Nejde o přesnost hodinek, ale přesnost komplikace. Vzhledem k tomu, že frekvence nepokoje se obvykle uvádí v desítkách Hz, je možné (i když hodně komplikované a tedy drahé) sestavit posun komplikace na jednotlivá „tiknutí“, která jsou „dlouhá“ zlomky sekundy.
Hodinky jako takové tak přesné samozřejmě nejsou – viz přesnost mechanických hodinek, ale stačí srovnat čas a srovnají se i jednotlivé komplikace.
Bohužel tyhle hodinky nemám :), takže nemůžu soudit, ale předpokládám, že budou mít nějakou formu rychloposuvu. „Tam a zpět“ se přestavovaly Primky, dneska je na rychloposuv obvykle vyhrazena jedna z pozic korunky, jedním otočením korunky tak lze datum posunout o několik dní.
No a pak tu máme zmíněná „vrtítka“ :) Takže pokud jsou to automaty, stačí je dát do vrtítka a půjdou stále.
Určitě to není patent Prim, viděl jsem to i u jiných výrobců. Předpokládám, že to je jednoduší a tím pádem levnější, než rychloposuv jaký je třeba u ETA strojů.
U ETA a Ronda strojů s datem (dnem v týdnu) je korunka dvoupolohová. Při vytažení „o jeden zoubek“ lze otáčením korunky na jednu stranu nastavovat datum a při otáčení na druhou stranu den v týdnu. Při vytažení „o dva zoubky“ se pak nastavuje čas.
Další výhoda tohoto systému je, že při nastavování data se hodinky nezastaví a nerozhodí se čas.
O jednom jsem se dozvěděl od zákazníka, který pracoval se silnoproudými (v elektrorozvodně, v řádech kilovolt) zařízeními a prý mu elektromagnetické pole zničilo už několikery quartzky. Proto projevil zájem o hodinky mechanické.
Tak se obávám, že mechanické hodinky v tom elektromagnetickém poli taky dost trpěly. Nebo snad nechanickým hodinkám nevadí když se třeba zmagnetizují?
Dříve to opravdu vadilo, ale dnes jsou hodinky vyráběny z magneticky velmi odolných materiálů. Za normálních okolností je nepravděpodobné, že by se dostaly do magnetického pole, který by je trvale ovlivnil.
Ale i tak se vyrábějí hodinky speciálně odolné proti velmi silnému magnetickému poli, např. Rolex Milgauss, které si u Rolexu objednalo centrum CERN sídlící v Ženevě a byl představen v roce 1954.
Tyto odolají magnetickému poli 1000 gauss.
Magnet na ledničce určitě nebude mít 1000 gauss (bude mít přibližně desetinu). Navíc to je pole při kterém mohou být hodinky „provozovány“, tedy nevykazují zásadní odchylku.
Podle mezinárodního standardu ISO 764 „Horology – Magnetic resistant watches“ (ekvivalent německé normy DIN 8309) jsou za antimagnetické považovány takové hodinky, které nemají odchylku větší než 30s za den při intenzitě magnetického pole 4800 A/m, tedy cca 60 gaussů, což je zhruba 17× méně než je schopen vydržet Rolex Milgauss.
Díky pokroku v metalurgii dnes již magnetické pole nepředstavuje pro mechanické hodinky žádný problém. Pokud by i došlo k jejich ovlivnění, platí pouze po dobu pobytu v něm. Trvalé poškození nehrozí. Minimálně v domácích podmínkách zcela jistě ne.
Dobrý den, v roce 1983 jsem na vojně opravoval anténní izolátor u vysílače o výkonu 1kW. Obsluha zaklíčovala několikrát písmeno „V“ a od té doby jdou hodinky dvakrát rychleji. Jednalo s o Prim Sport a mám pocit, že v návodu psaly o odolnosti 60 Gausú. Ale jistý si tím příliš nejsem. Je to už hodně dlouho.
Tak jestli byly mechanické, tak by na ně samozřejmě elektrický impuls neměl vliv. Pak se mi ale zase nezdá ta odchylka. Kdyby došlo ke zmagnetizování pouzdra (částí stroje), čekal bych spíše zpožďování (došlo by ke zvýšení tření). Ale i tak mě to udivuje. Od chvíle, kdy bylo objeveno legování oceli niklem jsou části pouzdra i stroje vyráběny z magneticky měkké oceli (pro nefyziky – zmagnetizování trvá pouze po dobu pobytu v magnetickém poli, po jeho opuštění zmizí). A rok 1983 není až tak daleko.
Samozřejmě je, díky tehdejšímu technickému zaostávání za světem, možné že u nás se v tu dobu používala na výrobu hodinek nevhodná ocel i když vzhledem k rozvoji a preferenci těžkého strojírenství bych čekal zaostávání všude jinde než ve výrobě různých druhů oceli.
