Míříte po škole do zahraničí na brigádu. Jak to bude se zdravotním pojištěním?

Pravidla pro placení zdravotního a důchodového pojištění jsou jiná. Zatímco když nemáte příjem, důchodové pojištění platit nemusíte (ale můžete, dobrovolně), zdravotní pojištění se platí vždy. Buď ho za vás platí stát (jste tzv. státním pojištěncem) nebo si ho platíte z titulu výdělečné činnosti. Pokud nejste státní pojištěnec a nemáte ani příjmy, platíte zdravotní pojištění jako osoba bez zdanitelných příjmů. 

Za koho platí zdravotní pojištění stát 

Státní pojištěnce definuje § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění. Za tyto osoby platí stát měsíčně pojistné ve výši 13,5 % z částky rovnající se vyměřovacímu základu pro platbu pojistného státem. Zákon jmenuje řadu skupin pojištěnců, my vybíráme několik příkladů (kompletní výčet najdete v zákoně):

• nezaopatřené děti,
• příjemci důchodů,
• příjemci peněžité pomoci v mateřství,
• příjemci rodičovského příspěvku,
• rodiče na rodičovské dovolené,
• uchazeči o zaměstnání v evidenci úřadu práce,
• osoby závislé na péči jiných lidí (dle zákonných pravidel),
• osoby celodenně, osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku,
• osoby invalidní (III. stupeň) nebo ty, které dosáhly důchodového věku, ale nesplňují další podmínky pro přiznání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně nebo starobního důchodu.

Zdravotní pojištění a studenti

Zdravotní pojištění za studenty se statusem nezaopatřeného dítěte tedy platí stát. A to po dobu jejich soustavné přípravy na budoucí povolání, nejdéle však do 26 let. Podmínkou je, aby studovali v rámci akreditovaného bakalářského, magisterského nebo doktorského studijního programu (na veřejné, soukromé nebo státní škole). 

Při dovršení 26 let stát za studenta hradí pojištění už jen do konce měsíce, ve kterém měl 26. narozeniny.

Výjimku tvoří studenti doktorského studia, kteří zůstávají státními pojištěnci i po 26. roce věku v případě, že studují prvně v doktorském studijním programu uskutečňovaném vysokou školou v ČR ve standardní době (nejméně 3 a nejvýše 4 roky) v prezenční formě studia a zároveň nesmí být zaměstnanci nebo osobami samostatně výdělečně činnými, upřesnila mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Viktorie Plívová s tím, že pro tyto studenty není stanoven věkový limit, od kterého by za mě stát přestal platit zdravotní pojištění.

Přečtěte si také:

Tahák pro maturanty a absolventy: Jak na zdravotní a sociální pojištění, kde se hlásit a na co nezapomenout?

Období mezi bakalářským a magisterským studiem

Studenti, kteří úspěšně dokončili bakalářské studium, jsou i nadále považováni za nezaopatřené dítě (studenta) po dobu od ukončení studia na vysoké škole do dne, kdy se stanou studenty téže nebo jiné vysoké školy. Musí však platit, že studium bezprostředně navazuje na to předchozí a mezidobí trvá nejdéle tři kalendářní měsíce. 

Přerušení studia

Rozhodne-li se student své studium přerušit a začít např. pracovat nebo podnikat, nebude v tomto období plátcem pojistného stát. Státním pojištěncem se stane až ode dne, kdy se znovu stane studentem stejné nebo jiné vysoké školy (opět ale platí, že nejdéle do 26 let). 

Ukončení vysoké školy

Studenti, kteří ukončí vysokou školu řádně, jsou považováni za nezaopatřené dítě ještě po celý kalendářní měsíc, ve kterém studium ukončili (datum promoce nehraje roli), a také kalendářní měsíc po něm následující (to platí, pokud nevykonávají výdělečnou činnost ani nemají po celý kalendářní měsíc nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo při rekvalifikaci). U doktorského studia je stát plátcem pojistného do konce kalendářního měsíce, v němž student ukončil studium, uvedla Plívová. 

Přečtěte si také:

Některým lidem stát zohlední při výpočtu důchodu roky studia navíc. Koho se to dotkne?

Brigáda v zahraničí

Řada studentů nebo absolventů míří na léto do zahraničí pro přivýdělek. Z hlediska postupu souvisejícího se zdravotním pojištění záleží na tom, o jakou jde destinaci. 

