za vhodný.
Podle odborníků ale hrozí, že navrhované změny výrazně omezí dostupnost pomoci a v praxi se podpora nedostane k mnoha potřebným lidem včetně seniorů a rodin s dětmi. Pozměňovací návrh paní poslankyně Fialové přenastavuje systém podpory bydlení tak, že bez udělení zvláštní výjimky se pomoc nedostane v podstatě k žádnému starobnímu důchodci, který má problémy s bydlením. Zároveň nastavuje pravidla tak, že spodní příjmový limit vyřadí z pomoci ty nejchudší rodiny s dětmi a horní limit vyřadí ty, kteří se snaží a pracují nebo mají starobní důchod,
vysvětluje advokát Platformy pro bydlení Mikoláš Opletal.
Podle ombudsmana Stanislava Křečka může navrhovaná podoba zákona z potřebné pomoci vyčlenit také rodiny, jejichž členové sice pracují, ale potýkají se s vysokými náklady na bydlení. Dostupné bydlení není v Česku samozřejmost. Uvítal jsem proto, že se zákon snaží tuto situaci řešit. Nyní navrhované změny však pomoc omezují. Za nešťastné považuji, že takto zásadní změny neprošly připomínkovým řízením. Vidím v nich totiž podstatné nedostatky. Na finanční pomoc s bydlením například nemusejí dosáhnout lidé, kteří pobírají starobní důchod. Dokonce ani lidé, kteří mají důchod na minimální hranici,
uvedl Křeček, který se se svými výhradami v dopise obrátil přímo na poslance, kteří mají o daném návrhu hlasovat.
Připomeňme, že starobní důchod musí od letoška odpovídat alespoň 20 % úředně stanovené průměrné mzdy. Letos tedy přinejmenším 9800 Kč.
Přečtěte si také:
Minimální důchod se od příštího roku výrazně zvýší. Na co budou mít všichni nárok?
O tom, že vládní návrh ohrožuje seniory, mluví také manažerka sociálních služeb z organizace Život 90 Tereza Šmídová. V naší terénní i ambulantní poradně se setkáváme se seniory, kteří kvůli rostoucím nákladům na bydlení nezvládají vyjít se svými příjmy. Tito lidé se často ocitají v izolaci a nemají se na koho obrátit. Pokud jim systém podpory nepomůže, hrozí jim ztráta bydlení a propad do sociálního vyloučení, což je pro ně i jejich okolí velmi závažná situace,
říká.
Platforma pro sociální bydlení a další subjekty sdružené v iniciativě Za bydlení proto v otevřeném dopise vyzvali premiéra, aby se pokusil schválení tohoto pozměňovacího návrhu zabránit.
Další problematickou změnou, který chce Fialová zavést, je i přesun klíčových kompetencí podpory v bydlení z obcí na Úřad práce, který je již nyní výrazně přetížený. Vůči tomuto kroku se vedle zástupců neziskových organizací ohradily také samotné obce. Podle Svazu měst a obcí ČR mají obce oproti úřadům práce lepší znalost místních poměrů a konkrétních domácností, často i včetně neformálních vazeb a návazných sociálních situací.
Už dnes jsou navíc mnohé obce aktivně zapojené do řešení bytové nouze prostřednictvím sociálního bydlení, krizových bytů apod. Pokud bude systém příliš centralizovaný, hrozí podle Svazu oslabení provázanosti mezi rozhodováním o pomoci a reálnou situací v území.
MMR: Situaci seniorů mohou úředníci posoudit individuálně nebo nabídnout pomoc obce
Ministerstvo pro místní rozvoj kritiku, dle které by měli potřební senioři a nízkopříjmové domácnosti o podporu přijít, odmítá. Důvodem navrhovaných změn je podle resortu naopak lepší zacílení příjmového testu k nejpotřebnějším.
Dosavadní příjmový test je pojímán čistě „mechanicky“, zahrnuje široké skupiny osob, které reálně v bytové nouzi nejsou. To celý systém prodražuje, protože jsou na něj navázané služby, které zajišťují za prostředky ze státního rozpočtu neziskové organizace a další subjekty – jako poradenství, provozování garancí, konzultace a asistence s osobami, které projdou příjmovým testem. To jsou další stovky milionů, které pak musí vynakládat stát, aniž by skutečně mířily k těm nejpotřebnějším,
argumentuje ministryně Mrázová.
Současně upozorňuje, že pozměňovací návrh nově cílí také na specifické skupiny, které současný Zákon o podpoře bydlení vůbec nezohledňuje – například případy, kdy probíhá řízení o rozvodu manželství nebo zrušení partnerství nebo domácnosti, jejichž členové se potýkají se zdravotním postižením. Na pomoc by měli dosáhnout i osoby, které bydlí s tím, kdo se na ně dopustil domácího násilí, a mají příjem do trojnásobku životního minima.
Pokud jde o skupinu seniorů, pozměňovací návrh počítá s možností jejich situaci individuálně posoudit. Ministerstvo dále zmiňuje také možnost obcí nabídnout ohroženým seniorům seniorské bydlení nebo možnost využít další sociální služby a poskytovatele ubytování pro seniory. Již dnes tedy funguje řada jiných funkčních možností a nástrojů, které budou fungovat i nadále, jak se o seniory postarat mimo gesci Zákona o podpoře bydlení,
dodává ministryně.
Podle Svazu obcí je ale tento argument ministerstva příliš zobecňující. Některé obce a města seniorské bydlení mají, ale není to plošný standard v celém Česku. Rozsah i kvalita se výrazně liší podle velikosti a ekonomické síly obce, často jde o omezený počet bytů v domech zvláštního určení, nikoliv o kapacitní systémovou síť,
upozorňuje tisková mluvčí Svazu Alexandra Kocková. Z pohledu obcí proto nejde tenhle argument chápat jako univerzální náhradu systému podpory bydlení, spíše jako jeden z dílčích nástrojů, který navíc existuje jen v části území.
Změny ohledně podpory bydlení by mohli poslanci projednávat v tomto týdnu.
Nejen bytová nouze, problémy jsou i se superdávkou
Vedle seniorů, kterých se přímo dotýká bytová nouze, bude nyní vláda řešit i ty seniory, kteří se při úhradě nákladů za bydlení neobejdou bez sociálních dávek – dříve příspěvku na bydlení, nyní superdávky. Tu Ministerstvo práce a sociálních věcí spustilo ještě pod vedením Mariana Jurečky loni na podzim. Novým žadatelům ji pak začalo vyplácet letos lednu 2026, příjemce starých dávek čeká první výplata superdávky v srpnu 2026.
Už nyní má ale MPSV k dispozici data, dle kterých je patrné, že po přechodu na nový systém si značná část příjemců pohorší. V případě seniorů nad 65 let má jít podle současného ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky až o 42 tisíc domácností. Chystá proto úpravy.
Na základě reálných dat z více než 160 tisíc žádostí upravujeme především nastavení normativních nákladů na bydlení tak, aby lépe odpovídaly skutečným nákladům domácností v jednotlivých okresech. Dosavadní systém pracoval jen se třemi kategoriemi obcí, což bylo příliš hrubé a v řadě regionů neodpovídalo reálné situaci na trhu s bydlením,
vysvětlil již dříve na dotaz redakce tiskový mluvčí MPSV Jakub Slavík.
Návrh, který by normativy a některé další parametry dávky upravil, chce MPSV prosadit s účinností od podzimu 2026.
