Změny cen v produkční sféře jsou zejména nákladového charakteru. Hlavním proinflačním faktorem zůstává koruna (respektive její sekundární dopady). Lepší domácí úroda by naopak stále měla bránit vyššímu růstu cen v potravinářském průmyslu minimálně do prázdnin. Vloni výrobní ceny vzrostly o 0,8 %, letos se bude jejich dynamika pohybovat okolo nuly. V příštím roce pak očekáváme růst cen v průmyslu o 1,9 %. Záležet ale bude i na dalším vývoji cen komodit (ropy, kovů a zemědělských komodit), které jsou velmi volatilní a hůře predikovatelné.Z pohledu budoucí dynamiky cen v rámci spotřebitelského koše je zajímavější vývoj cen v zemědělství, které indikují budoucí vývoj cen potravin, a vývoj cen ve službách.
Ceny zemědělských výrobců v březnu vzrostly o 0,8 %, nicméně po sezónním očištění byly tyto ceny nižší o 0,3 %. Od letních prázdnin jsou tyto ceny kumulovaně nižší o 1,9 %, což je důsledkem lepší loňské úrody. Loňská úroda tak nevyvolává tlaky na růst cen potravin v rámci spotřebitelského koše, ty tlačí nahoru víceméně pouze slabší koruna. Ceny potravin v Česku vzrostly v prosinci až březnu o 2,0 % (SA), ve stejném období v sousedním Bavorsku i Sasku ceny naopak stagnovaly.Ceny ve službách jsou důležitým indikátorem pro jádrovou inflaci, která je klíčovým indikátorem cenových tendencí pro centrální bankéře.
Ceny ve službách v březnu vzrostly o 0,6 %, po sezónním očištění o 0,1 %. Deflační tendence v sektoru služeb byly patrné ještě v první polovině loňského roku, od července již však ceny ve službách začaly stagnovat a od listopadu již přidaly 1,2 %. I zde lze samozřejmě očekávat vliv slabší koruny (a určitě část růstu cen v předchozích měsících lze přičíst zásahu centrální banky), nicméně s větším zpožděním a v menším rozsahu. Je to samozřejmě způsobené nižším podílem dovozů v tomto sektoru, sekundární dopady by však i zde měly být patrné.