Manuál brigádníka: Kde hledat, jak je to s odpovědností za škody a pojištěním

Vede maloobchod a služby, o odměně rozhoduje region

Nástup brigádnické sezóny se podle dat portálu JenPráce.cz nejčastěji projevuje v oborech, kde firmy potřebují rychle navýšit kapacity kvůli turistice, volnočasovým aktivitám a dovoleným svých zaměstnanců. 

Tradičně jde o pozice v maloobchodu a službách – výpomoc na prodejnách, doplňování zboží, práce v obchodních centrech. Brigádníky ale potřebují i v gastronomii a hotelnictví jako obsluhu v restauracích a kavárnách, výpomoc v kuchyni, na recepci či jako pokojské. Poptávané bývají také skladové práce, balení a kompletace zboží či expedice. 

V letních měsících se opakovaně zvyšuje také počet nabídek na brigády v cestovním ruchu, na koupalištích a sportovištích, na festivalových a dalších jednorázových akcích, případně v administrativě a zákaznickém servisu, kde firmy řeší zástupy za dovolené.

Co se týče výdělků, podle společnosti ManpowerGroup se hodinové sazby pohybují mezi 150 a 170 Kč, u náročnějších nebo urgentních směn dosahují až 250 Kč. V regionech se drží spíše v rozmezí 135 až 160 Kč. Právě region totiž hraje zásadní roli – zatímco v Praze a ve velkých městech firmy o brigádníky soutěží a musí připlácet, v regionech s vyšší nezaměstnaností roste konkurence mezi uchazeči.

Přísnější pravidla pro nezletilé

I když jde jen o prázdninovou brigádu, ze zákoníku práce vyplývá několik pravidel, které je nutné dodržet. Ty se mimo jiné odvíjí od věku brigádníka – obecně platí, že u nezletilých jsou pravidla přísnější.

Od minulého roku je každopádně možné brigádně zaměstnat už 14leté, ovšem pouze v době letních prázdnin. Ty letos startují 27. června a končí 31. srpna. Omezení pak pro ně platí také, pokud jde o typ práce – musí jít o lehkou práci, která zároveň neškodí zdraví, vzdělávání a morálnímu vývoji nezletilého. Obecně jde o práce, které podle zákona o ochraně veřejného zdraví spadají do 1. kategorie prací, tedy práce bez rizika.

Zákon pak klade také podmínky ohledně pracovní doby. V případě žáků základních škol je povolená práce v rozsahu maximálně 7 hodin denně a 35 hodin týdně. Noční směny či přesčasy nepřichází v úvahu, stejně tak by práce neměla probíhat mezi 20. a 22. hodinou.

Podle analytika pracovního trhu Michala Španěla se ale tato novinka na pracovním trhu zatím příliš nechytla. Administrativní zátěž je obrovská. Vyžaduje se souhlas zákonného zástupce, často potvrzení od lékaře a mantinely pro to, co takto mladý člověk smí dělat, jsou extrémně úzké. Vzhledem k tomu, že je na trhu stále dostatek uchazečů z řad vysokoškoláků a plnoletých středoškoláků, firmy nemají motivaci tuto složitou administrativu podstupovat, vysvětluje.

U brigádníků, kteří mají povinnou školní docházku za sebou, ale ještě jim není 18, jsou pravidla o něco mírnější. Odpracovat mohou 8 hodin denně a 40 hodin týdně. Zakázanou mají práci v noci nebo přesčas. Vykonávat by měli pouze práci, která je přiměřená jejich fyzickému a rozumovému vývoji. Nadto existuje také vyhláška Ministerstva zdravotnictví, ve které jsou přímo uvedené druhy prací, které jsou v případě mladistvých zakázané – konkrétně jde o § 4 vyhlášky Ministerstva zdravotnictví.

Jakmile je brigádník plnoletý, vztahují se na něj stejná pravidla jako na ostatní zaměstnance.

Každou brigádu je pak také nutné ošetřit smlouvou. V případě studentských a nově i žákovských brigád se využívají dohody konané mimo pracovní poměr: dohoda o provedení práce (DPP) nebo dohoda o pracovní činnosti (DPČ). 

Detailně jsme se těmto dohodám věnovali v článku:

Přečtěte si také:

Přehledně: dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti v roce 2026

Připomínáme také, že pro brigádníky v zemědělství od letoška platí odlišná pravidla:

Přečtěte si také:

Brigádníci v zemědělství můžou nově na dohodu o provedení práce odpracovat až 1280 hodin ročně

Kdo může podepsat hmotnou odpovědnost?