Jsem elektrikář, ne hodinář. Mě napadlo, že mohlo dojít ke zmagnetování pružiny nepokoje, a tím k slepení její části. Strojek se pak zrychlil. S mizením zmagnetování po opuštění magnetického pole bych nesouhlasil. To nastane jen za určitých podmínek. Ale nebudu zlobit. Váš článek se mi líbil.
Těžko říct, tohle by „rozseknul“ jedině hodinář po jejich otevření. Tři roky jsem dělal v servisním oddělení velkoobchodu s hodinkami a setkal jsem se s různými závadami, ale s poškozením mechanických hodinek magnetickým polem nikoliv.
Spíš bych se přikláněl k nějaké souhře náhod a např. poškození nárazem (i nevědomým) ve stejné době. Stejně tak takhle velká odchylka by hovořila spíše pro nějaký ulomený zoubek některého z koleček nebo něco takového.
Neodymový magnet má asi 1500 gauss. Předpokládám, že ve specifikaci jde o nějakou rezervu a jak jsem psal, těch 1000 gauss je hodnota, při které jsou schopné hodinky trvale pracovat v rámci udávané přesnosti.
Možná mě někdo vyvede z omylu, ale myslím, že dnes vyráběné mechanické hodinky by neměly být magnetickým polem do kterého se mohou dostat v domácích podmínkách poškoditelné. Může být dočasně ovlivněn jejich chod po dobu pobytu v magnetickém poli, ale po jeho opuštění by na nich neměly zůstat žádné „trvalé následky“.
Pane Chrz, díky za zajímavý článek.
Nicméně nevím, jak dalece v běžném životě potřebujeme přesnost na tisíciny sekund. Vlaky, MHD nebo letadla jezdí/létají s přesností plus mínus, setkání lidí se konají se stejnou přesností. Navíc začínám mít dojem, že s přesunem lidstva do digitálního věku začínají jít pomalu hodinky do kopru, a je jedno, jestli jsou mechanické (ty jsou postupně vytlačovány elektronickými) nebo elektronické, které jsou zase postupně vytlačovány mobily. Když jsem chtěla před časem dceři koupit hodinky jako dárek, podivila se na copak. Že má univerzální nástroj – mobila. Spousta lidí pracuje s PC – tam je čas zobrazen v liště. Tak 80% lidí má mobil – tam je čas na displeji taky zobrazen. Já mám spíš dojem, že na hodinky se budeme po nějaké době chodit dívat do muzea. Budíky už v tom muzeu jsou -vytlačily je mobily.
Pane Chrz, díky za zajímavý článek.
Rádo se stalo, hodinky jsou mým koníčkem. Ono vlastně každé povolání, kterým jsem prošel, na mě zanechalo stopy. Díky tomu prvnímu se zajímám o finance, díky druhému o hodinky, jen to třetí nic. I když tam jsem dělal s počítači a o ty jsem se zajímal vždycky. Uvidíme co mi přinese osud dál :).
Nicméně nevím, jak dalece v běžném životě potřebujeme přesnost na tisíciny sekund
Zcela jistě nepotřebujeme. Ale někteří lidé je „jen“ chtějí a tak jim je výrobci nabídnou. A je jedno jestli je to proto, že je chtějí seřizovat jen jednou za půl roku, když se mění čas, nebo proto, že chtějí mít něco vyjímečného, hezkého, zváštního.
Navíc začínám mít dojem, že s přesunem lidstva do digitálního věku začínají jít pomalu hodinky do kopru, a je jedno, jestli jsou mechanické (ty jsou postupně vytlačovány elektronickými) nebo elektronické, které jsou zase postupně vytlačovány mobily.
Ve smyslu „pracovního nástroje“ byly mechanické hodinky vytlačeny už dávno. Kromě výjimečných případů (uvedl jsem ty doly a silné elektromagnetické pole) mají, nic naplat, převahu. Jsou přesnější, odolnější a hlavně levnější. Přitom tomu nebylo tak vždy, první quartzové hodinky byly dražší, než většina hodinek mechanických a dělaly se ve zlatých pouzdrech. Ještě před nimi přišly na trh hodinky ladičkové, ale ty se ukázaly jako slepá ulička, byly méně přesné než quartzky a přitom dražší. Vyráběly se i u nás a společnost Elton (dnes vyrábí hodinky značky Prim; zde je to ještě složitější, jsou dva výrobci Prim. Elton označuje svoje výrobky dovětkem Manufacture 1949. Pak je tu ještě společnost MPM Quality, která značkou Prim označuje hodinky dovážené s Asie) jim vděčí za svůj název. Ladičkové hodinky vydávaly zvláštní zvuk, říkalo se tomu elektro – ton a odtud název Elton.
