Spočítejte si...

Zavřít

Na návštěvě u detektivů České pojišťovny

Jak vypadá práce detektiva v pojišťovně? Co do ní všechno spadá, s čím se lidi z tohoto oddělení denně potkávají a na jaké kuriozity vzpomínají? Na to jsme se byli ptát v České pojišťovně.

Konstatovat, že počet pojistných podvodů roste, je ošemetné. Kontinuálně se totiž neustále zdokonalují i postupy a pomůcky detektivů, kteří se snaží pojistné podvody odhalovat. Takže s počty na tom nemusíme být tak špatně, jen konkrétní oddělení pojišťoven jsou stále efektivnější.

Opravy západních vraků na účet pojišťovny

Česká pojišťovna zřídila své oddělení specializující se na odhalování pojistných podvodů  už v roce 1999. Za dobu fungování oddělení se podvody i metody jejich odhalování dostaly na diametrálně odlišnou úroveň. A to od technologií využívaných detektivy přes promyšlenost podvodů až po jejich skladbu. Dříve se pokusy o podvod týkaly skoro výhradně pojištění automobilů.

Bylo to způsobeno i tím, jak se do ČR začala po roce 1989 dovážet zahraniční auta. Byly mezi nimi i vozy, které vzhledem ke svému technickému stavu patřily spíš na vrakoviště. Část prodejců těchto ojetin nebyla ochotna investovat do oprav. Vymýšleli proto, jak by jim s nimi mohly „pomoci“ pojišťovny.

Za tímto účelem se například fingovaly dopravní nehody, kdy škoda šla buď z povinného ručení druhého účastníka nehody, nebo z havarijního pojištění, které podvodníci sjednali s přátelsky nakloněným pojišťovacím poradcem. Později se do podvodů začali zapojovat i samotní policisté. Příkladem budiž například kauza Užovka, do které bylo zapleteno asi 150 lidí (včetně policistů, kteří většinou vyvázli s podmíněnými tresty nebo byli zproštěni viny). Skoro po deseti letech sporu je zatím výsledkem jen nepravomocný rozsudek z počátku letošního roku. Na podvod tehdy přišla pojišťovna v okamžiku, kdy jeden z pachatelů, který byl účastníkem podezřele vysokého počtu nehod, nafingoval další na kolejích tak „kvalitně“, že by to pojišťovnu stálo 35 mil. Kč za škody na vykolejeném vlaku.

Od aut k úrazům

V posledních letech se ale trend jednoznačně odvrací od podvodů s auty k podvodům s úrazy. Častěji jde také o sofistikovanější a propracovanou strategii větší skupiny lidí napojenou i na zprostředkovatele a zdravotníky.

O jednom takovém podvodu jsme informovali například v článku Pojistný podvod za desítky milionů. Pomáhali poradci i lékaři

Podle detektivů se více podvádí s úrazy kvůli tomu, že pachatelé doufají ve větší pravděpodobnost úspěchu podvodu. U aut mají detektivové k dispozici jako důkaz právě to auto s hmatatelnými důkazy, fotodokumentací z místa nehody, faktury, které se dají ověřit, apod.

Navíc žádná legislativa nezakazuje možnost uzavřít si tutéž úrazovou pojistku u několika pojišťoven (často s důrazem na co nejvyšší odškodnění za dobu léčení) a u všech pojistitelů pak škodu uplatnit a co nejvíce natahovat dobu léčení. Přestože prokázání pojistného podvodu v úrazovém či životním pojištění bývá zpravidla složitější než například v autopojištění, naši pracovníci disponují celou řadou nástrojů, které jim umožňují být v odhalování těchto podvodů efektivní. Zkušení detektivové vyšetřují takové případy nejen tzv. od stolu za pomoci moderních analytických nástrojů, ale pohybují se i v terénu. Mají možnost hovořit se svědky či si vyžádat ve zdravotnickém zařízení lékařskou dokumentaci, vysvětluje Petr Kafka, vedoucí detektivů České pojišťovny.

Podvody u majetku: spíš využitá příležitost

V menší míře se pak fingují i krádeže majetku. Zejména u aut se na podvod později většinou přijde tak, že se „kradený“ kousek někde najde a pak se sleduje, jak se k novému majiteli dostal.

