Hlavní navigace

Musíte platit bolestné lupiči, kterého zraníte při ochraně vašeho majetku?

23. 4. 2021
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: Shutterstock
Ochrana svého majetku a zdraví je důležitá. Co když tím ale zasáhnete do zdraví někomu jinému? Musíte pak platit odškodnění nebo bolestné?

Představte si modelovou situaci. Jste sami doma a uprostřed noci vás probudí šramot. Do bytu se vám během vašeho spánku vloupal lupič a nyní odcizuje váš majetek. Nějakým neopatrným krokem se mu podařilo vás probudit.

Někdo je vystrašený k smrti, z bytu uteče ještě v pyžamu a v dostatečné vzdálenosti od bytu zavolá Policii ČR. To je chytrý krok, nikdy nevíte, jestli je lupič ozbrojen a čím. Každý ale reaguje jinak. Někdo situaci vyhodnotí tak, že se rozhodne bránit. A tak se místo útěku dá do boje a začne sebe a svůj majetek před útočníkem bránit.

Situace nemusí být úplně přehledná, a tak i když vaším cílem není primárně někomu ublížit, ale ochránit sebe a svůj majetek, může ke zranění dojít. A například i ke zranění s trvalými následky. Pro lupiče. Co to ale v této chvíli znamená pro vás? Musíte lupiči zaplatit odškodnění nebo bolestné za to, že jste ho zranili nebo mu způsobili trvalé následky?

Rozhoduje krajní nouze

Takový případ bude zcela jistě posuzovat soud. A velmi důležitý je v tomto případě princip tzv. krajní nouze, na který se můžete odvolat.

Obecně platí princip tzv. krajní nouze. Tedy, že čin jinak trestný, kterým někdo odvrací nebezpečí přímo hrozící zájmu chráněnému trestním zákonem (třeba jeho majetek), není trestným činem (a nemůže tedy být nijak sankcionován), uvedl pro Měšec.cz advokát Ondřej Preuss, zakladatel služby DostupnyAdvokat.cz.

Přičemž platí, že princip krajní nouze se uplatňuje hlavně v případě, kdy se jedná o nutnou obranu. Nutnou obranou se pak myslí situace, kdy chráníte před útokem život nebo zdraví, ať už vaše, nebo někoho jiného.

§ 2905 Nutná obrana

Kdo odvrací od sebe nebo od jiného bezprostředně hrozící nebo trvající protiprávní útok a způsobí přitom útočníkovi újmu, není povinen k její náhradě. To neplatí, je-li zjevné, že napadenému hrozí vzhledem k jeho poměrům újma jen nepatrná nebo obrana je zcela zjevně nepřiměřená, zejména vzhledem k závažnosti újmy útočníka způsobené odvracením útoku.

§ 2906 Krajní nouze 

Kdo odvrací od sebe nebo od jiného přímo hrozící nebezpečí újmy, není povinen k náhradě újmy tím způsobené, nebylo-li za daných okolností možné odvrátit nebezpečí jinak nebo nezpůsobí-li následek zjevně stejně závažný nebo ještě závažnější než újma, která hrozila, ledaže by majetek i bez jednání v nouzi podlehl zkáze. To neplatí, vyvolal-li nebezpečí vlastní vinou sám jednající.

Bolestné ani odškodnění platit nebudete

Pokud tedy jde o případ z úvodu článku, majitel bytu, který zranil lupiče, by za své počínání potrestán být neměl, protože jedná v souladu s právem. Tento systém ve skutečnosti funguje velmi dobře a v praxi jsem se nesetkal s případy, kdy by tomu tak nebylo, dodává Ondřej Preuss.

V uvedeném případě nemá lupič vůči majiteli bytu žádný nárok na jakékoli odškodnění. Pokud se majitel bál a bránil po právu a byl to skutečně lupič, a nikoliv třeba soused, kterého si s lupičem nesmyslně ‚spletl‘, tak nejednal v rozporu s právem a nepřipadá v úvahu ani náhrada škody, ani bolestné, říká Ondřej Preuss.

Obrana ano, ale vše má své meze

I krajní nouze a nutná obrana ale mají svoje limity, není možné se jimi ohánět za všech okolností. Podle zákona nejde o krajní nouzi, jestliže bylo možno dané nebezpečí za daných okolností odvrátit jinak anebo způsobený následek je zřejmě stejně závažný nebo ještě závažnější než ten, který hrozil, informuje Ondřej Preuss.

A rovněž se posuzuje nutná obrana. Pokud byla nepřiměřená způsobu útoku, pak o nutnou obranu nejde. Kdyby například někdo bez dalšího útočil na každého, kdo se objeví na jeho pozemku pod heslem můj dům, můj hrad, tak by mohl zranit hasiče či děti, kterým se tam zakutálel míč a přelezly zeď či branku. Může jít ale o nejrůznější případy, kdy někdo protiprávně vnikne na cizí pozemek a třeba ani neví, že porušuje právo (jde lesem a dostane se na soukromý pozemek), vypočítává Ondřej Preuss.

V takových případech by se pochopitelně o krajní nouzi a nutnou obranu nejednalo. A právě proto musí o celém případu nakonec vždy rozhodnout soud, který si pravděpodobně na pomoc přizve i soudní znalce a celou situaci rozeberou.

skoleni_15_4

Obrana majetku ano, bezhlavý útok nikoli

Pokud se vám do bytu či do domu vloupe zloděj s cílem něco vám odcizit nebo vás zranit, je zcela v pořádku, že svůj majetek a své zdraví bráníte. Pokud při obraně vašeho majetku a zdraví přijde lupič k úhoně, budiž mu to nepříjemnou lekcí, že krást se nemá.

Na druhou stranu má ale vše své meze, situaci musíte dobře vyhodnotit. Pokud k vám na zahradu přiběhnou děti, kterým se tam zakutálel míč, nebo nemáte pozemek oplocený a zatoulají se tam náhodní kolemjdoucí, není adekvátní reakcí jejich fyzické napadení. V takovém případě už se o krajní nouzi ani nutnou obranu nejedná a jakékoli zranění cizích osob z vaší strany už jako nutná obrana nebo krajní nouze posuzována nebude. V takovém případě se může jednat o trestný čin, např. ublížení na zdraví. Přesto může majiteli svědčit polehčující okolnost, pokud se např. domníval, že jde o lupiče, uzavírá Ondřej Preuss.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Psaním jsem skloubila své znalosti ze studií financí a žurnalistiky. Ráda se učím nové věci, tančím a běhám.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).