Pro výrobu mléka nepotřebuji ani zlato, stříbro, ani dnešní papírky. Mohu samozřejmě směnit litr mléka za bochník chleba nebo kytici růží, ale pokud budu chtít vyměnit traktor, pak už s výměnou tvrdě narazím. A proto až/jestli lidé přestanou důvěřovat papírkům, je tu zlato/stříbro jako opravdové peníze - prostředek směny.
O tom se snad nikdo nehádá. Nicméně zlato má nemalé náklady na těžbu a rafinaci, můžeme se tedy bavit o nějaké jeho vnitřní hodnotě, kterou papírové peníze postrádají. Množství zlata je omezeno těžbou, nemůže ho být více, než se vytěží, nemůže se natisknout jako eura či dolary.
A lidé budou platit papírkama do té doby, než se bude opakovat nějaká krásná hyperinflace, ze statistického hlediska k tomu dříve či později (ve smyslu že se toho nemusím a ani nechci dožít) dojde..
Papírky taky nemůžeš jen tak natisknout. Není to jednoduché, navíc to je protizákonné. To že je zlata málo je sice pravda, ale jeho praktické využití taky není velké, narozdíl třeba od mnohem vzácnější platiny. Většinu ceny zlata netvoří hodnota kovu, ale víra v to, že půjde později směnit za něco jiného, naprosto stejně jako je tomu u peněz.
Jak to, že nejde peníze jen tak natisknout? Proč tedy strmě stoupá množství peněz v oběhu? http://news.goldseek.com/GoldSeek/1185375660.php
Jakým jiným způsobem než tiskem peněz bude řešit švýcarská banka oslabování svého franku na hodnotu 1,20 k EURu?
Zopakuji, že vnitřní hodna ceny zlata = XY %, ale vnitřní hodnota peněz = 0.
Nepuočuj mě, když o tom nic nevíš.
Objem peněz roste proto, že když si uložíš peníze do banky tak ta je někomu dál půjčí, ten je utratí a ten u koho je utratil je zase uloží do banky atd. Tím se zvyšuje množství peněz v oběhu. Stát to pouze reguluje tím, že určuje jakou část uložených peněz smí banky dál rozpůjčovat.
Pro představu:
In July 1924 home prices had dropped about 80% since 1918
the value of German mortgages in 1913 measured in U.S. dollars was about $10 billion; in late 1923 these mortgages were worth only one U.S. penny
prostě domy byly "zadarmo", pokud jste měl USD nebo zlatou minci
Banky do zlata nic moc neprilevaji. Proste ty nove penize a za ne nakoupene dluhopisy drzi v rezervach a dale je nepujcuji.
Zatim.
Az je pujcovat zacnou, inflacni tlaky se rychle zvysi.
Centralni banky by mely zacit likviditu stahovat, tedy zacit delat opak toho, co delaji nyni (za nove natistene penize kupuji dluhy vlad).
Jenze je otazka, jestli to budou moct udelat. Bude ten dluh nekdo jiny nez centralni banky kupovat? A pokud ano, za jaky urok? A budou vlady pri tom zadluzeni na ty uroky mit? Podle me ne!
Jedina sance jak EURo jeste nejakou dobu udrzet je, ze ECB zacne ve vetsi mire nakupovat dluh PIIGS. A ne ho prodavat a utrzene penize likvidovat!
Navic nizka inflace ci deflace dnes je jen na papire, jen ve statistikach, ktere si staty samy produkuji dle metodik, ktere jim vyhovuji. Vam se snad zda, ze se vam od lonska nakupy zlevnily, ze sel dolu benzin, energie, atd...? Opravdu? Tak to mi poradte, kde tak vyhodne nakupovat.
Základní problém je v tom "až začnou půjčovat".
Podívejte se na podmínky úvěrů, hypoték. Dokud se radikálně nezmění nálada a zaměstnanost + musí dojít k růstu meridiánu platů a k růstu zaměstnanosti, tak banky půjčovat nebudou. A obyvatelstvo si těžko bude půjčovat - a to ať na úvěry nebo hypotéky.
To mi nepřijde jako pravděpodobné - banky a jejich velcí akcionáři by byli sami proti sobě, kdyby vytvořili inflační podmínky - oni sami by na tom nejvíc tratili - spíš se budou snažit o spekulace. Pokud nedojde k jejich znárodnění, tak je to hodně nepravděpodobné - a i kdyby došlo k jejich znárodnění, tak není pravděpodobné, že by došlo k hyperinflaci.
o tom se mluví dva roky - a kromě komoditních bublin je tu spíš reálnější deflace. Dokud bude relativně vysoká nezaměstnanost s možností dovozu velice levného zboží z Asie, tak inflace nehrozí.
Je docela dobré, že cena zlata roste - naváže na sebe spekulativní kapitál, který by destruoval ceny ropy nebo potravin - s negativními dopady na ekonomiku. Vyšší cena zlata se dotkne jen několika produktů, kde je navíc zlata jen pár atomů.
Kukněte se na NEZÁVISLÉ statistiky.
Nezaměstnanost USA je 20%. Inflace tak 8-9.
