Hlavní navigace

Místo na kontrolu na úřad práce odjel do Austrálie, přesto spor s ním vyhrál

10. 5. 2018
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

 Autor: Dalibor Z. Chvátal
Občas týrají úředníci formalitami občany, ale někdy v tom naopak umějí lidé tak dobře chodit, že logika i spravedlnost dává za pravdu úřadu, ale soud musí nechat podle práva vyhrát občana.

Jistý pán z Prahy byl od 10. října 2012 v evidenci uchazečů o zaměstnání. 12. března 2014 se měl dostavit na stanovenou schůzku (kontrolu) na úřad práce, což neučinil, a tak ho úřad vyřadil z evidence pro maření součinnosti s ním.

Pán s vyřazením z evidence uchazečů o zaměstnání nesouhlasil, a bránil se proto rozhodnutí úřadu práce odvoláním u Ministerstva práce a sociálních věcí. Hájil se zejména tím, že se na schůzku nedostavil proto, že pobýval na několikaměsíčním jazykovém pobytu v Austrálii, o čemž úřad práce předem informoval prostřednictvím svého právního zástupce. A tak odmítal, že by mařil součinnost s úřadem práce. (O podobném, ale lidsky asi pochopitelnějším, případu jsme psali v textu Pár minut před kontrolou nenastartovala auto, sebrali jí za to podporu.)

Ministerstvo práce však odvolání zamítlo. Neuspěl ani u nižšího správního soudu, který zamítl jeho žalobu. Soud v odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že mařením součinnosti rozumí také nedostavení se na úřad práce ve stanoveném termínu bez vážných důvodů. Soukromý studijní pobyt v zahraničí není vážným důvodem podle zákona, který by nedostavení se na úřad práce omlouval, a proto je třeba žalobcovo vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání považovat za zákonné.

Přerušením kontaktu s uchazečem o zaměstnání na více než tři měsíce by totiž podle soudu došlo k popření smyslu evidence uchazečů o zaměstnání, jelikož snaha zprostředkovat zaměstnání je zmařena, pokud uchazeč odcestuje do zahraničí na dlouhodobý pobyt. Logické, pochopitelné a smysluplné zdůvodnění soudního verdiktu.

Asi dá většina lidí v této věci za pravdu státním orgánům, ať úředníkům, nebo soudcům Městského soudu v Praze. Většinou kritizujeme úředníky, kteří postupují vůči občanům necitlivě, formalisticky, nevidí za spisem konkrétního člověka s jeho problémy. Jenže někteří lidé v tom prostě umí chodit, protože spolu se svými právníky dokážou kličkovat mezi paragrafy, využít, ne-li zneužít, formalit nebo mezer v právních předpisech.

Nechali vyhrát potížistu

Opravdu je podivné vidět v někom, kdo odcestuje do Austrálie, řádného uchazeče o zaměstnání, který si plní své povinnosti vůči úřadu práce. Pán přesto nakonec uspěl u Nejvyššího správního soudu. Z jeho rozsudku (č.j. (spis. zn.) 6 Ads 109/2016–31, ze dne 28. 7. 2016) není patrno, oč ve skutečnosti pánovi šlo, zda to nebyl pouhý kverulant. S ohledem na dobu, po kterou byl veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, totiž už dávno neměl nárok na podporu v nezaměstnanosti.

Podrobnosti o aktuálních pravidlech pro čerpání podpory v nezaměstnanosti: Propustili vás? Od ledna 2018 dostanete vyšší podporu, pokud ale počkáte

Zajisté šlo o mladšího člověka, lidé středního věku vyjíždějí na studijní pobyty jen zcela výjimečně, takže nemusel řešit, že vyřazením z evidence přišel o pár měsíců, které by se mu jako náhradní doba počítaly pro nárok na starobní důchod. Asi mu šlo o zdravotní pojištění, které za uchazeče o zaměstnání hradí stát. I když ten, kdo pobývá dlouhodobě v zahraničí, se může z povinnosti platit pojištění v ČR u své zdravotní pojišťovny vyvázat. Pánův zahraniční pobyt však nebyl dostatečně dlouhý, aby mu to pojišťovna umožnila, a tak se soudil dál.

Podrobnosti o zdravotním pojištění samoplátců pro rok 2018: Minimální mzda 2018: lidé bez příjmů zaplatí víc, pracující nezaměstnaní více vydělají

Nejvyšší správní soud ověřil, že výzva úřadu práce ze dne 21. února 2014 k dostavení se na schůzku dne 12. března 2014 byla adresována toliko stěžovateli. Byla mu doručena tzv. fikcí dne 10. března 2014, protože si výzvu v úložní době nevyzvedl.

