Hlavní navigace

Máte dluhy a nezvládáte je splácet? Úroky vás „sedřou z kůže“

Autor: Depositphotos
Tomáš Zilvar

Novela občanského zákoníku má dlužníkům pomoci. Navrhuje, aby se neplatily úroky z úroků a dlužník nebyl trestán za to, že chce nejprve splácet samotný dluh, a ne úroky z něj.

Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Po dlužníkovi, který je v prodlení, čili má zpoždění se splácením peněžitého dluhu, jinak řečeno neplní jej řádně a včas, může věřitel, který sám řádně splnil své povinnosti, které má vůči dlužníkovi (není tedy sám v prodlení), požadovat vedle zaplacení samotného dluhu (jistiny) i úroky z prodlení. Jejich výši si mohou věřitel a dlužník dohodnout, ale neměla by být nepřiměřená – v rozporu s dobrými mravy, natož lichvářská. Pak by věřiteli hrozil za jejich uplatňování a vymáhání trestní postih. Obvykle se na výši úroku z prodlení nemyslí, věřitel a dlužník si jej předem nedohodnou.

Pro ten případ výši úroku z prodlení stanoví vláda. Pak jde o zákonné úroky, a ne smluvní úroky. Výše úroku z prodlení odpovídá podle nařízení vlády ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. Výše úroku z prodlení se tak neodvíjí od repo sazby platné (přesně) v době (v den), kdy se dlužník dostal do prodlení, tedy sazby, která platí první den po dni, v němž měl dlužník zaplatit, nýbrž od repo sazby platné v první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení.

Inflace zvyšuje sankci pro dlužníky

  • Velice dlouho (od 1. července 2013 do 31. prosince 2017) činily úroky z prodlení jen 8,05 % ročně, protože repo sazba ČNB stagnovala na 0,05 %.
  • Ve druhém pololetí roku 2017 se sazba dvakrát zvýšila, přičemž rozhodující bylo pozdější zvýšení na 0,5 %. Tato sazba z 8. listopadu 2017 platila k 1. lednu 2018. Od tohoto data po celé první pololetí roku 2018 (do 30. června 2018) platila sazba úroků z prodlení 8,5 % ročně.
  • Pro druhé pololetí roku 2018 platily úroky z prodlení ve výši 9,00 % (určené podle repo sazby z 28. června 2018 ve výši 1,00 %).
  • V prvním pololetí roku 2019 platila sazba úroků z prodlení ve výši 9,75 % (vycházející z repo sazby 1,75 %, platné od 2. listopadu 2018).
  • K 3. květnu 2019 byla repo sazba zvýšena na 2,00 %, a proto v aktuálním druhém pololetí roku 2019 od 1. července 2019 platí úroky z prodlení 10,00 %.

Od kdy do kdy úroky účtovat a jak je spočítat?

Úroky z prodlení může věřitel dlužníkovi napočítat od prvního dne prodlení, tedy ode dne
následujícího po dni, v němž mělo být zaplaceno, až do posledního dne prodlení, kterým je den, kdy dlužník konečně aspoň dodatečně zaplatil.

Výpočet úroků z prodlení za určité období (prodlení s úhradou dluhu):

Jestliže prodlení nastalo po 30. červnu 2010, lze výpočet shrnout v tomto vzorci:

úrok za určité období (prodlení) v daném kalendářním roce v Kč = dlužná částka v Kč × příslušná roční úroková sazba v % / 100 × počet dnů určitého prodlení (od prvního dne prodlení, resp. od prvního dne dalšího kalendářního roku, v němž pokračuje prodlení, do dne úhrady dluhu včetně, resp. do posledního dne příslušného kalendářního roku, v němž trvá prodlení, včetně) / počet dnů daného kalendářního roku.

Neúročí se ale jenom jistina, a proto dlužník sice platí, ale dluh vlastně nesplácí

Občanský zákoník určuje, že v případě plnění peněžitého dluhu, které nepokrývá dluh celý, jinak řečeno jen částečná splátka, částečná platba, se plnění (platba) započte nejdříve na jeho příslušenství, a teprve poté na jistinu čili na samotný dluh. A to může v určitých
případech navyšovat proces splácení dluhu. Občanský zákoník dále určuje, že plnění (platba) se nejprve započte na již určené náklady spojené s uplatněním pohledávky, pak na úroky z prodlení a teprve poté na úroky. Již určeným nákladem spojeným s uplatněním pohledávky je nejtypičtěji soudně přiznaná náhrada nákladů řízení.