A u nás? Opravdu na své kůži někdo pociťuje deflaci či mírnou inflaci? Já tedy pociťuju meziroční zdražení mého koše tak aspoň o 8% !
A dále: skutečná deflace by znamenala smrt pro dlužníky (reálná hodnota jejich dluhu by rostla). Největšímy dlužníky jsou státy. Ty samé státy, které mají monopol na tisk nekrytých=falešných "peněz" i na vyhalšování oficiální míry inflace.
Jediné řešení současných dluhů je nakupvat je za natištěné peníze a takto vzniklou inflací snižovat hodnotu zbylého dluhu. Rád bych viděl argumenty pro to, že vlády se vydají jinou cestou. QE3 je za rohem a ECB nakonec nezbude nic jiného, než nakupovat dluh PIIGS (resp. už se tak děje) za čerstvě natištěné peníze.
Masivní tisk peněz se na růstu cenové hladiny projevuje již nyní a ne že ne. Nevěřme statistikám vlád, těch samých vlád, které inflaci ve vlastním zájmu generují. Ten růst cen ale zatím nepropukl naplno, protože banky drží rezervy, firmy a domácnosti se odpákovávájí a díky krizi se zpomalil oběh peněz. To se ale časem změní. Centrální banky by teoreticky mohly s inflací pak bojovat stahováním likvidity, jenže ony budou muset dělat opak (tisknout a za natištěné kupovat další dluhopisy), jinak jejich vlády zbankrotují (buď hned, nebo v důsledku růstu úroků).
Může být unce zlata za milion USD? No klidně za bilion, resp. časem za nekonečno (ani za kufr bilionových bankovek vám nikdo nedá gram zlata či bochník chleba). V Berlíně během výmarské hyperinflace byl blok činžáků za 3 unce.
Nicméně vývoj nemusí být lineární a zlato samozřejmě může dočasně jít i dolů. Kdo nenakupoval před dvěma a více lety, měl by si dát pohlavek. Ale kdo nemá nic, měl by asi opatrně a po částech přikupovat.
Ale hlavně: je zde ještě jedno velké téma a to je stříbro. Stříbro, které by se z poměru 1:50 vůči zlatu mohlo vrátit na 1:15 a vzhledem ke stavu jeho zásob a průmyslové spotřebě dle některých i na 1:1. Stříbro je stále levné, velkou korekcí si už prošlo. Bez stříbra nebudete mít solární panel, mobil, počítač, atd... Stříbro se obtížně a nákladně recykluje (resp. skoro se nerecykluje). A hlavně: až si v hyperinflaci nebudete chtít koupit činžák (za 1Oz zlata), ale jen auto či velký nákup jídla na měsíc, budou se drobně (stříbro) hodit.
Hyperinflace srovnatelná s výmarskou republikou je hodně nadsazená - nemůžete srovnávat poválečné hospodářství sužované reparacemi se současnou dobou - pokud by západ postihla velká živelná pohroma - tak možná, ale jinak ne. Sklady přetékají zbožím - a nemovitosti jdou a půjdou dolů.
že pokud přijde opravdová krize systému spojená se zhroucením všeho, nemusí mít zlato vůbec žádnou hodnotu, nedá se jíst, pít, neobléknu se jím. Může to dopadnout tak, že hodnotu budou mít opět reálné věci - výrobky s užitnou hodnotou, výpěstky, služby za ně směňované. Teorie analytiků mají jeden podstatný háček - velmi často vypadá následná realita úplně jinak...
Nenaješ sa ani z lopaty, kladiva, počítača, mobilu, pluhu, traktora atď. atď. Znamená to, že všetky tieto veci stratia hodnotu? Vôbec nie. A zlato je na tom rovnako. Lopatu používaš na vykopanie jamy, zlato na obchodovanie. Je to proste nástroj ako ktorýkoľvek iný, zjednodušuje ti život a preto za krízy nielen že neklesne jeho hodnota, ale sa rapídne zvýši.
Vďaka deľbe práce a špecializácii a následnej výmene vyrobených statkov/služieb dochádza k zvyšovaniu bohatstva spoločnosti. No a peniaze (teda napríklad to zlato) brutálnym spôsobom umožňujú zvyšovať špecializáciu a deľbu práce a teda blahobyt.
Bohužiaľ množstvo ľudí koncept peňazí nikdy nepochopí, aj keď ich každý deň používajú.
S tím si dovolím nesouhlasit. Kdyby výrobce traktorů je také musel prodávat až koncovému uživateli, ztratil by tím většinu času a vyrobil by méně traktorů. Takže když nechá obchod obchodníkům, může vyrobit více traktorů. A to je přínos obchodníků - umožňují producentům produkovat a zbavují je velké části starostí o odbyt.
To je stejné i s tím pekařem. Pokud zemědělec nevypěstuje obilí, nebude mouka, tak taky nic nemůže nic dělat.
Pokud se ten koloběh někde zrhoutí, tak utřou ti, co jsou v řetězci za tím a vlastně i ti před, protože nebudou mít odbyt.
btw. obchodníik vytváří čas pro pekaře na pečení chleba.