Hlavní navigace

Na co máte nárok, když pro pracovní úraz nemůžete vykonávat původní práci?

Autor: Dalibor Z. Chvátal
Tomáš Zilvar

Jak se počítá vaše renta, když musíte kvůli nemoci z povolání nebo pracovnímu úrazu dělat hůře placenou práci? Co když o práci kvůli svému hendikepu přijdete a zůstanete na úřadu práce?

Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Újma, která vám vzniká následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, spočívá (vedle třeba vytrpěné bolesti, ztráty příjmu po dobu léčby – po dobu pracovní neschopnosti) též ve ztrátě na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (při uznání invalidity nebo částečné invalidity).

Ke ztrátě na výdělku dochází proto, že vaše pracovní schopnost je následkem pracovního úrazu snížena (omezena) nebo zanikla, a účelem náhrady za tuto ztrátu je poskytnout vám přiměřené odškodnění, protože kvůli následkům pracovního úrazu či nemoci z povolání nemáte takový výdělek, jaký před poškozením (protože jste museli přejít na hůře placenou práci nebo jste schopnost si vydělávat zcela ztratili).

Pravidelná úrazová renta – náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo invalidity dorovnává rozdíl mezi vašim výdělkem před vznikem škody a výdělkem po poškození, k němuž je třeba připočítat případný invalidní nebo částečný invalidní důchod (resp. invalidní důchod 3., 2., nebo 1. stupně) poskytovaný z téhož důvodu (nepřihlíží se přitom ke zvýšení invalidního důchodu pro bezmocnost, ke snížení tohoto důchodu podle právních předpisů o sociálním zabezpečení a k výdělku, kterého jste dosáhli zvýšeným pracovním úsilím).

Co když o původní práci přijdete?

Tato konstrukce odškodnění pracovního úrazu v podobě renty ovšem může být funkční pouze za předpokladu, jestliže máte skutečně možnost vykonávat jinou vhodnou práci (je-li taková práce k dispozici), a dále jste-li vůbec schopni a ochotni jinou méně placenou práci vykonávat. Pro některé situace, kdy nedosahujete výdělku po pracovním úrazu, proto zákon určuje, co se považuje za výdělek po pracovním úraze nebo po zjištění nemoci z povolání. Jedním z těchto případů je situace, kdy v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání ztratíte původní práci a nemáte žádný výdělek kvůli nedostatku vhodných pracovních příležitostí na trhu práce.

Nastanou-li takové okolnosti, zákon stanoví, že poúrazová renta vám přísluší také tehdy, jste-li v době vzniku práva na náhradu vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání; v takovém případě se za výdělek po zjištění nemoci z povolání (po pracovním úrazu) považuje výdělek ve výši minimální mzdy, což je nejnižší přípustná výše odměny za práci v pracovním poměru nebo právních vztazích založených dohodami o práci konané mimo pracovní poměr. (Přičemž od 1. 10. 2018 bylo upřesněno, že se tím rozumí výše minimální mzdy platné v den prvního zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání.)

Za jakých okolností se jako nový výdělek počítá minimální mzda

Skutečný důvod, proč je při určení náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (při uznání invalidity) uvažováno s výdělkem ve výši minimální mzdy jako s výdělkem po zjištění nemoci z povolání (po pracovním úrazu), spočívá jen (a právě) v tom, že když jste vedeni v evidenci uchazečů o zaměstnání, nemáte žádný výdělek (a to nikoliv z důvodu následků nemoci z povolání nebo pracovního úrazu, ale v důsledku nedostatku vhodných pracovních příležitostí), a že nikdo, kdo by byl, pokud by to umožňoval stav trhu práce, zaměstnán v pracovním poměru nebo v právním vztahu založeném některou z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, nemůže dosahovat nižší mzdu, plat nebo odměnu z dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, než kolik činí minimální mzda.