Vedle pracovní smlouvy může brigádník dostat k podpisu také písemnou dohodu o hmotné odpovědnosti. Podepsáním takzvané hmotky pak brigádník zaměstnanci ručí za svěřené hodnoty, například peníze. Když pak v kase nějaké chybí – vznikne manko – musí je zaměstnanec zaplatit ze svého.

Pokud na škodu dojde, platí, že po vás zaměstnavatel může náhradu škody požadovat, aniž by vám ji musel nějak dokázat. Vám pak nezbývá než škodu uhradit, ledaže byste jasně prokázali, že ji zavinil někdo třetí nebo třeba vznikla zanedbáním povinnosti zaměstnavatele.

Přečtěte si také:

Kdy zaměstnavateli nemusíte platit vzniklé manko?

I hmotná odpovědnost má několik pravidel – předně ji smí podepsat pouze zaměstnanec nebo brigádník, kterému už bylo 18. Nezletilí hmotku podepisovat nemohou. Sjednat ji lze naopak u všech typů smluv, tedy jak u pracovního poměru, tak i k DPP a DPČ.

Podle zákoníku práce se dohoda o hmotné odpovědnosti vždy vztahuje na hodnoty, které zaměstnanci svěřil zaměstnavatel, zaměstnanec s nimi osobně disponoval po celou dobu výkonu práce a šlo o věci v obratu nebo oběhu. Typicky peníze či zboží, ceniny, zásoby materiálu, ale i stravenky nebo třeba vstupenky na kulturní akce.

Naopak za vybavení, firemní počítač nebo třeba služební auto v rámci dohody o hmotné odpovědnosti neodpovídáte. Za tyto věci vznikne odpovědnost, jen pokud zaměstnanec zaměstnavateli podepíše také dohodu o odpovědnosti za svěřené předměty.

Odpovědnost za škody a pojištění

Pokud se zaměstnavatelem hmotnou odpovědnost nepodepíšete, může po vás může požadovat náhradu vzniklé škody jen do určitého limitu – tím je 4,5násobek vaší průměrné měsíční mzdy. Pouze v případě, kdy vám bude zaměstnavatel schopný prokázat, že jste škodu způsobili úmyslně či v opilosti, tento strop neplatí.

Jak moc by případná škoda vaši peněženku provětrala, tedy záleží na tom, zda je podepsaná hmotná odpovědnost, případně dohoda o odpovědnosti za svěřené předměty. Tam kde dohoda není, záleží na výdělku.

Možná vás napadne, že řešením případných škod může být komerční pojistka. Pojištění odpovědnosti zaměstnance u nás nabízí několik pojišťoven. Tyto pojistky ale obecně umí pokrýt hlavně škody, které způsobíte například na vybavení. Mnohdy ještě s tím, že poničení sice pojišťovna pokryje, ztrátu dané věci už ale nikoli, nebo jen do nižšího limitu.

Hmotnou odpovědnost ale mají všechny pojišťovny ve výlukách, případné manko tedy pojišťovna neuhradí. Stejně tak pojištění nepokrývá výrobu vadného kusu nebo vadně odvednou práci. Před sjednáním si proto vždy dobře projděte pojistné podmínky, abyste měli jistotu, že pojištění kryje to, co od něj očekáváte.

Pojištění pak také není úplně vhodné pro sezónní brigádníky. S výjimkou Generali České pojišťovny bývá nutné uzavřít pojistku minimálně na rok, což se logicky vyplatí spíš tomu, kdo si brigádně přivydělává v průběhu celého roku. Problém naopak není uzavřít pojistku z pozice rodiče a jako pojištěnou osobu zde uvést dítě.

Zajímat by vás mělo i to, zda lze pojistku uzavřít pouze při zaměstnání vykonávaného na hlavní pracovní poměr (HPP) nebo i jednu z dohod o provedení práce. 

Počítat byste měli také se spoluúčastí. U většiny pojišťoven si lze vybrat z několika variant spoluúčasti, přičemž platí, že čím vyšší spoluúčast zvolíte, tím nižší pojistné platíte. Cena pojištění se pak samozřejmě odvíjí také od sjednaného pojistného limitu a rozsahu pojištění, případně připojištění.

A konečně poslední věc, která může při sjednání tohoto pojištění překvapit – v pojistných podmínkách můžete narazit také na to, že se sídlo zaměstnavatele musí nacházet na území České republiky. V opačném případě nemusí pojišťovna plnit.