Zálohy vychází z průměrné mzdy. Pro výpočet minimálních záloh na rok 2020 musíme znát předpokládanou výši průměrné mzdy pro příští rok. Tu stanovuje Nařízení vlády na základě všeobecného vyměřovacího základu (za rok 2018) a přepočítacího koeficientu pro jeho úpravu (ten vychází ze statistik za první pololetí roku 2019), které mají zohlednit růst průměrných mezd.
Odhad průměrné mzdy na příští rok je pak výsledkem násobku všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu. Podle návrhu vládního nařízení činí vyměřovací základ za rok 2018 částku 32 510 Kč a koeficient je 1,0715. Průměrná mzda na rok 2020 se tedy odhaduje na 34 835 Kč (32 510 × 1,0715 = 34 834,465, zaokrouhlujeme na celé Kč nahoru na 34 835 Kč). Pro srovnání letošní (2019) průměrná mzda je 32 699 Kč.
Zdravotní pojištění 2020
Vyměřovací základ pro výpočet záloh zdravotního pojištění tvoří jednu polovinu dosažených příjmů po odečtení výdajů, ať už skutečně vynaložených, nebo uplatněných paušálem. Sazba zdravotního pojištění je pak 13,5 %. Násobí se částkou vyměřovacího základu, který nemůže být nižší než minimální vyměřovací základ odvozený od průměrné měsíční mzdy 34 835 Kč. Polovina průměrné mzdy činí 17 417,50 Kč, po zaokrouhlení 17 418 Kč.
Vzrostou také zálohy na sociální pojištění u OSVČ podnikajících na hlavní i vedlejší činnost.
Výši minimální zálohy tedy získáme: 17 418 × 13,5 = 2351,43. Po zaokrouhlení na celé koruny nahoru je to 2352 Kč. Letošní (2019) minimální záloha je 2208 Kč. V příštím roce si OSVČ připlatí 144 Kč. Což je méně, než kolik osoby samostatně výdělečně činné museli ze své peněženky vytáhnout letos. Z roku 2018 na rok 2019 totiž minimální zálohy u zdravotního pojištění vzrostly o 184 Kč. Příčinou zvyšování minimálních záloh je růst průměrné mzdy. Maximální vyměřovací základ není u zdravotního pojištění určen.
Vykonáváte živnost jako hlavní činnost?
Zálohu na zdravotní pojištění musíte zaplatit vždy do 8. dne následujícího měsíce. Pozor, nová výše minimální zálohy se platí (na rozdíl od zálohy na sociální pojištění) vždy od ledna. Pokud už nyní platíte vyšší než minimální zálohu, která bude platit příští rok, změní se vám záloha až po podání Přehledu OSVČ za rok 2019. Ten musíte odevzdat nejpozději do měsíce po podání daňového přiznání. (Jinými slovy, když nyní platíte třeba 4148 Kč, budete stejnou částku platit i v prvních měsících roku 2020, do odevzdání přehledu o příjmech a výdajích za rok 2019. Novou výši měsíční zálohy budete platit až po tomto odevzdání a její výše se bude odvíjet od vašeho dosaženého hrubého zisku za rok 2019.) V případě, že začnete podnikat například od dubna 2020, první zálohu na zdravotní pojištění ve výši 2352 Kč musíte zaplatit 8. května 2020. (V prvním roce provozování hlavní samostatné výdělečné činnosti se vždy platí pouze minimální měsíční záloha.)
Rok | 2018 | 2019 | 2020 |
Minimální vyměřovací základ | 14 990 Kč | 16 350 Kč | 17 418 Kč |
Minimální záloha | 2024 Kč | 2208 Kč | 2352 Kč |
Minimální záloha na zdravotní pojištění se za pět let zvedla o 555 Kč. Průměrně tedy roste zhruba o 110 Kč ročně.
Zálohy na zdravotní pojištění u vedlejší činnosti
Jestliže je podnikání pouze vedlejší činností vaší obživy, tedy pokud podnikáte například při mateřské či rodičovské dovolené, při studiu, práci nebo jste v důchodu, minimální vyměřovací základ se na vás nevztahuje. Zálohy na zdravotní pojištění musíte platit až od druhého roku podnikání, a to jen ze skutečně dosaženého zisku z předchozího roku. Zaměstnanci, kteří podnikají na vedlejší činnost, nemusí platit zálohy vůbec, pojistné odvozené ze skutečného zisku doplatí vždy až po podání přehledu o příjmu.
ZMĚNY A NOVINKY 2020
Co se všechno změní pro zaměstnance, nemocné, ženy na mateřské nebo seniory od ledna 2020?
Vyšší budou i odvody za státní pojištěnce
Příští rok se opět zvýší i vyměřovací základ pro pojistné na zdravotní pojištění, které stát platí za tak zvané státní pojištěnce. Vzroste z částky 7540 Kč na 7903 Kč. Zvýší se také pojistné z 1018 Kč na 1067 Kč (7903 × 13,5 % = 1066,9).
Za státní pojištěnce se považují například:
- děti do ukončení povinné školní docházky,
- studenti do 26. roku, pokud studují,
- ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené,
- osoby, které pobírají některý z důchodů,
- uchazeči o zaměstnání, pokud jsou v evidenci úřadu práce, atd.
Kompletní seznam osob, za které platí zdravotní pojištění stát, najdete v Zákoně o veřejném zdravotním pojištění.