Hlavní navigace

Může být pouhá 16minutová absence v práci důvodem pro výpověď?

14. 9. 2022
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

 Autor: © Gina Sanders - Fotolia.com
Něco jiného bude neomluvená absence, když prostě zaměstnanec „jen“ nepřijde do práce, a něco jiného předstírání přítomnosti v práci, tedy falšování docházky. Tady je Nejvyšší soud hodně přísný. Proč? Zaměstnanci jako úředníkovi obce navíc rozhodně neprospělo, že v danou dobu chystal dehonestaci místostarosty.

Soudy posuzují zajímavý případ. Už se dostal dokonce dvakrát k Nejvyššímu soudu. Zaměstnanec dostal výpověď z pracovního poměru (podle § 52 písm. g) zákoníku práce).

Zaměstnavatel mu vytknul, že si v určitém dni nevyznačil v docházkovém listě předčasný odchod ze zaměstnání, vyznačil si odchod v 16.15 hodin, ačkoliv prokazatelně byl v 15.59 mimo pracoviště na poštovním úřadu. Zaměstnanec tak minimálně 16 minut před skončením pracovní doby opustil pracoviště, aniž by tuto skutečnost vyznačil v docházkovém listu a zabýval se prokazatelně vlastními soukromými záležitostmi.

Tímto svým jednáním, protože šlo o úředníka obce, porušil zákon (§ 16 odst. 1 písm. g), odst. 2 písm. a), b), c) zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávních celků). Tímto jednáním zaměstnanec získal na úkor zaměstnavatele výhodu, tedy mzdu za práci, kterou nevykonal (správně má být plat, nikoliv mzdu, neboť obec vyplácí svým úředníkům za práci plat), a úmyslně docílil nezákonného snížení majetku zaměstnavatele.

Tak popsal prohřešek zaměstnavatel.

16 minut provokace v pracovní době

Zaměstnanci toho však bylo vytknuto mnohem více, jeho dalšími prohřešky se zabývat v článku ovšem podrobněji nebudeme. Musíme nicméně zmínit, protože je to pikantní a protože ani v souvislosti s krátkou absencí v práci a jejím hodnocením to Nejvyšší soud nepřehlédl, proč navštívil koncem pracovní doby právě pobočku České pošty.

Zaměstnanci je vytýkáno porušení etického kodexu, neboť obsahem balíku, který předal k poštovní přepravě na adresu místostarosty obce, byl kostým vězeňského pyžama s nalepovacím vězeňským číslem. Uvedené jednání je v rozporu s Kodexem etiky zaměstnanců ve veřejné správě.

Jistě, je to prohřešek, nevhodné jednání, ovšem vtipné a kreativní, pokud jde o vyjádření politického názoru a hodnocení komunálního politika. Ze strany jiného občana by to snad bylo k pousmání, leč u úředníka obce je to problém, je to možno hodnotit jako porušení pracovní kázně.

Leč my se budeme zabývat převážně jen právním hodnocením oné 16minutové absence v práci. Přiblížíme posouzení Nejvyšším soudem, které provedl v rozsudku (spis. zn. 21 Cdo 424/2021, ze dne 20. května 2022).

Výpovědní důvod

Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z těchto důvodů (§ 52 písm. g) zákoníku práce):

  • Jsou-li u zaměstnance dány důvody, pro které by s ním zaměstnavatel mohl okamžitě zrušit pracovní poměr,
  • nebo pro závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci;
  • pro soustavné méně závažné porušování povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci je možné dát zaměstnanci výpověď, jestliže byl v době posledních 6 měsíců v souvislosti s porušením povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci písemně upozorněn na možnost výpovědi.

Jak vyhodnotit míru porušení pracovní kázně

V zákoníku práce ani v ostatních pracovněprávních předpisech nejsou pojmy „méně závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci“, „závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci“ a „porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem“ definovány, přičemž na jejich vymezení závisí možnost a rozsah postihu zaměstnance za porušení takové povinnosti.