A přesto mechanické hodinky stále žijí a já doufám, že v muzeu neskončí. Byla by to hrozná škoda. Stejně jako prstýnky nebo řetízky dnes už umí dělat stroje s minimální asitencí člověka, stále se najdou tací, kteří chtějí mít něco zvláštního, čemu vdechla život lidská ruka a stejně tak to je (a doufám, že ještě dlouho bude) u mechanických hodinek.
Když jsem chtěla před časem dceři koupit hodinky jako dárek, podivila se na copak. Že má univerzální nástroj – mobila
Možná za pár let změní názor, možná nikoliv (byla by to hrozná nuda, kdybychom byli všichni stejní). Stejně jako nyní se jistě rozhoduje jestli se tenhle svetr hodí k těmhle kalhotům (sukni), možná se bude rozhodovat i jestli si má vzít tyhle nebo tamty hodinky (a tyhle nebo tamty náušnice, řetízek,…). Quartzová technologie svět hodinek opravdu proměnila. Dnes už nemusí být hodinky investicí, můžete si koupit jedny k večerním šatům, další k odpoledním, jiné do práce a jiné třeba k vodě (s mobilem do rybníka asi těžko polezete). Jedny černé, jedny oranžové, další zelené, velké, malé,… aniž byste se při tom zruinovali.
A výrobci dražších modelů (zatím převážně u dámských hodinek) přišli zase s různými zjednodušenými způsoby jak bez dalších nástrojů vyměnit alespoň řemínek. A tak k večerním šatům si vezmete černý, k letním třeba oranžový,…
Takže stejně jako dodneška někdo používá budíka (já ne, ale nebudím se ani mobilem – mě by to tedy nevzbudilo ani náhodou, používám rádio s časovým spínačem – a zase, možná je to nemoc, ale ani tady nemám úplně obyčejné rádio, když jsem ho před lety kupoval (v Německu, protože u nás nebylo k dostání), tak jsem za něj dal celou svojí výplatu :D a stejně je to „jen rádio“), doufám, že v „propadlišti dějit“ neskončí ani ty hodinky. Vždyť by to byla přece hrozná škoda, kdybychom měli jen to, co nezbytně nutně potřebujeme, ne?
Ono už toho skončilo v propadlišti dějin tolik, že si to ani neuvědomujeme. Kočáry tažené koňmi a celá kultura kolem koní, řada řemesel byla převálcována průmyslovou výrobou, děti už neznají krávu a kdyby se králík nestal domácím miláčkem, taky už by byl jen v ZOO. Zase se objevují věci nové, třeba ty mobily a PC. Jen si vezměte, jaký jsou dneska mobily i PC rozsáhlý průmysl!
Hodinky možná v propadlišti dějin v nejbližší době neskončí, ale počítám, že lidi se budou zdobit variabilně, něco na způsob obtisků. Mám růžové šaty, nalepím na sebe růžové dočasné tetování. Maximálně za týden se to smyje a já se ozdobím třeba bledě modře. S vlasy už se tak děje, barva se smyje za týden až za několik týdnů (naši příbuzní třeba teď mají vlasy fialové, holčina ze sousedství zelené). Vypadá to sice divoce, ale myslím, že už jsme si na hodně věcí pomalu zvykli. Alespoň nejsme všichni stejní, to by fakt byla na světě nuda.
On kůň je docela drahá sranda. V obýváku nebo na balkoně se chovat nedá :(. Na přelomu května a června jsem se v Dominikánské republice seznámil s jedním Němcem v důchodu, kterému se vyplatilo si koupit koně tam a párkrát do roka si tam zaletí a ubytuje se na několik týdnů v hotelu (hotel má vlastní stáje) a jezdí si na koni. Vyjde ho to levněji, než kdyby ho měl doma.
Možná se dočkáme ještě zajímavějších ozdob než jen obtisků. Docela by mě zajímalo, jak někteří dnešní mladí díky všemožnému piercingu projdou takovým detektorem kovu na letišti :D. Jestli se ještě zpřísní podmínky, bude je čekat zdlouhavé odstrojování :)
…kvalitní článek…děkuji.
Taky jsem do hodin tak trochu blázen. Nejsem sice takový odborník jako Vy, ale hodiny ve mě vzbuzují něco zvláštního a je jedno jestli jsou náramkové, krbové nebo nástěnné…podlahové nemám. Mám stejně ráda dílka starých mistrů, tak i nové trendy. Máte pravdu, že pro někoho jsou hodiny jen ukazatel času – nic víc…znám to ze svého okolí, někteří, dokonce i blízcí příbuzní, mě mají přinejlepším za blázna a proto jsem moc ráda za Váš článek, který je tak trochu na mé straně…že nejsem „blázen“ sama.