Podvody u škod na majetku vznikají podle zkušeností pojišťoven spíš tak, že prvoplánově nejde o podvod, ale o reálnou škodu, kterou chce pojištěný pro účely většího plnění nafouknout. Typicky u vykradených bytů či sklepů, kde místo jedněch ukradených lyží nahlásí například troje apod. Někdy však pojištění neznají míru a svou nenasytností se sami odhalí. Zaznamenali jsme i případy, kdy nahlášených zcizených věcí mělo být tolik, že by velikost sklepa, kde byly údajně uskladněné, musela být zhruba desetkrát větší, vypráví Petr Kafka.

„Přifukování výše škody“ spíš než prvoplánový pokus podvádět je jednání většinou typické pro škody na majetku. K přesnějšímu a detailnějšímu určení rozsahu škody jsou specialisty z Útvaru likvidace využívány drony.

Pro a proti sociálních sítí

S tím, jak jde doba dopředu, je pro efektivitu práce detektivů důležité s ní držet krok. Sociální sítě z tohoto pravidla nevyjímaje. Jedná se totiž o cenný zdroj informací, který lze využít. A nezřídka se zde při pokusech o podvod pojištění sami prozradí svými statusy či fotkami.

Sociální sítě mají ale i svou odvrácenou stránku, protože podvodníci si zde mohou snáze předávat své praktické zkušenosti a šířit je mezi více lidí. Například v tom smyslu, jak reagují jednotlivé pojišťovny, co prověřují, na čem původní podvod ztroskotal a co se tedy příště musí podchytit lépe.

Detektiv s. r. o.

Škála činností oddělení, kde se odhalují pojistné podvody, je dost široká. Kromě prověřování podezřelých pojistných událostí detektivové pomáhají se sháněním informací i při navazování nových obchodních vztahů nebo při nabírání nových pracovníků. Mají ale na starosti také technickou bezpečnost, systém kontroly vstupu oprávněných osob do budov firmy, detekují pokusy o praní špinavých peněz, analyzují získaná data nebo kontrolují obchodní službu, tedy monitorují případnou tvorbu fiktivních smluv či pojistných událostí. Zkrátka celou oblast bezpečnosti.

Všichni členové tohoto týmu dříve pracovali jako detektivové u policie. Většina z nich má více než dvacetiletou praxi, nejčastěji z útvaru finanční kriminality nebo organizovaného zločinu. Jsou zde bývalí vyšetřovatelé, kteří znají celý proces vyšetřování trestné činnosti, a proto mohou lépe spolupracovat s policií. Dobrá orientace v celém systému znamená výhodu i v tom smyslu, že se tým nemusí spokojit se škatulkou „odložený případ“ a umí se těmto situacím bránit.

Jakými nástroji se pojišťovny brání podvodům?

Jedním z nástrojů, kterým se pojišťovny snaží bránit podvodům, je sdílený systém dat svipo. (Výměna informací o protiprávním jednání pomocí Systému pro výměnu informací o podezřelých okolnostech, který provozuje právě ČAP.)

Nejvíce ale ulehčují práci hlavně různé analytické nástroje na zpracování dat, které má pojišťovna k dispozici o škodách, pojistných smlouvách apod. Ty umožňují například filtrovat události podle výše škody, pojistníků, druhu škody apod. a snáze se pak díky nim hledají souvislosti. Dále se využívají různé skórovací nástroje, které upozorní například na to, že se pojistná událost stala příliš brzy po sjednání pojistky.

Hodně také záleží na zkušenostech a citu lidí v týmu. Většina pokusů o podvod totiž má určité společné znaky. Například k podezřelým pojistným událostem téměř vždy (logicky) chybí obsáhlejší fotodokumentace, zato nechybí řada důvodů, proč nešla pořídit. Přitom dnes už má v mobilu fotoaparát téměř každý. Naproti tomu poctiví klienti se snaží naopak vyjít pojišťovně vstříc a i menší škody poctivě zdokumentují. Tím se také následně vyhnou spoustě vysvětlování.

Asi nejvíce ale pomáhá digitalizace dat, jejich sdílení a otevírání státní sféry komerčnímu sektoru ve smyslu přístupu k některým databázím (např. evidence obyvatel), což usnadňuje a zrychluje proces ověřování informací. Problémy zůstávají ve zdravotnictví, například u úrazového pojištění. Někteří lékaři leckdy nechtějí potvrdit ani fakt, zda ten či onen dokument opravdu vyhotovili. V této oblasti stále kraluje místo jedniček a nul papír a razítko, což k podvodům přímo vybízí.