Závisí tak v každém konkrétním případě na úvaze soudu, k němuž se spor o neplatnost rozvázání pracovního poměru dostane, pokud výpověď napadne zaměstnanec soudní cestou. A samozřejmě ještě před tím na úvaze zaměstnavatele, zda k rozvázání pracovního poměru přistoupí, nebo v jaké formě k němu přistoupí.

Soud může přihlédnout při zkoumání intenzity porušení pracovní povinnosti zaměstnance:

  • K jeho osobě,
  • k funkci, kterou zastává,
  • k jeho dosavadnímu postoji k plnění pracovních úkolů,
  • k době a situaci, v níž došlo k porušení pracovní povinnosti,
  • k míře zavinění zaměstnance,
  • ke způsobu a intenzitě porušení konkrétních povinností zaměstnance,
  • k důsledkům porušení uvedených povinností pro zaměstnavatele,
  • k tomu, zda svým jednáním zaměstnanec způsobil zaměstnavateli škodu, a podobně.

Zákon zde ponechává soudu, respektive už předtím zaměstnavateli, širokou možnost uvážení, aby rozhodnutí o platnosti rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením, nebo výpovědí odpovídalo tomu, zda po zaměstnavateli lze spravedlivě požadovat, aby pracovní poměr zaměstnance u něj nadále pokračoval.

Co říkají zákony?

Úředník je povinen (podle výše uvedeného ust. § 16 odst. 2 zákona o úřednících územních samosprávných celků):

  • plně využívat pracovní doby a pracovních prostředků k vykonávání svěřených prací, plnit kvalitně, hospodárně a včas pracovní úkoly, 
  • řádně hospodařit s prostředky svěřenými mu územním samosprávným celkem a střežit a ochraňovat jeho majetek před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy územního samosprávného celku.

Zaměstnanci jsou povinni řádně hospodařit s prostředky svěřenými jim zaměstnavatelem a střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele (říká to § 301 písm. d) zákoníku práce).

Zaměstnanec nesmí zaměstnavateli způsobovat škodu

Uvedené povinnosti, které patří k základním povinnostem zaměstnanců (úředníků), představují ve své obecnosti mravní imperativ kladený na každého zaměstnance, jenž ve svém obsahu znamená určitou míru loajality ve vztahu ke svému zaměstnavateli, a zároveň též i obecnou prevenční povinnost zaměstnance ve vztahu k majetku a oprávněným zájmům zaměstnavatele.

Jde o požadavek na určitou úroveň kvality chování zaměstnance. Tak určil Nejvyšší soud.

Sáhli jste na majetek nebo zneužili peníze zaměstnavatele? Můžete dostat okamžitou výpověď Přečtěte si také:

Sáhli jste na majetek nebo zneužili peníze zaměstnavatele? Můžete dostat okamžitou výpověď

Zákon zde vedle povinností vyplývajících z právních předpisů a jiných předpisů vztahujících se k práci zaměstnance (§ 301 písm. c) zákoníku práce) ukládá zaměstnanci, aby celým svým chováním v souvislosti s pracovním vztahem nezpůsoboval zaměstnavateli škodu, ať už majetkovou, nebo morální.

Nejvyšší soud proto již dříve dospěl k závěru, že útok na majetek zaměstnavatele představuje tak významnou okolnost, že zpravidla již sama o sobě postačuje pro závěr o porušení povinnosti zaměstnance vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.

A tak je možno přistoupit nejen k výpovědi, jako tomu bylo v daném případě, ale přímo k okamžitému zrušení pracovního poměru.

Do této kategorie prohřešků proti pracovní kázni je třeba zařadit i tzv. „úmyslné předstírání výkonu práce“, tedy situaci, kdy zaměstnanec využívá pracovní doby pro vyřízení soukromé záležitosti a ve vztahu k zaměstnavateli tuto činnost vykazuje jako odpracovanou dobu.