Jenže pán doložil, že dne 28. ledna 2014 informoval jeho právní zástupce, že pán nebude přítomen v České republice z důvodu studijního pobytu v zahraničí a že se nebude moci dostavovat na případné schůzky na úřadu práce, a to nejpozději do konce měsíce dubna 2014. K podání byla připojena plná moc udělená jeho právníkovi, která dokládá, že stěžovatel svého zástupce zmocnil k zastupování ve všech právních věcech, mimo jiné i k přijímání doručovaných písemností. A proto soud uznal námitku stěžovatele, že úřad práce nedoručil výzvu k dostavení se na úřad práce také zástupci stěžovatele.

Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že samotný důvod absence – téměř čtyřměsíční soukromý studijní pobyt v Austrálii – by nepředstavoval vážný důvod nedostavení se na úřad práce ve smyslu zákona o zaměstnanosti. Pomoc uchazečům o zaměstnání ze strany úřadu práce představuje dlouhodobý proces, jehož základem je vzájemná komunikace a spolupráce mezi uchazeči a úřadem. Taková spolupráce vyžaduje nutnost pravidelného setkávání pracovníků úřadu s uchazeči, což je reflektováno povinností uchazečů dostavit se na pobočku úřadu ve stanoveném termínu.

Přes půl planety na pár minut na úřad?

Téměř čtyřměsíční nepřítomnost stěžovatele v důsledku jeho pobytu v zahraničí očividně mařila pravidelné setkávání mezi pracovníky úřadu a uchazečem o zaměstnání a jeho konečný účel spočívající ve zprostředkování zaměstnání, což stěžovatel měl a mohl vědět. Ačkoliv lze jistě ocenit stěžovatelovu snahu o zdokonalení se v cizím jazyku, nelze ji klást nad zákonný požadavek součinnosti s úřadem práce. Jednalo o soukromou iniciativu stěžovatele, při jejímž dojednání dostatečně nereflektoval požadavky na něj kladené zákonem o zaměstnanosti, hodlal-li využít služeb v podobě zprostředkování zaměstnání, popř. čerpat peněžitou podporu v nezaměstnanosti.

Stěžovatel nemohl rozumně předpokládat, že v důsledku jeho sdělení, že odjel do zahraničí a vrátí se až za téměř čtyři měsíce, úřad práce po stěžovatelem jednostranně vymezenou dobu rezignuje na své zákonné povinnosti a nebude stěžovateli stanovovat schůzky. Krom toho, schůzka byla úřadem práce stanovena až na polovinu března, téměř jeden a půl měsíce poté, co stěžovatel úřadu práce oznámil, že odjel do zahraničí. Tato dostatečná časová prodleva nesvědčí o tom, že by snad úřad práce hodlal účelově, nebo dokonce šikanózně stěžovatele nachytat stanovením termínu schůzky bezprostředně poté, co se dozvěděl o stěžovatelově odjezdu.

To vše by však mohlo vést k zákonnému vyřazení stěžovatele z evidence uchazečů o zaměstnání jen za předpokladu, že by mu byla schůzka na 12. března 2014 řádně a právně účinně stanovena. Jenže podle správního řádu si může účastník řízení zvolit zmocněnce, který své zmocnění k zastoupení prokazuje plnou mocí. Pak se písemnosti doručují pouze zástupci, avšak s výjimkou případů, kdy má zastoupený něco v řízení osobně vykonat.

Takovou písemností byla i výzva k dostavení se na úřad práce na schůzku dne 12. března 2014. V tomto ohledu NSS přisvědčil úřadu práce a MPSV, že pro účely dostavení se na úřad práce je s ohledem na výše uvedenou nutnost spolupráce mezi úřadem a uchazečem vyžadována osobní přítomnost uchazeče, kterou nelze nahradit přítomností zástupce. To však neznamená, že by se uchazeč o zaměstnání nemohl nechat zastoupit. Úřad práce obdržel plnou moc udělenou zástupci stěžovatele, a měl proto obeslat zástupce stěžovatele i stěžovatele samotného, neboť byla vyžadována jeho osobní přítomnost. 

skoleni_15_4

Soud uznal, že tvrzení stěžovatele, že by mu jeho právní zástupce možná doporučil, aby svou zahraniční cestu do Austrálie předčasně ukončil a na schůzku s úřadem práce dostavil, je značně spekulativní a nepravděpodobné. Vy byste snad věřili, že by někdo utrácel za zpáteční letenku od protinožců k nám a zpět jen proto, aby přišel na pár minut na úřad práce?

Ovšem volbou zmocněnce pro doručování učinil stěžovatel za daných okolností maximum pro to, aby se o případné schůzce na úřadu práce dověděl. Nelze mu proto za této situace klást k tíži skutečnost, že se na schůzku nedostavil. Úřad práce udělal formální chybu, a tak občan spor vyhrál. Jeho vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání bylo nezákonné.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Jsem právníkem. Věnuji se zejména pracovnímu a občanskému právu a souvisejícím oborům.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).