Vytváří se tedy zjednodušující fikce výše výdělku poškozeného po pracovním úrazu nebo zjištění nemoci z povolání v případě, že jste v době vzniku práva na náhradu za ztrátu na výdělku vedeni v evidenci uchazečů o zaměstnání, kdy vám ale počítají nový výdělek místo minimální mzdy, i když jste registrovaní úřadem práce. Odlišná je ovšem situace, jestliže jste v důsledku zjištěné nemoci z povolání nebo pracovního úrazu převedeni na jinou méně placenou práci a jestliže poté (nikoliv pro následky nemoci z povolání nebo pracovního úrazu) tuto práci a příjem s ní spojený ztratíte, novou práci nezískáte a stanete se uchazečem o zaměstnání.

V takové situaci, pokud jste pobírali před tím, než jste se stali uchazečem o zaměstnání, náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, přísluší vám tato náhrada v takové výši, ve které vám na ni vzniklo právo za trvání pracovního poměru nebo právních vztahů založených dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr. Zákoník práce vám tak zaručuje náhradu v takové výši, ve které vám na ni vzniklo právo za trvání pracovního poměru. Znamená to, že vám přísluší rozdíl mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a průměrným výdělkem dosahovaným předtím, než jste se stali uchazečem o zaměstnání. (Zjednodušeně řečeno se tedy renta nesnižuje o minimální mzdu, což je nejnižší možná odměna za práci, ale o průměrný výdělek, který je zásadně vyšší.)

Případ z praxe: zaměstnanec se soudil o odškodnění 

Nejvyšší soud ČR řešil případ, kdy byla zaměstnanci dne 9. 11. 2011 zjištěna nemoc z povolání – levostranný syndrom karpálního tunelu. Pracovní poměr mu skončil výpovědí dne 31. 1. 2013, neboť podle lékařského posudku nesměl dále konat práci pro onemocnění nemocí z povolání. V době ode dne 1. 2. 2013 do dne 31. 8. 2014 byl veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, ode dne 1. 9. 2014 do dne 30. 11. 2015 byl zaměstnán na dobu určitou u jiné firmy, a ode dne 1. 12. 2015 se stal znovu uchazečem o zaměstnání.

Zaměstnanci byla vyplácena náhrada za ztrátu na výdělku (renta) ve výši rozdílu mezi pravděpodobným průměrným výdělkem (postupně valorizovaným) zjištěným za čtvrté čtvrtletí 2012 a minimální mzdou, poté ode dne 1. 9. 2014 do dne 30. 10. 2015 ve výši rozdílu mezi uvedeným průměrným výdělkem a dosahovanou mzdou u nového zaměstnavatele. Ode dne 1. 12. 2015 mu byla vyplácena náhrada za ztrátu na výdělku (renta) ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem, kterého dříve dosahoval u původního zaměstnavatele, a pravděpodobným výdělkem, jehož by dosahoval u nového zaměstnavatele. (Renta se mu tedy nesnižovala o minimální mzdu, ale nadále o onen nový nižší výdělek, pochopitelně vyšší než minimální mzda.)

tipli

Na peníze nárok nemá

S tím zaměstnanec nesouhlasil a domáhal se náhrady za ztrátu na výdělku za dobu po skončení pracovní neschopnosti vypočtené jako rozdílu mezi průměrným výdělkem a minimální mzdou. Odškodňuje se jen újma vzniklá úrazem, ne situací na trhu práce. Názor, že za výdělek po pracovním úraze nebo zjištění nemoci z povolání pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku ode dne 1. 12. 2015 lze považovat minimální mzdu, která předtím byla jednou z komponent pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku příslušející ode dne 1. 2. 2013, však Nejvyšší soud ČR v rozsudku odmítl.

Ze závěru, že náhrada za ztrátu na výdělku nemůže sloužit k odškodňování újmy vzniklé tím, že poškozený zaměstnanec pro nedostatek vhodných pracovních příležitostí nemá žádný výdělek po pracovním úraze, současně vyplývá, že odškodnit lze jen takovou újmu, která vznikla v příčinné souvislosti s následky nemoci z povolání, resp. pracovního úrazu. Touto újmou je poté, co žalobce po dni 30. 11. 2015 ztratil příjem dosahovaný u nového zaměstnavatele, rozdíl mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a průměrným výdělkem, jehož by žalobce dosahoval, jestliže by pracovní poměr trval i po dni 1. 12. 2015.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).