Hlavní navigace

Minimální mzda 2019: znovu výrazně roste, pro někoho až na 26 700 korun

Autor: Depositphotos
Jiří Hovorka

Další zvýšení minimální mzdy ovlivní nejen zhruba 150 tisíc zaměstnanců, ale například i příjemce daňového bonusu nebo OSVČ platící minimální zálohy na zdravotní pojištění.

Doba čtení: 9 minut

Minimální mzda na začátku roku 2019 popáté v řadě poroste. A opět to bude zvýšení výrazné. Vláda se tento týden dohodla na růstu minimální mzdy o 1150 korun na 13 350 korun. Základní hodinová sazba vzroste ze 73,20 na 79,80 koruny.

Výše minimální mzdy tak bude už těsně pod hranicí 40 procent mzdy průměrné. To byl mimochodem cíl předchozí koaliční vlády ČSSD, ANO, KDU-ČSL, kterou vedl premiér Bohuslav Sobotka. Současná vláda půjde ještě dál. 

NOVINKY A ZMĚNY 2019

Co se všechno změní pro zaměstnance, podnikatele i seniory v roce 2019?

Pracovat se musí lidem vyplatit. Není možné, aby lidé, kteří chodí do zaměstnání, měli existenční problémy a museli brát sociální dávky. Ekonomika je ve velmi dobré kondici. Výkon české ekonomiky dosahuje na 70 procent té německé, ale naši zaměstnanci vydělávají jen přibližně 30 procent německých mezd. Proto jsem navrhovala ještě rychlejší růst minimální mzdy, než na jakém jsme se v rámci koalice dohodli. Zvyšování minimální mzdy má pozitivní dopad nejen na 150 tisíc českých zaměstnanců, kteří ji pobírají, ale i na ostatní pracující, neboť celkově zvyšuje tlak na růst mezd, zdůvodnila postoj vlády ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová.

Ministryně počítá s dalším růstem minimální mzdy i v příštích letech. Chce, aby růst platů a mezd byl pravidelný, jednoduše a včas předvídatelný a bez výrazných výkyvů. Maláčová proto navrhuje v novele zákoníku práce zavedení takzvaného automatického valorizačního mechanismu, který by stanovoval úroveň minimální mzdy jako předem přesně daný poměr průměrné mzdy. V ideálním případě by se tento poměr měl v příštích letech podle plánů Maláčové dostat na polovinu průměrné mzdy. Ministryně ale zároveň připouští, že tak výrazné zvýšení nepůjde udělat skokově.

Čtvrtá nejnižší v EU

Podle dat Eurostatu patří česká minimální mzda k nejnižším z 22 zemí Evropské unie, které mají minimální mzdu na celostátní úrovni stanovenou. Nemá ji Dánsko, Finsko, Itálie, Kypr, Rakousko a Švédsko (čtěte podrobnosti).

S dalším růstem minimální mzdy počítá i premiér Andrej Babiš (ANO). Ten zároveň Maláčovou mírně „brzdí“. Ministryně práce původně navrhovala růst minimální mzdy od roku 2019 ve stejné výši jako odbory, tedy o 1500 korun. Babiš šel do jednání o růst minimální mzdy s tím, že by měla růst maximálně o 1000 korun. Výsledných 150 korun navíc je tak koaličním kompromisem. Babiš zároveň už řekl, že minimální mzda i v příštích letech poroste zřejmě rychleji než mzda průměrná a v roce 2021 by mohla být ve výši 15 200 korun. Samozřejmě to platí za předpokladu, že bude vládnout i dále.

Růst minimální mzdy se nelíbí třeba zástupcům podnikatelů a firem sdružených v Hospodářské komoře. Ta vypočetla, že minimální mzda během úřadování vlády vedené Bohuslavem Sobotkou a nynější vlády v součtu vzroste k 1. lednu 2019 o 57 procent. Firmám tak velmi rychle rostou mzdové náklady, což se jim logicky nelíbí. Zaměstnavatelé musí vhodně odstupňovat odměňování i kvalifikovaných zaměstnanců, musí tak činit ale nehledě na to, o kolik a zda vůbec vzrostla produktivita, říká Miroslav Diro, mluvčí Hospodářské komory.

