Minimální mzda dál poroste. Zvyšovat se ale bude podle jiných pravidel

Minimální mzda se bude navyšovat podle jiných pravidel. Její růst bude vycházet z legislativou stanovených parametrů. Novou úroveň pro další rok bude vyhlašovat Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) sdělením vždy nejpozději do 30. září. Změny vyplývají z vládní novely zákoníku práce, kterou schválila Poslanecká sněmovna. Nová úprava tím zároveň do české legislativy implementuje směrnici Evropského parlamentu a Rady EU o přiměřených minimálních mzdách v EU.

Cílem je zajistit, aby minimální mzda rostla transparentně a předvídatelně. Tím se vyhneme každoročním vyjednáváním, která často vedou k nejasnostem
a nedorozuměním. Do roku 2029 by minimální mzda měla dosáhnout alespoň 47 % průměrné mzdy, předpokládá ministr práce Marian Jurečka, podle kterého by poměr měl růst lineárně a v příštím roce by měla minimální mzda odpovídat 42,2 % průměrné mzdy.

Mechanismus navyšování minimální mzdy

Novelizace zákoníku práce do něj ukotví, s účinností od letošního srpna, mechanismus valorizace minimální mzdy a dále i podmínky stanovení koeficientů (a jejich frekvence), které budou výpočet ovlivňovat.

Konkrétní parametrické nastavení bude pravidelně stanovovat vláda svým nařízením. Nová pravidla by měla určit výši minimální mzdy prostřednictvím valorizačního mechanismu poprvé pro rok 2025.

V této souvislosti Ministerstvo financí vždy nejpozději do konce srpna vydá pro další rok predikci průměrné hrubé mzdy. Po konzultaci se sociálními partnery a po zohlednění analýzy hodnotící přiměřenost (na základě povinných kritérií) bude vláda každé dva roky stanovovat nařízením dva koeficienty (v první fázi pro roky 2025 a 2026) tak, aby minimální mzda dosahovala stanoveného podílu průměrné mzdy pro dané dvouleté období. 

Koeficientem pro výpočet minimální mzdy se bude násobit predikce průměrné hrubé mzdy pro následující kalendářní rok. Výsledná minimální mzda by tak měla reflektovat kupní sílu minimální mzdy s ohledem na životní náklady, obecnou úroveň mezd s ohledem na životní náklady, obecnou úroveň mezd, tempo jejich růstu nebo míru produktivity.

Ministerstvo práce na základě tohoto součinu vypočte částku, zaokrouhlí ji na stokoruny nahoru a vyhlásí do 30. září 2024 výši měsíční a hodinové minimální mzdy pro rok 2025. Stejný postup pak zopakuje i příští rok. V roce 2026 vláda opět stanoví koeficienty pro roky 2027 a 2028.

V případě, že vypočtená minimální mzda nedosáhne naposledy vyhlášené výše, nebude se minimální mzda pro další rok nijak zvyšovat a zůstane na úrovni naposledy vyhlášené minimální mzdy.

Zákoník práce bude nově obsahovat i tzv. orientační referenční hodnotu. Podle té bude posuzována přiměřenost minimální mzdy. Tato hodnota je stanovena jako 47 % průměrné mzdy v národním hospodářství. Orientační referenční hodnota není cílem, ale slouží pro účely porovnání stávající úrovně minimální mzdy ve vztahu k hodnocení její přiměřenosti, vysvětlil Jurečka.

Přečtěte si také:

Změny od července: Vyšší poplatky, mzdové novinky, digitální doklady, úpravy u spoření i dávek

Místo zaručené mzdy zaručený plat

Minimální mzdou stanovenou podle výše popsaného valorizačního mechanismu a dále prostřednictvím kolektivního vyjednávání (jehož možnosti plánuje MPSV posílit stejnou novelou) se budou řídit mzdy zaměstnanců v soukromé sféře. V této oblasti tedy přestane platit institut zaručené mzdy.

Pro zaměstnance ve veřejných službách a správě pak zákoník práce zavede tzv. zaručený plat. Nejnižší úrovně zaručeného platu budou vládním nařízením rozděleny do čtyř skupin prací podle nároků na kvalifikaci:

• v 1. skupině prací bude zaručený plat ve výši 1násobku minimální mzdy, 
• ve 2. skupině prací bude zaručený plat ve výši 1,2násobku minimální mzdy,
• ve 3. skupině prací bude zaručený plat ve výši 1,4násobku minimální mzdy a ve 4. skupině prací bude zaručený plat ve výši 1,6násobku minimální mzdy.

Nejnižší úrovně zaručeného platu vyhlásí MPSV pro následující rok ve Sbírce zákonů opět ve svém sdělení, nejpozději do 30. září.

Stejně jako u minimální mzdy i zde bude platit, že pokud nedosáhne plat bez přesčasů, příplatků za práci o víkendu a ve svátek, v noci nebo ve ztíženém prostředí příslušné nejnižší úrovně zaručeného platu, musí zaměstnavatel poskytnout doplatek k platu ve výši rozdílu mezi dosaženým platem a nejnižší úrovní zaručeného platu (při jiné délce stanovené týdenní pracovní doby se úroveň zaručeného platu úměrně sníží).

Kromě změn v oblasti minimální mzdy MPSV dále plánuje zrušit povinnost vytvářet rozvrh čerpání dovolené písemně. Myslíme také na zaměstnavatele a chceme omezit zbytečnou byrokracii. Proto navrhujeme zrušit povinnost vydávat písemný rozvrh čerpání dovolené. Z praxe víme, že každoroční sestavování plánu dovolených je převážně formální záležitost, dodal Jurečka.