Když hlava nepřemýšlí

Když už jsme mluvili s detektivem, nemohli jsme se nezeptat na kuriozity, se kterými se ve své praxi setkal. Tak jsme se dozvěděli například o hlášení pojistné události paní, která byla podle vlastních slov vykradena. Mezi odcizenými věcmi byla i drahá pračka z koupelny, ke které ale už nebyly doklady. V bytě se však zjistilo, že tento konkrétní výrobek by se jí do koupelny vůbec nevešel.

Jak už jsme zmínili, někdy není prvotním impulsem záměr podvádět. Když se pak ale pojistná událost skutečně stane, někteří si hledí toho řádně využít. Například když po autonehodě pojištěný hlásil přetrvávající bolesti, které mu znemožňovaly např. péči o děti. O tuto svou pravdu se i soudil a právě před soudem pojišťovna prokázala, že navzdory svému tvrzení každé ráno doprovází své děti do školy a odpoledne hraje s přáteli fotbal.

Petr Kafka z České pojišťovny vzpomněl i na případ, kdy před lety pojistník nahlásil krádež z veřejného nehlídaného parkoviště. Ale pozor, nahlásil zmizení rovnou dvaceti aut, ke kterým doložil doklady. Záhy se však zjistilo, že všechna auta byly vraky, které na totální škodu už likvidovala jiná pojišťovna a poté je prodala. Pachatel je odkoupil a sesbíral techničáky, kterými pak prokazoval své vlastnictví. Ještě před tím stihl se svým komplicem na auta sjednat i leasing a dopustit se tak i dalšího podvodu.

„Pomáhají“ i sousedé nebo zhrzení expartneři

Většinou se na útvar tipy na podezřelé pojistné události dostávají z oddělení likvidace pojistných událostí, někdy například od dopravní policie, která řeší podezřelou nehodu. Není ale výjimkou, že si najdou cestu i odjinud, například od závistivého souseda, který s danou informací obešle pro jistotu všechny pojišťovny (ti vynalézavější své tipy posílají na Českou asociaci pojišťoven, která informaci dále rozšíří mezi pojišťovny za ně). Možná vám to přijde k nevíře, ale podle zkušeností Petra Kafky na sebe lidi takto donáší docela často. Kromě nevraživosti mezi sousedy k tomuto kroku často vedou lidi i rozpadlé vztahy, kdy se pojistná událost stane ještě v době trvání vztahu či manželství a nahlášení podvodu je pak součástí porozchodového citového hojení.

cestovko

V případě, že se zjistí, že byla část škody vyplacena neoprávněně, pojišťovna může peníze vymáhat občanskoprávní cestou nebo podat trestní oznámení za spáchání pojistného podvodu. To, kam se až případ dostane, závisí na velikosti škody, která pojišťovně může vzniknout/vznikla a na tom, jak podezřelý (ne)spolupracuje, zda je to jeho první podvod či se jedná o recidivistu apod. Ačkoli trestní oznámení a soud bývá až krajní možností. V 90 % padají za tyto pokusy o podvod podmíněné tresty, peněžitý trest a povinnost škodu nahradit. Za podvod si odsouzený pachatel může vysloužit maximálně 10 let nepodmíněně.

Vědí to i ti, kteří podvádějí. V současné době se například rozplétá tzv. karlovarská kauza (podvod s fiktivními úrazy a lékařskými zprávami, kde je vyšetřováno asi dvě stě lidí a do kterého byli zapojení i lékaři), kdy se pojišťovně kvůli medializaci případu ozývá řada lidí, která jí chce vrátit plnění. Vědí, že pokud uhradí škodu, bude to pro ně znamenat polehčující okolnost. Ozývají se dokonce i lidi, u kterých pojišťovna zatím nevěděla, že jsou do podvodu zapojeni. Vzhledem k tomu, že jsou si vědomi, že by se na ně v průběhu vyšetřování dříve či později přišlo, kontaktují pojišťovnu sami a doufají tak v mírnější postih.

Na reportáž fotky a video o tom, jak se s drony likviduje pojistná událost, se můžete podívat v článku Jak se likviduje pojistná událost dronem?