Krátkodobý vs. dlouhodobý pobyt

Postup závisí také na tom, na jak dlouho do ciziny jedete. Obecně platí, že pokud je pobyt v zahraničí kratší než 6 měsíců, zůstáváte účastníkem českého systému veřejného zdravotního pojištění a musíte zde platit pojistné (pokud nejste státním pojištěncem).

Požádat o vynětí z českého systému veřejného zdravotního pojištění můžete podle § 2 odst. 5 zákona č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění, pokud budete v cizině nepřetržitě déle než 6 měsíců a oznámíte dlouhodobý pobyt své zdravotní pojišťovně. Vyňatý pojištěnec pak není až do návratu účastníkem českého zdravotního pojištění, neplatí pojistné a nemá zároveň nárok na úhradu zdravotních služeb z veřejného zdravotního pojištění.

Pokud ale budete vykonávat v zahraničí výdělečnou činnost, je nutné se ze systému českého zdravotního pojištění odhlásit. Může nastat více možností v závislosti na tom, kde a za jakých podmínek brigádu v zahraničí budete vykonávat. V případě odhlášení z veřejného zdravotního pojištění je nutné po ukončení ekonomické aktivity doložit české zdravotní pojišťovně potvrzení o době trvání účasti v sociálním systému daného státu, vysvětlila mluvčí VZP Plívová.

Odhlásit se z českého systému musíte vždy předem a spolu s tímto prohlášením byste měli zdravotní pojišťovně dodat např. doklad o plánované výdělečné činnosti (např. pracovní smlouva aj.).

Přivýdělek v zemích dodržující pravidla EU

Pokud jedete vykonávat výdělečnou činnost v některém ze států aplikujících pravidla EU (EU, Norsko, Lichtenštejnsko, Island, Švýcarsko nebo Spojené království Velké Británie a Severního Irska), obecně platí, že to musíte oznámit své zdravotní pojišťovně a odhlásit se z českého veřejného zdravotního pojištění. Po dobu brigády se musíte přihlásit do tamějšího systému sociálního zabezpečení (resp. zdravotního pojištění) a na našem území naopak nebudete platit zdravotní pojištění. V případě souběhu výdělečných činností v ČR a v zahraničí je třeba zdravotní pojišťovně doložit formulář A1 – Osvědčení o příslušnosti k právním předpisům jednoho státu v oblasti sociálního zabezpečení, který v ČR vystavuje Česká správa sociálního zabezpečení, doplnila Plívová.

Přivýdělek ve smluvních zemích mimo EU

I v případě přivýdělku v zemi, se kterou má ČR mezinárodní smlouvu (např. Makedonie, Srbsko, Albánie, Tunisko), je obecně nutné oznámit vycestování a odhlásit se z našeho veřejného zdravotního pojištění. Opět platí, že během pobytu v zahraničí nebudete platit zdravotní pojištění v ČR, ale musíte se přihlásit do tamějšího systému sociálního zabezpečení (resp. zdravotní pojištění). V případě souběhu výdělečných činností v ČR a ve smluvním státě je povinna účast v sociálním/zdravotním systému obou států, upozornila Plívová.

Přivýdělek bez účasti v zahraničním sociálním systému

Mluví VZP dále upozornila, že pokud by šlo o výdělečnou činnost v některém ze států aplikujících pravidla EU nebo v některém ze smluvních států, která ale nezakládá účast v sociálním systém daného státu (např. krátkodobá brigáda bez pracovního poměru, dobrovolnická činnost), pak se z českého veřejného zdravotního pojištění neodhlašujete a v případě potřeby můžete uplatnit evropský průkaz zdravotního pojištění (EHIC) pro čerpání lékařsky nezbytných zdravotních služeb v zahraničí. (Po své ose si můžete sjednat soukromou pojistku.)

Delší přivýdělek mimo EU a smluvní státy

I v případě, že bude přivýdělek v zemi, která neaplikuje pravidla EU nebo v zemi, která není smluvním státem, měli byste se podle Plívové odhlásit se z českého zdravotního pojištění. Podmínkou je, že brigáda v cizině musí trvat nepřetržitě alespoň šest měsíců a po návratu je pojištěnec povinen předložit doklad o uzavřeném zdravotním pojištění v cizině a jeho délce. Nezbytné je také odhlásit se již před odjezdem a vrátit český průkaz pojištěnce, upozornila mluvčí VZP s tím, že pokud byste si ponechali průkaz pojištěnce a ten pak využili při krátké návštěvě v ČR nebo jiném členském státě EU, EHP, Švýcarsku nebo ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska, dopustili byste se neoprávněného čerpání zdravotních služeb. Zdravotní pojišťovna by pak po vás mohla vymáhat jejich úhradu.