Kolik by Češi měli brát za svoji práci, aby měli dostatek peněz na základní životní standard? Odpověď na tuto otázku pravidelně, od roku 2019, nabízí Platforma pro minimální důstojnou mzdu. Jde o nezávislou expertní skupinu, která ve spolupráci s ekonomy, politology, sociology i zástupci neziskových organizací počítá takzvanou minimální důstojnou mzdu (MDM).
Minimální důstojná mzda je odměna za práci za běžnou pracovní dobu, která pracujícím a jejich domácnostem poskytuje dostatek finančních prostředků k životu, který je většinou společnosti vnímaný jako určitý základní standard,
vysvětluje Platforma na svém webu.
V Praze a Brně víc
Při výpočtu minimální důstojné mzdy si Platforma stanovila 8 kategorií měsíčních výdajů. Jde o základní výdaje jako jídlo, bydlení, doprava, ale například i kategorie úspory. Ta má pokrýt úspory na nečekané výdaje, rezervu pro případ nemoci, ale i sumu, kterou by měl člověk spořit či investovat.
Kategorie volný čas a vzdělání zahrnuje 1 až 2 kulturní akce, 2 až 3 hodiny sportu, 1 kroužek pro dítě, letní tábor, doučování, školní výlet a tuzemskou dovolenou v délce 11 dní.
V rámci každé kategorie je vyčíslená částka, kterou je třeba vynaložit, aby člověk v této oblasti dosáhl alespoň minimálního standardu.
Nadto autoři počítají s tím, že by minimální důstojná mzda měla pokrýt také náklady alespoň na 1 dítě (nebo jakoukoli jinou osobu, která je závislá na vaší péči a financích).
- Potraviny (včetně obědů v restauracích): 8199 Kč (8443 Kč v Praze a Brně)
- Bydlení (nájemné, služby, energie): 14 373 Kč (20 076 Kč v Praze a Brně)
- Oblečení a obuv: 1496 Kč
- Doprava: 1846 Kč
- Telekomunikace: 1323 Kč
- Zdraví a hygiena: 1412 Kč
- Volný čas a vzdělání (včetně např. kroužku pro dítě): 3996 Kč
- Úspory: 4856 Kč
Když se výše uvedené položky sečtou a připočítají se k nim povinné odvody (zdravotní a sociální pojištění, daně) dojde se k minimální důstojné mzdě 45 865 Kč hrubého. V Praze a Brně je MDM vlivem dražšího bydlení o něco vyšší – 53 953 Kč.
Pro srovnání: v roce 2024 minimální mzda činila 18 900 Kč, pro rok 2025 odpovídá částce 20 800 Kč.
Co je co?
Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny za práci. Od letoška se stanovuje pomocí valorizačního mechanismu, který zohledňuje predikci průměrné mzdy či kupní sílu minimální mzdy vzhledem k životním nákladům. Za minimální mzdu u nás pracují nižší jednotky % zaměstnanců.
Průměrná mzda představuje průměr hrubých mezd zaměstnanců v České republice (součet mezd všech zaměstnanců vydělených jejich počtem), počítá a vyhlašuje ji Český statistický úřad.
Medián mezd je další ze statistických ukazatelů, oproti průměrné mzdě ale více odpovídá realitě. Medián udává střední hodnotu v souboru zaměstnanců – to znamená, že polovina zaměstnanců má mzdu nižší než medián, druhá polovina má mzdu vyšší.
Podle platformy je pod hranicí minimální důstojné mzdy zhruba 2,5 mil. pracujících. Nižší mzdu než MDM bere například ¾ žen a 68 % lidí mladších 35 let.
Reálná kupní síla českých zaměstnanců stále ještě nedosáhla úrovně před pandemií koronaviru. Velkou zásluhu na to má vývoj cen bydlení, které jsou čím dál hůře ufinancovatelným nákladem. Platová politika vlády nebo zdanění nízkých mezd v tomto nepomáhá zaměstnancům čelit vysokým cenám základních potřeb,
říká ekonom z VŠE Jan Bittner, který se každoročně podílí na výpočtu MDM.
Minimální důstojná mzda ve srovnání
Na důstojnou mzdu dosáhnou pouze vysokoškoláci
Představu o tom, jaké jsou skutečné mzdy zaměstnanců v Česku, lze získat díky systému pravidelného monitorování výdělků ISPV (Informace a statistiky o průměrném výdělku). IPSV obsahuje údaje z pravidelného statistické šetření mezi zaměstnavateli v Česku, gestorem šetření je Ministerstvo práce a sociálních věcí.
V březnu IPSV zveřejnilo data za rok 2024, podle kterých medián měsíční mzdy činil 40 709 Kč a průměrná hrubá měsíční mzda odpovídala částce 48 910 Kč.
Výše hrubé měsíční mzdy se v praxi samozřejmě liší podle pohlaví, věku či dosaženého vzdělání. Medián u žen například odpovídal částce 36 461 Kč, u mužů dosáhl úrovně 44 064 Kč. Na nejvyšší mediánovou mzdu přitom dosáhla obě pohlaví ve věkové kategorii 30 až 39 let.
