Hlavní navigace

Můžete sociální dávky vymáhat exekučně?

Autor: Depositphotos
Richard W. Fetter

Invalidní důchodkyně se domáhala, aby jí exekutor na podkladě rozhodnutí o přiznání invalidního důchodu a stanovení jeho výše vymohl u ČSSZ 164 295 Kč – jak to dopadlo?

Z textu rozhodnutí Nejvyššího soudu, které se zabývá převážně procesními, tedy formálními, otázkami, není zřejmé, proč přesně se jistá invalidní důchodkyně domáhala nucené výplaty důchodu nebo doplatku k důchodu vůči České správě sociálního zabezpečení skrze exekuci. Věcnou, meritorní stránkou, tedy důvody, proč poživatelka invalidního důchodu žádala nařídit exekuci vůči ČSSZ zveřejněný rozsudek, neuvádí.

Je možné, že občanka byla netrpělivá, byla ve finanční tísni, když po uznání invalidity nedostávala ihned sociální dávku, jelikož po uznání invalidity posudkovým lékařem nějakou dobu trvá, než je věc plně zúřadována a než pojištěnec obdrží peníze, proto také někdy poskytuje ČSSZ zálohu, kterou pak občanovi zúčtuje, až je mu důchod přesně vyčíslen. (Jinak se obecně a zásadně dávky důchodového pojištění vyplácejí dopředu v pravidelných měsíčních lhůtách určených plátcem dávky.)

Případ je neobvyklý

Ostatně odůvodnění usnesení NS ČR připomíná, že občanka byla informována, že o vyúčtování a pravidelné výplatě důchodu bude informována zvláštním oznámením. Důchodkyně se domáhala nuceného výkonu rozhodnutí o přiznání invalidního důchodu III. stupně ze dne 3. 12. 2012, č. j. 536026059, proto je zvláštní, že spor pokračoval až do dne 30. 5. 2017, kdy Nejvyšší soud rozhodl. Tedy že se do té doby spor patrně o nějaký doplatek nevyřešil standardní cestou, jak je při vyúčtování obvyklé. Patrně šlo o nějaký excesivní případ, protože exekuce byla navrhována pro poměrně vysokou částku 164 295 Kč, tedy více než 14 měsíčních dávek (důchodů). Stává se, že vyúčtování bývá provedeno a doplatek poukázán až za několik měsíců po přiznání invalidity, ale více než rok je velmi nestandardní a neobvyklá doba.

Každopádně exekutor podle pokynu soudu prvního stupně návrh na exekuci zamítl, jeho rozhodnutí potvrdil i vyšší soud s tím, že rozhodnutí ČSSZ o přiznání invalidního důchodu nemůže být způsobilým podkladem pro nařízení exekuce. To pak potvrdil i Nejvyšší soud ČR svým usnesením spis. zn. 20 Cdo 4859/2016, z již zmíněného dne 30. 5. 2017.

Chybí potřebné náležitosti

Podle ust. § 261a odst. 1 občanského soudního řádu (o. s. ř.) výkon rozhodnutí (exekuci) lze nařídit jen tehdy, obsahuje-li rozhodnutí označení oprávněné a povinné osoby, tedy věřitele a dlužníka. Dále pak vymezení rozsahu a obsahu povinností, k jejichž splnění byl výkon rozhodnutí navržen, a určení lhůty ke splnění povinnosti. Důchodkyně se exekučním návrhem domáhala nuceného výkonu rozhodnutí ČSSZ, jímž jí byl (výrokem tohoto rozhodnutí) přiznán od 1. 12. 2012 invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, stanovený částkou 11 554 Kč.

(Orgán rozhodující o invalidním důchodu uvádí v rozhodnutí vždy, o jaký stupeň invalidity se jedná, den vzniku invalidity nebo den, od něhož došlo ke změně stupně invalidity, procentní míru poklesu pracovní schopnosti, a činí-li pokles pracovní schopnosti aspoň 70 %, též údaj o tom, zda jste schopni výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. A dále označení orgánu, který posoudil váš zdravotní stav a pracovní schopnost, a datum tohoto posouzení, a jde-li o pracovní úraz nebo nemoc z povolání, též skutečnost, že invalidita vznikla jako následek pracovního úrazu nebo nemoci z povolání.)

K nucenému výkonu navrhované správní rozhodnutí je aktem správního práva, zakládající pouze nárok důchodkyně na konkrétní dávku důchodového pojištění, avšak nemá povahu rozhodnutí uvedeného v ust. § 40 odst. 1 exekučního řádu, které stanoví, co vše (jaká soudní a správní – přední rozhodnutí) je exekučním titulem, tedy co vše může být exekučně vykonáno, pokud není splněno dobrovolně. Rozhodnutí o přiznání invalidního důchodu není vykonatelné, neboť postrádá uložení povinnosti ČSSZ vůči důchodkyni k peněžitému plnění, k jehož vynucení má být exekuce nařízena, zhodnotil soud. Nadto postrádá i stanovení lhůty k plnění.

Oznámení je pouze informativní

Soud poznamenal, jak už jsem naznačil v úvodu, že ostatně mimo text vlastního rozhodnutí doprovodné sdělení upozorňuje žadatelku o důchod na absenci lhůty k plnění, když jí sděluje, že o vyúčtování a pravidelné výplatě důchodu bude informována zvláštním oznámením. I když se důchodkyně správně ohradila, že se nedomáhá nuceného výkonu „Oznámení“ o vyúčtování a podmínkách výplaty důchodu, přesto soud připomenul, že „Oznámení“ není rozhodnutím o nároku ve věcech důchodového pojištění.

„Oznámení“ je pouze informací o tom, jakým způsobem bude realizován doplatek na dávce vyplývající z výroku o přiznání nároku důchodového pojištění. Dále byl soudní praxí přijat i závěr, že „Oznámení“ není ani součástí výroku či rozhodnutí o přiznání nároku z důchodového pojištění. Nelze proto uvažovat o tom, že rozhodnutí o přiznání invalidního důchodu a „Oznámení“ o výši vypláceného důchodu tvoří ve svém souhrnu celek, jemuž by nebylo možno upřít znaky způsobilého exekučního titulu.

cestovko

Exekuční vymáhání není možné

Rozhodnutí o přiznání invalidního důchodu a o stanovení jeho výše, i když je opatřeno doložkou právní moci a vykonatelnosti, vydané ve správním řízení Českou správou sociálního zabezpečení, není exekučním titulem, rozhodl ve svém usnesení Nejvyšší soud ČR spis. zn. 20 Cdo 4859/2016, ze dne 30. 5. 2017.

To znamená, že pokud se důchodkyně s ČSSZ nedohodne na vyřešení věci, nedoplatek na důchodu musí vymáhat obvyklou právní cestou, tedy na základě podané žaloby na plnění v soudním řízení. A pokud z něj vzejde pro ni příznivé rozhodnutí, bude tedy ve sporu úspěšná, teprve poté získá vymahatelný exekuční titul – příslušné pravomocné rozhodnutí soudu, jak jí ostatně doporučil i Nejvyšší soud ČR.

Našli jste v článku chybu?