Návrh první novelizace zákona o důchodovém pojištění přinese vyšší pravidelnou valorizaci penzí v lednu, změny u věkových valorizací a navýšení penze pro pracující důchodce. Materiál je nyní v připomínkovém řízení, takže ještě může doznat změn. Účinnost novinek se plánuje od příštího roku. Následovat by měla ještě druhá vlna novelizace, v rámci které chce ministerstvo práce řešit zastropování důchodového věku na 65 let a možnost předčasně odejít do penze s nekrácenou dávkou kvůli výkonu náročné profese pro další zaměstnance.
Vyšší pravidelná valorizace
Pravidelná lednová valorizace se bude od ledna opět navyšovat o inflaci a polovinu růstu reálných mezd (nyní je to o inflaci a třetinu růstu reálných mezd), takže bude více reflektovat zvyšování mezd a penze navýší v lednu více.
I když mají změny vejít v účinnost od příštího roku, efekt se zde neprojeví hned v lednu 2027, ale až za rok. Při stanovení hodnoty valorizace prováděné od ledna 2028 již budou procentní výměry vyplácených důchodů zvyšovány o tolik procent, aby u průměrného starobního důchodu úhrn částky zvýšení základní výměry důchodu a částky zvýšení procentní výměry důchodu odpovídal zvýšení průměrného starobního důchodu stanoveného ve výši součtu růstu cen a jedné poloviny růstu reálné mzdy,
uvádí důvodová zpráva k předloze.
Valorizace podle věku
Už od příštího roku by se měly naopak rozšířit věkově podmíněné valorizace u starších seniorů. A to tak, že v 80, 85, 95 a 95 letech se jim zvýší penze o další pětistovku měsíčně. Při dosažení 100 let důchod vzroste o 1000 Kč měsíčně.
Navýšení se vždy přičte k procentní výměře vypláceného důchodu, a to od prvního dne kalendářního měsíce, v němž příjemce důchodu dosáhne daného věku.
Věkové valorizace náš systém zná i nyní. V současnosti se důchod navyšuje o 1000 Kč příjemcům penzí, kteří dosáhnou 85 let a o 2000 Kč příjemcům, kteří dosáhnou stovky.
Ministerstvo práce ale nechce věkové valorizace provádět skokově, jako dosud, ale kontinuálně postupným navyšováním. I když kumulativně zůstane částka věkových valorizací stejná, dostanou se podle nových pravidel k pětistovce navíc už osmdesátníci a profitovat z nových pravidel budou i důchodci v 90 a 95 letech. Při dosažení stovky se celkový benefit srovná.
| Věk | Zvýšení dosud | Zvýšení nově | Úhrn dosud / nově |
|---|---|---|---|
| 80 let | + 500 Kč | 0 Kč / + 500 Kč | |
| 85 let | + 1000 Kč | + 500 Kč | + 1000 Kč / + 1000 Kč |
| 90 let | + 500 Kč | + 1000 Kč / + 1500 Kč | |
| 95 let | + 500 Kč | + 1000 Kč / + 2000 Kč | |
| 100 let | + 2000 Kč | + 1000 Kč | + 3000 Kč / + 3000 Kč |
Zdroj: důvodová zpráva
U dílčích důchodů (nárok na důchod ve více zemích) se podle autorů předlohy při zvýšení procentní výměry důchodu má postupovat jako při pravidelném zvyšování důchodů: částka zvýšení bude odpovídat poměru českých dob pojištění k celkové době pojištění, tedy včetně pojištění v cizině
.
U pojištěnců s nárokem na více důchodů (starobního a vdovského/vdoveckého) se bude věková valorizace vyplácet vždy k důchodu starobnímu. Vdovský/vdovecký důchod se takto navýší jen u pojištěnců, kteří k datu dosažení příslušného věku nepobírají starobní penzi, protože nesplnili podmínky nároku nebo si o ni nepožádali.
Navyšování penze pracujícím důchodcům
Jak už jsme nastínili v předchozích textech, rozšíří se i odměna pro pracující důchodce o další výhodu. Kromě slevy z pojistného, na kterou mají nárok ti příjemci starobního důchodu, kteří si při výdělečné činnosti nechávají vyplácet plnou penzi, se jim bude nově také navyšovat přímo důchod. Podobné mírné navyšování za odpracovanou dobu v penzi fungovalo už v minulosti, předchozí vláda ho ale vyměnila právě za efektivnější slevu z důchodového pojištění. Teď by mělo platit obojí.