Co se týče dosaženého vzdělání, rozdíl mezi mzdou zaměstnanců se základním či nedokončeným vzděláním a absolventy vysokých škol činil zhruba 28 tis. Kč.
Rozdíly jsou ale i mezi zaměstnanci soukromé a veřejné sféry (úředníci, policisté, učitelé apod.) Zatímco medián hrubé mzdy zaměstnanců s vysokoškolským vzděláním v soukromé sféře odpovídal necelým 62 tis. Kč, plat vysokoškoláků ve veřejném sektoru byl zhruba o 8 tis. Kč nižší.
| Dosažené vzdělání | Hrubá měsíční mzda | Hrubý měsíční plat |
|---|---|---|
| Základní a nedokončené | 33 565 Kč | 28 842 Kč |
| Střední bez maturity | 35 648 Kč | 32 485 Kč |
| Střední s maturitou | 42 201 Kč | 42 635 Kč |
| Vyšší odborné a bakalářské | 49 094 Kč | 47 963 Kč |
| Vysokoškolské | 61 898 Kč | 54 021 Kč |
Zdroj: ISPV, částky odpovídají mediánu mezd
Výše mzdy se pak samozřejmě liší také dle krajů. Zde z porovnání naopak lépe vychází zaměstnanci veřejného sektoru – ve všech 14 krajích republiky jejich plat převyšuje hrubou měsíční mzdu zaměstnanců soukromých firem.
| Kraj | Hrubá měsíční mzda | Hrubý měsíční plat |
|---|---|---|
| Hlavní město Praha | 49 142 Kč | 51 734 Kč |
| Středočeský | 41 676 Kč | 43 607 Kč |
| Jihočeský | 37 324 Kč | 43 619 Kč |
| Plzeňský | 41 250 Kč | 45 877 Kč |
| Karlovarský | 35 439 Kč | 43 869 Kč |
| Ústecký | 39 344 Kč | 43 276 Kč |
| Liberecký | 39 158 Kč | 43 582 Kč |
| Královéhradecký | 39 411 Kč | 44 162 Kč |
| Pardubický | 38 710 Kč | 42 713 Kč |
| Vysočina | 38 744 Kč | 44 360 Kč |
| Jihomoravský | 40 572 Kč | 45 142 Kč |
| Olomoucký | 37 607 Kč | 44 188 Kč |
| Zlínský | 38 592 Kč | 42 524 Kč |
| Moravskoslezský | 39 027 Kč | 44 412 Kč |
Zdroj: ISPV, částky odpovídají mediánu mezd
ISPV sleduje mzdy a platy také podle oborů respektive tříd zaměstnaní, jak je rozlišuje klasifikace zaměstnání CZ ISCO. Z údajů ISPV přitom vyplývá, že loni si nejméně vydělali pracovníci ve službách a prodeji (pokladní, pracovníci ostrahy, kuchaři, číšnice, kadeřnice) či kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, rybářství a lesnictví a pomocní a nekvalifikovaní pracovníci.
| Hlavní třída zaměstnání | Hrubá měsíční mzda | Hrubý měsíční plat |
|---|---|---|
| Řídící pracovníci | 89 280 Kč | 74 210 Kč |
| Specialisté (učitelé, vědci, strojní inženýři apod.) | 68 291 Kč | 49 951 Kč |
| Techničtí a odborní pracovníci | 47 705 Kč | 47 432 Kč |
| Úředníci | 35 463 Kč | 40 306 Kč |
| Pracovníci ve službách a prodeji | 30 016 Kč | 36 366 Kč |
| Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, rybářství a lesnictví | 35 107 Kč | 32 663 Kč |
| Řemeslníci a opraváři | 39 739 Kč | 34 957 Kč |
| Obsluha strojů a zařízení, montéři | 37 768 Kč | 38 338 Kč |
| Pomocní a nekvalifikování pracovníci | 25 643 Kč | 25 569 Kč |
Zdroj: ISPV, částky odpovídají mediánu mezd
Pracují, ale nestačí to
Koncept minimální důstojné mzdy má mimo jiné upozornit na takzvanou pracující chudobu. Jde o fenomén, kdy lidé, ačkoli pracují, ze svých výdělků nezvládají pokrýt běžné náklady. Lidé, kteří pracující chudobě čelí, jsou ve větší míře ohrožení zadlužením a případnými exekucemi, mají horší přístup k placené zdravotní péči i vzdělání pro svoje děti.
Podle Platformy pro MDM má ekonomická nejistota těchto lidí také celospolečenské dopady, například kvůli možné politické radikalizaci či příklonu k populistickým stranám. Stále větší skupina pracujících se ocitá v ekonomicky nejisté situaci. Zcela přestává platit princip, že práce je cestou z chudoby. Toto je přitom velmi podstatné nejen pro jednotlivce, ale i pro společenskou soudržnost a odolnost,
komentuje Lucie Trlifajová, sociální antropoložka z Centra pro společenské otázky SPOT.
ČLÁNKY DO MAILU