O nutnosti upravit určitá nastavení výpočtu nové dávky státní sociální pomoci mluvil ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka už minulý týden na jednání sněmovního sociálního výboru. Půjde především o změnu v posuzování normativních nákladů a posunutí věkové hranice dítěte, podle níž lze rodiče samoživitele považovat za zranitelnou osobu. To je důležité především kvůli přiznání bonusu na dítě či složky živobytí.
Řešit by se měly i technické úpravy majetkových testů a lepší zohlednění energetických nákladů.
Na základě reálných dat z více než 160 tisíc žádostí upravujeme především nastavení normativních nákladů na bydlení tak, aby lépe odpovídaly skutečným nákladům domácností v jednotlivých okresech. Dosavadní systém pracoval jen se třemi kategoriemi obcí, což bylo příliš hrubé a v řadě regionů neodpovídalo reálné situaci na trhu s bydlením,
odpověděl na dotaz redakce tiskový mluvčí MPSV Jakub Slavík.
Připomeňme, že prostřednictvím normativních nákladů na bydlení úředníci porovnávají skutečné náklady na bydlení žadatelů o dávku. Pokud jsou skutečné náklady vyšší než úředně stanovený normativ, započte se právě tato stanovená částka.
Analýza ale podle ministerstva ukázala, že bez úpravy normativů by si část domácností mohla oproti současnému systému pohoršit. Podle redakce Seznam Zpráv, která na interní analýzu MPSV upozornila a má ji k dispozici, by si oproti starým dávkám pohoršilo zhruba 57 % příjemců. Nejhůř přitom čísla vycházejí u seniorů, kde by se propad dávek týkal až 78 % příjemců.
Právě proto nyní navrhujeme cílené korekce. Je důležité si uvědomit, že nejde o konečný stav systému, ale o průběžné vyhodnocení první fáze reformy na základě reálných administrativních dat. Zároveň platí, že 55 % domácností by po úpravách mělo zůstat bez zásadní změny a největší korekce směřují právě k nejzranitelnějším skupinám, zejména samoživitelům, seniorům a domácnostem s vysokými náklady na bydlení,
ubezpečuje Slavík s tím, že u takto rozsáhlé reformy je standardní, že první měsíce ukážou místa, která je potřeba upravit.
Změny chce ministerstvo zavést ideálně letos na podzim. Harmonogram je napjatý, ale realistický – vláda materiál projednala a cílem je, aby změny mohly nabýt účinnosti od října 2026. Pokud legislativa projde, nové nastavení se bude vztahovat jak na domácnosti, které už superdávku pobírají, tak na nové žadatele, kteří do systému vstoupí po plném spuštění superdávky,
vysvětluje mluvčí resortu.
Právě v říjnu 2026 by měly své příjmy poprvé znovu dokládat domácnosti z řad příjemců starých dávek, tedy příspěvku na bydlení, přídavku na dítě, příspěvku na živobytí a doplatku na bydlení.
Těm vznikne nárok na superdávku od července 2026 a poprvé v nově přiznané výši ji dostanou v srpnu 2026. Aktuálně čerpají staré dávky, které jim úředníci vypočetli na základě příjmů či nákladů na bydlení doložených ještě v roce 2025. Toto zmrazení podle odborníků zkomplikovalo život příjemcům, u nichž se například změnil příjem nebo jim vzrostly náklady na bydlení.
Jak už dříve avizoval ministr Juchelka, vedle vyhodnocení dopadů a případných změn počítá MPSV do budoucna také s dalšími úpravami superdávky. Konkrétně má jít o takzvanou superdávku 2, která bude jakousi nadstavbou aktuální dávky. V rámci superdávky 2 by rodiny s dětmi nemusely dostávat peníze přímo, ale například formou úhrad za školní obědy či kroužky.