Podle návrhu z pera ministerstva práce se navýší procentní výměra vypláceného důchodu pojištěnci, který splnil podmínky nároku na starobní důchod:
- díky získání potřebné délky doby pojištění a dosažení důchodového věku či transformací invalidního důchodu na starobní při dosažení důchodového věku a po vzniku nároku na výplatu tohoto důchodu vykonává výdělečnou činnost a současně pobírá starobní důchod v plné výši nebo
- podle § 31 (předčasný důchod) a po dosažení důchodového věku vykonává výdělečnou činnost a současně pobírá starobní důchod v plné výši.
V důsledku vynětí výchovného z valorizace účinné od roku 2027 bude v případě starobního důchodu základem procentní výměra snížená o částku připadající na výchovné.
Růst bude procentní výměra důchodu vždy od 1. ledna spolu s klasickou valorizací. Navýšení za práci v důchodu bude o poměrnou část z 1,5 % odpovídající rozsahu doby výdělečné činnosti ve stanoveném období 12 měsíců (počet procent se po zaokrouhlení přičte k počtu procent, o které se navyšuje procentní výměra důchodu na základě klasické valorizace).
Za období pro zjišťování doby výdělečné činnosti se bude považovat 12 kalendářních měsíců, kdy prvním měsícem bude září roku, který o 2 roky předchází tomu, od kterého se důchod zvyšuje. Posledním měsícem tohoto období je srpen roku, který o 1 rok předchází tomu, od kterého se důchod zvyšuje.
Zvýšení bude odpovídat počtu dnů výdělečné činnosti (x) v rozhodném období, tedy v případě nezískání celého roku výdělečné činnosti bude náležet poměrná část z 1,5 % (x/365, resp. 366),
ilustrují autoři návrhu v důvodové zprávě.
První navýšení až od roku 2028
I když má být tato změna účinná od roku 2027, pro účely tohoto opatření už se bude částečně přihlížet také k době výdělečné činnosti získané před rokem 2027, konkrétně od 1. 9. 2026 (popř. později) do 31. 12. 2026 a první navýšení se tedy bude podle výše zmíněných pravidel vyplácet až od ledna 2028 (první rozhodné období tedy bude začínat 1. 9. 2026 a končit 31. 8. 2027).
Cílem je zajistit dostatek času na technickou přípravu a zároveň vyloučit časový překryv této akce s hromadným zvyšováním důchodů z titulu tzv. věkové valorizace prováděné v lednu 2027,
vysvětluje důvodová zpráva s tím, že pokud by nebyl zákon vyhlášen do konce srpna 2026, zohlednila by se pro účely zvýšení doba výdělečné činnosti získaná počínaje měsícem, v němž nabude účinnosti změna, která opětovně zavede povinnost zaměstnavatelů hlásit údaje z oblasti důchodového pojištění i za pracující starobní důchodce.
Vláda tak plánuje zrušit výjimku, podle které od roku 2025 zaměstnavatelé nemusí hlásit informace o důchodovém pojištění u zaměstnanců, kteří pobírají starobní penzi.
Příklady
Pojištěnci náleží k 31. 12. 2027 starobní důchod, jehož procentní výměra činí 24 500 Kč. Poživatel starobního důchodu v daném případě vykonával výdělečnou činnost jen v prosinci 2026, v březnu 2027 a květnu 2027 (celkem 93 dnů). Poměrná část hodnoty 1,5 % za 93 dnů se stanoví podle vzorce 1,5 × 93/365 = 0,382191 …, tedy po zaokrouhlení 0,39 %. Běžná valorizace od ledna 2028 bude činit např. 3,1 %. Pojištěnci tedy náleží od. 1. ledna 2028 zvýšení procentní výměry starobního důchodu o 3,49 % (3,1 % řádná valorizace + 0,39 % zvýšení za další práci) z 24 500 Kč = 855,05 Kč, tedy po zaokrouhlení celkem 856 Kč. Pokud by pojištěnec při pobírání starobního důchodu nepracoval, činilo by zvýšení procentní výměry pouze 3,1 %, tedy 760 Kč (rozdíl je 96 Kč). Pokud by pojištěnec při pobírání starobního důchodu pracoval celý rok, činilo by zvýšení procentní výměry 4,6 %, tedy 1127 Kč (rozdíl by byl 367 Kč).
