Minimální mzda v roce 2027 opět poroste, první čísla odhadují, že dost výrazně

Minimální mzda se příští rok pravděpodobně výrazně zvýší. Růst už však není založen na dohodě tripartity nebo vlády, navyšuje se na základě valorizačního mechanismu, který má zajistit předvídatelný a transparentní vývoj. Poprvé se použila tato valorizace pro navýšení minimální mzdy v roce 2025.

Jak roste minimální mzda

Valorizační mechanismus navyšuje minimální mzdu podle toho, jak se vyvíjí ekonomické ukazatele. Je navázán na predikci průměrné mzdy v národním hospodářství a na koeficient referující o kupní síle minimální mzdy vzhledem k životním nákladům. Koeficient, kterým se predikce průměrné mzdy násobí, stanovuje vláda nařízením, většinou na období dvou let. (Výsledná částka se následně zaokrouhlí na celé stokoruny nahoru.) Může ho ale v případě podstatné změny ekonomických podmínek změnit i dříve. 

Mechanismus výpočtu minimální mzdy je ukotven v zákoníku práce, stejně jako podmínky stanovení koeficientů pro výpočet minimální mzdy a jejich frekvence. 

Nové nařízení vlády, které prošlo připomínkovým řízením, stanovuje koeficient pro výpočet minimální mzdy v roce 2027 a 2028 podle § 111 odst. 9 zákoníku práce tak, že:

• koeficient pro výpočet minimální mzdy pro rok 2027 činí 0,446,
• koeficient pro výpočet minimální mzdy pro rok 2028 činí 0,458.

Abychom mohli stanovit predikovanou průměrnou mzdu pro příští dva roky, potřebujete znát ještě odhad nominální průměrné hrubé měsíční mzdy. Jde o údaj, který vychází na základě údajů Českého statistického úřadu v Makroekonomické predikci ministerstva financí. Ta naposledy vyšla v dubnu (na srpnovou čekáme, vyjít by měla podle resortu financí zanedlouho, tam budou odhady zpřesněné). 

Podle dubnových dat je odhad nominální mzdy pro rok 2027 ve výši 55 795 Kč a pro rok 2028 je výhled ve výši 58 711 Kč.

Ačkoli jde o orientační údaje, které se budou zpřesňovat, pokud použijeme dostupná data, měla by se minimální mzda v příštím roce pohybovat kolem částky 24 900 Kč (zaokrouhlujeme na celé stovky nahoru) a v roce 2028 pak kolem částky 26 900 Kč (ale toto už je opravdu velmi orientační hodnota, i samo MPSV tuto částku označuje pouze za výhled a ne odhad).

Minimální mzda v letošním roce je ve výši 22 400 Kč. Podle prvních odhadů by se tedy příští rok mohla  zvýšit o 2500 Kč.

Ministerstvo práce ve střednědobém horizontu plánuje, aby minimální mzda dosáhla 47 % průměrné hrubé mzdy. Podle jeho předběžných odhadů navýšení minimální mzdy v příštím roce zvýší zaměstnavatelům měsíční mzdové náklady na jednoho pracovníka s minimální mzdou (nebo zaručením platem v 1. skupině) vč. odvodů na pojistné o 3345 Kč. Nárůst ročních mzdových nákladů zaměstnavatelů ve podnikatelské sféře by měl vč. odvodů na pojistné poskočit o 5,9 mld. Kč a v nepodnikatelské sféře (státní sektor) pak o 20,61 mld. Kč (jde o odhad dopadů zvýšení nejnižších úrovní zaručeného platu v 1. až 4. skupině prací v příštím roce oproti letošku).

V souvislosti se zavedením valorizačního mechanismu totiž u minimální mzdy došlo také zrušení institutu zaručené mzdy. Ve státním sektoru místo toho funguje tzv. zaručený plat. Nejnižší úrovně zaručeného platu jsou jen čtyři a zaměstnancům ve veřejných službách je stanovuje vládní nařízení podle nároků na kvalifikaci u jednotlivých skupin prací (primárně podle požadovaného vzdělání):

• v 1. skupině prací je zaručený plat ve výši 1násobku minimální mzdy, 
• ve 2. skupině prací je zaručený plat ve výši 1,2násobku minimální mzdy,
• ve 3. skupině prací je zaručený plat ve výši 1,4násobku minimální mzdy a
• ve 4. skupině prací je zaručený plat ve výši 1,6násobku minimální mzdy.

Nejnižší úrovně zaručeného platu vyhlásí MPSV pro následující rok ve Sbírce zákonů ve svém sdělení (spolu s minimální mzdou) nejpozději do 30. září. Pokud tedy bude minimální mzda v příštím roce ve výši 24 900 Kč, měly by být nejnižší úrovně zaručeného platu:

• v 1. skupině prací ve výši 24 900 Kč,
• ve 2. skupině prací ve výši 29 880 Kč,
• ve 3. skupině prací ve výši 34 860 Kč,
• ve 4. skupině prací ve výši 39 840 Kč.

U hodinové nejnižší úrovně zaručeného platu je stanoveno zaokrouhlení – obdobně jako u hodinové minimální mzdy – na desetihaléře směrem nahoru.

Stejně jako u minimální mzdy i zde platí, že pokud nedosáhne plat bez přesčasů, příplatků za práci o víkendu a ve svátek, v noci nebo ve ztíženém prostředí příslušné nejnižší úrovně zaručeného platu, musí zaměstnavatel poskytnout doplatek k platu ve výši rozdílu mezi dosaženým platem a nejnižší úrovní zaručeného platu (při jiné délce stanovené týdenní pracovní doby se úroveň zaručeného platu úměrně sníží).

V soukromém sektoru zůstal po zrušení zaručené mzdy pouze institut minimální mzdy s tím, že před nepřiměřeně nízkým oceněním práce má pracovníky chránit kolektivní vyjednávání.