Podle výpočtů komory mzdové náklady zaměstnavatele na jednoho zaměstnance s minimální mzdou vzrostou v příštím roce o 1500 Kč na 17 900 Kč za měsíc. Na odvodech a daních zaměstnanci pobírající minimální mzdu spolu se svými zaměstnavateli odvedou v roce 2019 o 1,26 miliardy korun více než letos, přičemž jde o sumu jen za 150 tisíc zaměstnanců, kteří pobírají minimální mzdu. Suma je tak kvůli mzdovému vzlínání ale mnohem vyšší, vyčísluje Diro.

Připomeňme ještě, že minimální mzda je v hrubém vyjádření. U zaměstnance, který nevyužívá slevy na děti (ani další zvýhodnění), dělá letos 10 468 korun čistého, příští rok to bude 11 266 korun čistého.

Do které skupiny patříte?

S nejnižším výdělkem se zvedne také zaručená mzda, a to o 1150 až 2300 korun. Nově bude činit 13 350 až 26 700 korun. Zaručenou mzdu zavedl v roce 2007 zákoník práce. Je to nejnižší výdělek, na který má člověk nárok podle složitosti vykonávané činnosti a odbornosti. Vyplácí se v osmi stupních. Nejnižší odpovídá minimální mzdě, nejvyšší aspoň jejímu dvojnásobku. 

Do první skupiny, kde vzroste od začátku roku 2019 minimální mzda na základních 13 350 Kč měsíčně, resp. 79,80 Kč za hodinu, patří nekvalifikované práce. Jde například o běžný úklid, doručování zásilek, kontrolu příchodů a odchodů, jednoduché strojní šití nebo sběr a mytí nádobí. Z lidí pracujících ve veřejné sféře sem spadají první a druhá platová třída.

Do druhé skupiny, kde bude minimální odměna od příštího roku činit nejméně 14 740 Kč měsíčně, resp. 88,10 Kč za hodinu, patří například práce sanitářů, kopáčů, nenáročné stavební práce (opravy dlažeb na chodnících nebo vozovkách litých asfaltem), prodej tisku, cenin, tabákových výrobků, domovnické a školnické práce. Z lidí pracujících ve veřejné sféře sem spadají třetí a čtvrtá platová třída.

Do třetí skupiny se zaručenou mzdou pro rok 2019 ve výši 16 280 Kč měsíčně, resp. 97,30 Kč za hodinu, patří například práce strojvedoucích metra, ošetřovatelů, pokladních manipulujících s hotovostí, spadá sem složitější klempířina, odborné holičství a kadeřnictví, nabídka a samostatný prodej zboží, výroba a výdej běžných teplých jídel. Z lidí pracujících ve veřejné sféře sem spadají pátá a šestá platová třída.

Do čtvrté skupiny s novou zaručenou mzdou 17 970 Kč měsíčně, resp. 107,40 Kč za hodinu, jsou odměňovány například zdravotní sestry, porodní asistentky a zdravotničtí záchranáři pod odborným dohledem. Dále strojvedoucí na vedlejších železničních tratích, krejčí za obleky modelové a zakázkové výroby, instalatéři a topenáři (složitější práce), opraváři vozidel (s prováděním diagnostiky). Z lidí pracujících ve veřejné sféře sem spadají sedmá a osmá platová třída.

Do páté skupiny, kde se zaručená mzda zvýší na 19 850 Kč měsíčně, resp. 118,60 Kč za hodinu, patří například řidiči linkových autobusů, zdravotní sestry, porodní asistentky a záchranáři bez odborného dohledu. Také sem spadají běžní IT správci, zajišťování mzdové a personální agendy, vedení účetnictví a sestavování rozpočtů, vytváření a testování aplikací nebo vzdělávání dětí předškolního věku. Z lidí pracujících ve veřejné sféře sem spadají devátá a desátá platová třída.

