Hlavní navigace

Místo na kontrolu na úřad práce odjel do Austrálie, přesto spor s ním vyhrál

Autor: Dalibor Z. Chvátal
Richard W. Fetter

Občas týrají úředníci formalitami občany, ale někdy v tom naopak umějí lidé tak dobře chodit, že logika i spravedlnost dává za pravdu úřadu, ale soud musí nechat podle práva vyhrát občana.

Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Jistý pán z Prahy byl od 10. října 2012 v evidenci uchazečů o zaměstnání. 12. března 2014 se měl dostavit na stanovenou schůzku (kontrolu) na úřad práce, což neučinil, a tak ho úřad vyřadil z evidence pro maření součinnosti s ním.

Pán s vyřazením z evidence uchazečů o zaměstnání nesouhlasil, a bránil se proto rozhodnutí úřadu práce odvoláním u Ministerstva práce a sociálních věcí. Hájil se zejména tím, že se na schůzku nedostavil proto, že pobýval na několikaměsíčním jazykovém pobytu v Austrálii, o čemž úřad práce předem informoval prostřednictvím svého právního zástupce. A tak odmítal, že by mařil součinnost s úřadem práce. (O podobném, ale lidsky asi pochopitelnějším, případu jsme psali v textu Pár minut před kontrolou nenastartovala auto, sebrali jí za to podporu.)

Ministerstvo práce však odvolání zamítlo. Neuspěl ani u nižšího správního soudu, který zamítl jeho žalobu. Soud v odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že mařením součinnosti rozumí také nedostavení se na úřad práce ve stanoveném termínu bez vážných důvodů. Soukromý studijní pobyt v zahraničí není vážným důvodem podle zákona, který by nedostavení se na úřad práce omlouval, a proto je třeba žalobcovo vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání považovat za zákonné.

Přerušením kontaktu s uchazečem o zaměstnání na více než tři měsíce by totiž podle soudu došlo k popření smyslu evidence uchazečů o zaměstnání, jelikož snaha zprostředkovat zaměstnání je zmařena, pokud uchazeč odcestuje do zahraničí na dlouhodobý pobyt. Logické, pochopitelné a smysluplné zdůvodnění soudního verdiktu.

Asi dá většina lidí v této věci za pravdu státním orgánům, ať úředníkům, nebo soudcům Městského soudu v Praze. Většinou kritizujeme úředníky, kteří postupují vůči občanům necitlivě, formalisticky, nevidí za spisem konkrétního člověka s jeho problémy. Jenže někteří lidé v tom prostě umí chodit, protože spolu se svými právníky dokážou kličkovat mezi paragrafy, využít, ne-li zneužít, formalit nebo mezer v právních předpisech.

Nechali vyhrát potížistu

Opravdu je podivné vidět v někom, kdo odcestuje do Austrálie, řádného uchazeče o zaměstnání, který si plní své povinnosti vůči úřadu práce. Pán přesto nakonec uspěl u Nejvyššího správního soudu. Z jeho rozsudku (č.j. (spis. zn.) 6 Ads 109/2016–31, ze dne 28. 7. 2016) není patrno, oč ve skutečnosti pánovi šlo, zda to nebyl pouhý kverulant. S ohledem na dobu, po kterou byl veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, totiž už dávno neměl nárok na podporu v nezaměstnanosti.

Podrobnosti o aktuálních pravidlech pro čerpání podpory v nezaměstnanosti: Propustili vás? Od ledna 2018 dostanete vyšší podporu, pokud ale počkáte

Zajisté šlo o mladšího člověka, lidé středního věku vyjíždějí na studijní pobyty jen zcela výjimečně, takže nemusel řešit, že vyřazením z evidence přišel o pár měsíců, které by se mu jako náhradní doba počítaly pro nárok na starobní důchod. Asi mu šlo o zdravotní pojištění, které za uchazeče o zaměstnání hradí stát. I když ten, kdo pobývá dlouhodobě v zahraničí, se může z povinnosti platit pojištění v ČR u své zdravotní pojišťovny vyvázat. Pánův zahraniční pobyt však nebyl dostatečně dlouhý, aby mu to pojišťovna umožnila, a tak se soudil dál.

Podrobnosti o zdravotním pojištění samoplátců pro rok 2018: Minimální mzda 2018: lidé bez příjmů zaplatí víc, pracující nezaměstnaní více vydělají

Nejvyšší správní soud ověřil, že výzva úřadu práce ze dne 21. února 2014 k dostavení se na schůzku dne 12. března 2014 byla adresována toliko stěžovateli. Byla mu doručena tzv. fikcí dne 10. března 2014, protože si výzvu v úložní době nevyzvedl.