Majetek zaměstnavatele je nedotknutelný, nesmíte ho ani půjčit Přečtěte si také:

Majetek zaměstnavatele je nedotknutelný, nesmíte ho ani půjčit

Předstírání práce, a tedy pokus o peníze bez práce, hodnotí soud jako útok na majetek zaměstnavatele

Při útoku na majetek zaměstnavatele (byť nepřímém, včetně předstírání výkonu práce) není přitom významné, jaké hodnoty byly útokem ohroženy či zasaženy. Ve vztazích zaměstnavatele a zaměstnance je nezbytná vzájemná důvěra, spolehlivost zaměstnance a jeho poctivost. A té není, pokud například falšuje docházku, předstírá práci.

Nejvyšší soud ČR neřekl ve výše zmiňovaném rozsudku, že by uvedeným pohledem neměla být hodnocena byť jen 16minutová absence, resp. předstírání práce v takovéto délce.

Předstíral práci a falšoval docházku, vyletěl na hodinu Přečtěte si také:

Předstíral práci a falšoval docházku, vyletěl na hodinu

Nejvyšší soud ani neurčil žádnou hranici, co není a co už je útokem na majetek zaměstnavatele z tohoto úhlu pohledu, při předstírání práce. I když NS připomenul, že při zkoumání intenzity porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci soud přihlíží k osobě zaměstnance, k funkci, kterou zastává, k jeho dosavadnímu postoji k plnění pracovních úkolů, k době a situaci, v níž došlo k porušení pracovní povinnosti, k míře zavinění zaměstnance, ke způsobu a intenzitě porušení konkrétních povinností zaměstnance, k důsledkům porušení pracovní povinnosti pro zaměstnavatele, k tomu, zda svým jednáním zaměstnanec způsobil
zaměstnavateli škodu.

Nižší soudy takto dovodily, že vytčené jednání nedosáhlo intenzity (alespoň) závažného porušení povinností vyplývajících z právních předpisů a jiných předpisů vztahujících se k práci zaměstnance.

Můžeme mít za to, že jim 16minutová absence přišla opravdu krátká. Ovšem tuto benevolentnost označil Nejvyšší soud za rozpornou se shora uvedenými zásadami hodnocení prohřešků zaměstnance proti pracovní kázni, jaké ve své judikatuře jako vrcholný soudní orgán vytyčil.

Proti takovému benevolentnímu hodnocení hovoří podle NS zejména zjištění o tom, že zaměstnanec se své jednání snažil zakrýt nepravdivým údajem o opuštění pracoviště. Jinak řečeno, šlo o další případ falšování docházky, na které nahlíží NS opravdu velmi přísně. Ostatně právě při řešení takového případu přišel s pojmem útoku na majetek zaměstnavatele.

Co zaměstnanci nepomohlo a neprospělo

Jako irelevantní zhodnotil NS skutečnost, že zaměstnanec nevyčerpal nárok na 2,5 hodiny „placeného volna“. Toto nevyužití benefitu je rozhodnutí zaměstnance mimo řešený problém. Nejvyšší soud ani nepřehlédl, že onu dobu, kdy nepracoval, zaměstnanec využil k plánované dehonestaci zastupitele obce, u níž byl zaměstnán.

Nejvyšší soud ČR tak odmítl hodnocení nižšího soudu, že výpověď je neplatná. NS dospěl k závěru, že rozhodnutí nižšího soudu není správné ani z hlediska vyhodnocení úrovně intenzity porušení pracovní kázně.

Soudní spor o neplatnost výpovědi tak bude dále na základě rozsudku NS ČR pokračovat.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Nenadávejte právníkům, zákony netvoří zdaleka jen oni. Oni je pak jen zašmodrchávají ve prospěch svých klientů, třeba zrovna vás. Budu se však snažit vám je vysvětlovat.