Do šesté skupiny se zaručenou mzdou od roku 2019 ve výši 21 900 Kč měsíčně, resp. 130,90 Kč za hodinu, patří činnosti jako správa systému výpočetní techniky, zajišťování obchodní činnosti, organizace prodeje, tvorba návrhů cen nebo tvorba přípravné dokumentace a projektů technicky náročných staveb. Z lidí pracujících ve veřejné sféře sem spadají jedenáctá a dvanáctá platová třída.

sedmé skupině se zaručenou mzdou od roku 2019 ve výši 24 180 Kč měsíčně, resp. 144,50 Kč za hodinu, jsou profese jako lékař, zubař, farmaceut, tvůrce marketingových strategií a prognóz nebo vyučující studentů či absolventů vysokých škol. Z lidí pracujících ve veřejné sféře sem spadají třináctá a čtrnáctá platová třída.

V poslední osmé skupině, kde bude zaručená mzda nově ve výši 26 700 Kč měsíčně, resp. 159,60 Kč za hodinu, najdete například tvůrčí systémové práce, plánování podnikatelské obchodní a finanční strategie nebo operace na finančním a kapitálovém trhu. Z lidí pracujících ve veřejné sféře sem spadají patnáctá a šestnáctá platová třída.

Poznámka: detailní výpis zaměstnání podle jednotlivých skupin prací najdete v příloze nařízení vlády o minimální mzdě.

diners2018

Tabulka nejnižších úrovní zaručené mzdy v roce 2018 a 2019
Skupina prací Zaručená mzda za hodinu práce v roce 2018 (při úvazku na 40 hodin týdně) Zaručená mzda za hodinu práce v roce 2019 (při úvazku na 40 hodin týdně) Zaručená mzda za měsíc práce v roce 2018 Zaručená mzda za měsíc práce v roce 2019
1. 73,20 Kč 79,80 Kč 12 200 Kč 13 350 Kč
2. 80,80 Kč 88,10 Kč 13 500 Kč 14 740 Kč
3. 89,20 Kč 97,30 Kč 14 900 Kč 16 280 Kč
4. 98,50 Kč 107,40 Kč 16 400 Kč 17 970 Kč
5. 108,80 Kč 118,60 Kč 18 100 Kč 19 850 Kč
6. 120,10 Kč 130,90 Kč 20 000 Kč 21 900 Kč
7. 132,60 Kč 144,50 Kč 22 100 Kč 24 180 Kč
8. 146,40 Kč 159,60 Kč 24 400 Kč 26 700 Kč

Zdroj: MPSV

Koho ještě ovlivní růst minimální mzdy?

Výše minimální mzdy ovlivňuje například i výši některých daňových slev nebo je rozhodující pro danění důchodů. Zvýšení minimální mzdy v roce 2019 tak bude mít vliv například i na:

  • maximální výši daňové slevy za umístění dítěte do školky (předškolního zařízení) – maximum za rok 2019, které uplatníte v daňovém přiznání podávaném na začátku roku 2020, vzroste stejně jako minimální mzda na 13 350 Kč,
  • zvýšení hranice ročních příjmů pro vznik nároku na daňový bonus na 80 100 Kč (kdo chce bonus, musí za rok vydělat alespoň šestinásobek minimální mzdy),
  • zvýšení minimální zálohy na zdravotní pojištění pro osoby bez zdanitelných příjmů a pro lidi, kteří pracují na částečný úvazek a berou méně než měsíční minimální mzdu, na 1803 Kč (13,5 % z minimální mzdy),
  • zvýšení výdělku, který je možný u takzvaného nekolidujícího zaměstnání při evidenci u úřadu práce, a to na 6675 Kč (polovina minimální mzdy),
  • zvýšení limitu pro osvobození důchodu od daně z příjmů na 480 600 Kč (36násobek minimální mzdy).