Jenže pán doložil, že dne 28. ledna 2014 informoval jeho právní zástupce, že pán nebude přítomen v České republice z důvodu studijního pobytu v zahraničí a že se nebude moci dostavovat na případné schůzky na úřadu práce, a to nejpozději do konce měsíce dubna 2014. K podání byla připojena plná moc udělená jeho právníkovi, která dokládá, že stěžovatel svého zástupce zmocnil k zastupování ve všech právních věcech, mimo jiné i k přijímání doručovaných písemností. A proto soud uznal námitku stěžovatele, že úřad práce nedoručil výzvu k dostavení se na úřad práce také zástupci stěžovatele.

Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že samotný důvod absence – téměř čtyřměsíční soukromý studijní pobyt v Austrálii – by nepředstavoval vážný důvod nedostavení se na úřad práce ve smyslu zákona o zaměstnanosti. Pomoc uchazečům o zaměstnání ze strany úřadu práce představuje dlouhodobý proces, jehož základem je vzájemná komunikace a spolupráce mezi uchazeči a úřadem. Taková spolupráce vyžaduje nutnost pravidelného setkávání pracovníků úřadu s uchazeči, což je reflektováno povinností uchazečů dostavit se na pobočku úřadu ve stanoveném termínu.

Přes půl planety na pár minut na úřad?

Téměř čtyřměsíční nepřítomnost stěžovatele v důsledku jeho pobytu v zahraničí očividně mařila pravidelné setkávání mezi pracovníky úřadu a uchazečem o zaměstnání a jeho konečný účel spočívající ve zprostředkování zaměstnání, což stěžovatel měl a mohl vědět. Ačkoliv lze jistě ocenit stěžovatelovu snahu o zdokonalení se v cizím jazyku, nelze ji klást nad zákonný požadavek součinnosti s úřadem práce. Jednalo o soukromou iniciativu stěžovatele, při jejímž dojednání dostatečně nereflektoval požadavky na něj kladené zákonem o zaměstnanosti, hodlal-li využít služeb v podobě zprostředkování zaměstnání, popř. čerpat peněžitou podporu v nezaměstnanosti.

Stěžovatel nemohl rozumně předpokládat, že v důsledku jeho sdělení, že odjel do zahraničí a vrátí se až za téměř čtyři měsíce, úřad práce po stěžovatelem jednostranně vymezenou dobu rezignuje na své zákonné povinnosti a nebude stěžovateli stanovovat schůzky. Krom toho, schůzka byla úřadem práce stanovena až na polovinu března, téměř jeden a půl měsíce poté, co stěžovatel úřadu práce oznámil, že odjel do zahraničí. Tato dostatečná časová prodleva nesvědčí o tom, že by snad úřad práce hodlal účelově, nebo dokonce šikanózně stěžovatele nachytat stanovením termínu schůzky bezprostředně poté, co se dozvěděl o stěžovatelově odjezdu.

To vše by však mohlo vést k zákonnému vyřazení stěžovatele z evidence uchazečů o zaměstnání jen za předpokladu, že by mu byla schůzka na 12. března 2014 řádně a právně účinně stanovena. Jenže podle správního řádu si může účastník řízení zvolit zmocněnce, který své zmocnění k zastoupení prokazuje plnou mocí. Pak se písemnosti doručují pouze zástupci, avšak s výjimkou případů, kdy má zastoupený něco v řízení osobně vykonat.

Takovou písemností byla i výzva k dostavení se na úřad práce na schůzku dne 12. března 2014. V tomto ohledu NSS přisvědčil úřadu práce a MPSV, že pro účely dostavení se na úřad práce je s ohledem na výše uvedenou nutnost spolupráce mezi úřadem a uchazečem vyžadována osobní přítomnost uchazeče, kterou nelze nahradit přítomností zástupce. To však neznamená, že by se uchazeč o zaměstnání nemohl nechat zastoupit. Úřad práce obdržel plnou moc udělenou zástupci stěžovatele, a měl proto obeslat zástupce stěžovatele i stěžovatele samotného, neboť byla vyžadována jeho osobní přítomnost. 

Diners tip zk2 Lupa

Soud uznal, že tvrzení stěžovatele, že by mu jeho právní zástupce možná doporučil, aby svou zahraniční cestu do Austrálie předčasně ukončil a na schůzku s úřadem práce dostavil, je značně spekulativní a nepravděpodobné. Vy byste snad věřili, že by někdo utrácel za zpáteční letenku od protinožců k nám a zpět jen proto, aby přišel na pár minut na úřad práce?

Ovšem volbou zmocněnce pro doručování učinil stěžovatel za daných okolností maximum pro to, aby se o případné schůzce na úřadu práce dověděl. Nelze mu proto za této situace klást k tíži skutečnost, že se na schůzku nedostavil. Úřad práce udělal formální chybu, a tak občan spor vyhrál. Jeho vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání bylo nezákonné.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).