Najezdil jsem se vlakem hodně. Když to spočítám, tak jsem zhruba dvakrát objel celou zeměkouli. A jezdil jsem docela rád. Poznával jsem nové lidi, vyslechl nesčetně příběhů a nemůžu říci, že by mě to nějak mrzelo. Občas bylo narváno, občas se netopilo, takový ten smrádek ve vagonech jsem měl možná docela i rád. Patřilo to k věci. Ale to bylo před mnoha lety. Dneska si víc vážím času a už nejsem přece jenom studentík, co hodně snese. Navíc ačkoli mám nesrovnatelně vyšší příjmy, tak si víc vážím i peněz a upřímně je mi zatěžko vydat za cestu vlakem dvojnásobek částky, co bych musel dát autobusem a cestovat dvojnásobnou dobu v zimě, špíně a nepohodlí. Prostě ta doba mládí je pryč a ačkoli mám rád nostalgii, tak zrovna tohle mi nechybí. U mě nemají ČD moc šancí.