Dovětek prvního odstavce pak ovšem stanoví, že dlužník může při plnění projevit jinou vůli. Typicky by dlužník mohl určit, že částka, kterou plní, má být použita právě na jistinu. Tímto konkrétním určením by dlužník vylepšil své postavení v rámci závazku, pokud by ovšem tuto výhodu nerelativizoval. Občanský zákoník stanoví, že právo na takové příslušenství z příslušenství (úroky z úroků čili anatocismus) věřiteli vznikne přímo ze zákona, tedy i bez předchozího ujednání s dlužníkem. Ze zákona se tak stane tehdy, pokud dlužník určí, že plní nejprve na jistinu. Zákon tak v podstatě postihuje dlužníka za volbu, kterou mu umožňuje. Dlužník se tak přednostním plněním na jistinu, které pro něj může být výhodné, aby stále nesplácel jen příslušenství, ale umenšoval vlastní dluh, nevyhne úročení té části dluhu, která připadá na příslušenství.

Novela měla ulevit dlužníkům, aniž by znevýhodnila věřitele

Co říká současné znění občanského zákoníku § 1932:

Odstavec 1: Má-li dlužník plnit na jistinu, úroky a náklady spojené s uplatněním pohledávky, započte se plnění nejprve na náklady již určené, pak na úroky z prodlení, poté na úroky a nakonec na jistinu, ledaže dlužník projeví při plnění jinou vůli.
Odstavec 2: Určí-li dlužník, že plní nejprve na jistinu, úročí se náklady i úroky.

Skupina poslanců pod vedením Tomia Okamury předložila 13. února 2019 návrh novely
občanského zákoníku tisk č. 401 v aktuálním volebním období Poslanecké sněmovny, který by příslušnou úpravu v občanském zákoníku změnil. Návrh však nebyl ani schválen, ani zamítnut, nýbrž vrácen předkladateli k dopracování, takže zatím není zřejmé, jak to dopadne. Podívejme se, co by změna přinesla v dosavadní podobě.

Předloha zákona – novela § 1932 – navrhuje toto:

  • V prvním odstavci se slova: na náklady již určené, pak na úroky z prodlení, poté na úroky a nakonec na jistinu nahrazují slovy: na jistinu, pak na náklady již určené, poté na úroky z prodlení a nakonec na úroky.
  • Druhý odstavec má znít: Jistina a náklady již určené se úročí. Úroky a úroky z prodlení se neúročí.

Nově by tedy § 1932 občanského zákoníku zněl takto:

Odstavec 1: Má-li dlužník plnit na jistinu, úroky a náklady spojené s uplatněním pohledávky, započte se plnění nejprve na jistinu, pak na náklady již určené, poté na úroky z prodlení a nakonec na úroky, ledaže dlužník projeví při plnění jinou vůli.
Odstavec 2: Jistina a náklady již určené se úročí. Úroky a úroky z prodlení se neúročí.

Plyne z toho, že úroky z úroků by se nepočítaly

Pořadí již určené náklady – úroky z prodlení – úroky – jistina by se změnilo na (podle mého názoru zcela logické) pořadí jistina – již určené náklady – úroky z prodlení – úroky.

Druhá změna pak – a neřekl bych přitom, jak tvrdí předkladatelé v důvodové zprávě k návrhu zákona, že by zvýhodnila dlužníka, ale mírněji, že by odstranila znevýhodnění dlužníka, v tom směru, že dlužník, aniž by učinil prohlášení, jakou část dluhu plní (musel cokoliv určovat), by nově přednostně plnil na jistinu (splácel samotný dluh), přičemž by se mu tak snižovala tato úročená část dluhu, zatímco ve vztahu k příslušenství by se mu úročily jen již určené náklady. Úroky ani úroky z prodlení by se nově neúročily.

Zkusme si to přiblížit úplně, jak se říká, polopaticky: V praxi se mnohdy dlužníkovi
odpustí příslušenství, ale ne jistina, logicky, ale když dosud musí splácet stále jen příslušenství, nesplácí jistinu, a když ze své vůle splácí jistinu, tak se mu zase úročí příslušenství.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).