Nebezpečná hra s ohněm?

Komentář Lukáše Kovandy, hlavního ekonoma CZECH FUND

Minimální mzda příští rok vzroste na 13 350 korun ze současné úrovně 12 200. Vyjdeme-li z průměrné hodnoty odhadů analytiků pro růst průměrné mzdy, jak ji zveřejňuje ČNB, tedy z předpokladu nominálního růstu průměrné mzdy letos o 8,3 a příští rok o 6,4 procenta, znamená to, že minimální mzda dosáhne v roce 2019 celkem 39,3 procenta mzdy průměrné. Letos by měla činit 38,2 procenta mzdy průměrné.

Údaj očekávaný v příštím roce bude druhý nejvyšší v historii ČR. Dosud nejvyššího podílu na průměrné mzdy dosahovala minimální mzda v roce 2006, a to 39,7 procenta. V té době ovšem ještě neexistoval institut zaručené mzdy, která se od té minimální odvíjí. Ten vstoupil v platnost začátkem roku 2007. To tedy v souhrnu znamená, že ještě nikdy v historii ČR nevyvíjeli politici tak silný a zároveň široký „tlak zespodu“ na růst celkové mzdové úrovně v ČR.

Rapidní růst mzdové úrovně v ČR, stimulovaný v bezpříkladné míře politiky, se už promítá do nižší ziskovosti tuzemské podnikové sféry. Míra zisku tuzemských firem nefinančního charakteru vykazuje v letošním roce nejnižší úroveň minimálně od roku 1999. Vyplývá to ze sektorových účtů Českého statistického úřadu, který nejnověji publikoval tyto účty za druhé letošní čtvrtletí.

Míra zisku tuzemské podnikové sféry dosáhla úrovně 47,3 procenta. V prvním čtvrtletí to přitom bylo rovných 47 procent. Je to poprvé minimálně od roku 1999 kdy se dvě čtvrtletí po sobě pohybuje míra zisku pod úrovní 48 procent. Srovnatelně nízkou úroveň jako letos vykázala míra zisku naposledy v prvním čtvrtletí roku 1999, kdy činila 47,15 procenta. Od té doby byla vždy vyšší, dokonce i v době, kdy se česká ekonomika potýkala s důsledky světové finanční krize.

Ziskovost výrobního procesu v České republice tedy v tomto století nebyla dosud nikdy tak nízká jako letos. Klíčovým důvodem je právě růst mzdových nákladů. Růst mezd v letošním roce dosáhne zmíněné nominální úrovně 8,3 procenta a je už ze střednědobého hlediska neudržitelný.

Je sice pravda, že míra zisku v ČR zůstává znatelně nad průměrem Evropské unie, který v letošním prvním kvartále činil zhruba čtyřicet procent. Je však třeba přihlédnout k tomu, že tuzemské podniky také dlouhodobě v porovnání s průměrem EU vykazují znatelně vyšší míru investic. Míra investic činila letos ve druhém čtvrtletí 28,2 procenta. V EU dosahovala v prvním kvartále 2018 v průměru úrovně 22,5 procenta.

Důvodem těchto výsledků je struktura české ekonomiky. Její silná orientace na průmyslovou výrobu, prakticky nejvyšší v EU, nutí firmy více investovat do modernizace výrobních linek a produkčních procesů a kapacit. Firmy a podniky těch ekonomik, které jsou založeny více na službách, mohou rozdělovat větší část svého zisku na mzdy zaměstnanců, neboť nemusí tolik investovat „do železa“, tedy právě do modernizace výroby.

Vyšší než průměrná míra zisku je tedy v ČR v kontextu EU do značné míry objektivní nutností, aby se tu firmám při dané struktuře ekonomiky výroba vůbec mohla vyplatit. Současný – politiky bezprecedentně stimulovaný – růst platů a mezd a právě také minimální mzdy je nebezpečnou „hrou s ohněm“.

Našli jste v článku chybu?