Velmi pekny clanek. Podle me hodinky nevymrou, jiz strasne dlouho jsou vice sperk a ozdoba, nez nejaky realny pristroj k praktickemu uziti.
Kvalitni zpracovani veci a dobra rucni prace si zde zakaznika najde, lide radi obdivuji vesmes nesmyslne, ale hezke veci.
Otazka: mam doma po dedovi cca 50 let stare svycarske zlate chronografy. Vyrobce je nejaka svycarska mala firma (nazev si nevzpomenu z hlavy) co pred 5ti lety mela na webu jen fotku jednoho modelu hodin, nikde na netu jsem o nich temer nic nenasel. Kazdopadne jsou ve spatnem stavu a upadla jim rucicka stopek. Na kolik muze vyjit restaurovani takovychto hodinek a kam byste mi doporucil se obratit? Chronomag nefunguje :)
Myslim, ze to jsou tyto:
http://www.lamesuredutemps.com/one.cfm?…
Chronographe Suisse
http://forum.chronomag.cz/ funguje. Funguje i vyhledávání.
Jinak zkuste vyhledávání na aukru a zaškrtnout vyhledávání v ukončených aukcích a zjistíte, za kolik se podobné kousky vydražily.
za pěkný článek a zároveň si dovolím jeden dotaz. Tourbillon - chápu jeho princip, uniká mi však trochu je využití. Rozuměl bych, kdyby byl použit u stacionárních (stolních) hodin (což asi taky bývá), kde zemská přitažlivost či magnetismus je konstantní. K čemu je ale u náramkových hodinek, když při pohybu rukou se směr působení magnetismu/přitažlivosti v čase mění?
Děkuji :)
V.
Naopak u stolních hodin by neměl smysl. Strojek má různou přesnost při různé poloze (na trojce, na devítce, na šestce, na dvanáctce). Hodiny se stabilní polohou se jednoduše seřídí tak, aby v dané poloze strojek běžel co nejpřesněji a nezáleží na tom, jak by běžel v jiné poloze.
Naopak u náramkových hodinek nevíme, v jaké poloze budou. Proto je nepokoj umístěn v kleci, která se otáčí (rychlostí 1 otáčka za minutu). V rámci jedné minuty se tak poloha "zprůměruje" a nezáleží na tom, jestli máme ruku s hodinkami dole, nahoře, nebo jestli jsou hodinky odložené na nočním stolku.
Samozřejmě, že dnes už hraje tato komplikace spíše úlohu uměleckého díla, protože daleko větší přesnosti než mechanické dosahují quartzové strojky.
Díky za tenhle článek! Musím říct, že ze mne se v poslední době stal blázen do hodinek. Je neuvěřitelné kolik lidí se tomu věnuje a všímá si hodinek ostatních.
Škoda, že jste nezmínili i tradiční americkou značku hodinek Ingersoll, podle mého vkusu jsou to momentálně jedny z nejhezčích hodinek.
V mém okolí je spousta přátel, kteří na hodinká doslova ulítávají. Myslím, že pokud nakupují s rozmyslem a kvalitně mohou mít rozhdně sběratelskou hodnotu. Osobně třeba hrozně moc fandím české klasice PRIM http://www.aaa-hodinky.cz/PRIM/ZENY-PRIM/, mám sice teprve jedny, ale provedení je úžasné.
Také jsem velkým fandou mechanických hodinek PRIM. Nedávno jsem dostal k 40. narozeninám tyto http://www.hodinarstvi.cz/produkty/hodinky/prim/hodinky-prim-w01p-10155-b.html
Jsou to moje třetí Primky a zatím nejdražší, nepovažuji je ale za nějakou investici. Až se jich nabažím pokusím se je prodat.
Nejspíše oba zklamu, ale podle rychlého pohledu jste si vybrali "ty druhé" PRIM.
PRIMky totiž vyrábějí dva výrobci. Jeden si nárokuje značku po výrobci budíků a stolních hodin Chronotechna Šternberk a druhý po společnosti ELTON v Novém městě nad Metují, která vyráběla náramkové hodinky.
Protože spor o ochranou známku dopadl "nerozhodně", obě firmy používají značku PRIM. Vlastník autorských práv po Chronotechně někdy s dodatkem MPM Quality (ale stále častěji bez dodatku) a Elton s dodatkem Manufacture 1949, pouze u historických modelů (resp. jejich kopií, jako je např. vzor Pavouk) ponechává původní logo PRIM.
Zatímco MPM je v podstatě 100 % Čína (pouzdra i strojky), Elton má vlastní pouzdra a nyní i vlastní strojky (u starších modelů lze nalézt švýcarské strojky od výrobce ETA)