Pojištěnci náleží k 31. 12. 2027 starobní důchod, jehož procentní výměra činí 24 500 Kč. V souběhu pobírá vdovecký důchod, jehož procentní výměra k témuž datu činí 5500 Kč (jde o částku krácenou na polovinu z důvodu souběhu). Poživatel starobního důchodu v daném případě vykonával výdělečnou činnost opět jen v prosinci 2026, v březnu 2027 a květnu 2027 (celkem 93 dnů). Poměrná část hodnoty 1,5 % za 93 dnů se stanoví podle vzorce 1,5 × 93/365 = 0,382191 …, tedy po zaokrouhlení 0,39 %. Běžná valorizace od ledna 2028 bude činit např. 3,1 %. Pojištěnci tedy náleží od. 1. ledna 2028 zvýšení procentní výměry starobního důchodu o 3,49 % (3,1 % řádná valorizace + 0,39 % zvýšení za další práci) z 24 500 Kč = 855,05 Kč, tedy po zaokrouhlení celkem 856 Kč. Pojištěnci dále náleží od 1. ledna 2028 zvýšení procentní výměry vdoveckého důchodu o 3,49 % z 5 500 Kč = 191,95 Kč, tedy po zaokrouhlení celkem 192 Kč. Pokud by pojištěnec při pobírání důchodů nepracoval, činilo by zvýšení procentní výměry pouze 3,1 %, tedy 760 Kč v případě starobního důchodu (rozdíl 96 Kč) a 171 Kč v případě vdoveckého důchodu (rozdíl 21 Kč), celkem tedy 931 Kč (rozdíl 117 Kč). Pokud by pojištěnec při pobírání důchodů pracoval celý rok, činilo by zvýšení procentní výměry 4,6 %, tedy 1127 Kč v případě starobního důchodu (rozdíl by byl 367 Kč) a 253 Kč v případě vdoveckého důchodu (rozdíl by byl 82 Kč), celkem tedy 1380 Kč (rozdíl by byl 449 Kč).
Zdroj: důvodová zpráva
Zaměstnanci automaticky, OSVČ za žádost
Zaměstnancům se bude za práci při penzi dávka důchodu navyšovat automaticky. Umožní to údaje z Jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů, v rámci kterého budou zaměstnavatelé reportovat právě i o svých pracovnících v důchodu.
OSVČ se k navýšení na základě výkonu samostatné výdělečné činnosti dostane pouze na základě své písemné žádosti na předepsaném tiskopisu po podání přehledu o příjmech a výdajích za předchozí rok. Z toho plyne, že nedostanou navýšení hned od začátku roku, ale se zpožděním až po podání přehledu. O navýšení od začátku daného roku ale nepřijdou, jen bude vyplaceno později.
Pracovní trh důchodce potřebuje
Pracujícím důchodcům porostou tedy penze nad rámec běžné valorizace navzdory tomu, že během výdělečné činnosti do důchodového systému zaměstnanci už žádné pojistné neodvádí (OSVČ důchodové pojištění odvádí, ale sazba je snížená právě o slevu pro pracující důchodce ve výši 6,5 %). Jde tedy o změnu, které zatíží státní rozpočet.
Česká republika však bude důchodce na pracovním trhu potřebovat. Jak upozornil specialista na pracovní trh Tomáš Ervín Dombrovský ze společnosti Alma Career, česká populace stárne poměrně rychle a časem začnou na trhu práce chybět lidi v produktivním věku. S tím nám teď sice dočasně pomohli uprchlíci z Ukrajiny, na kterých je závislá celá řada sektorů na našem trhu práce. Až ale odejdou do penze např. silné ročníky Husákových dětí, hrozí, že na trhu bude velký nedostatek kvalifikovaných pracovních sil. Ten mohou částečně saturovat právě lidé v důchodovém věku, kteří mají zkušenosti a praxi a bude-li je systém vhodně motivovat, mohou dopady stárnutí populace částečně zmírnit.
Rozhovor s Dombrovským si můžete pustit i ve formě podcastu:
