Hlavní navigace

Máme se bát inflace?

16. 8. 2007
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Inflace je veřejností vnímána jako škodlivý fenomén, který se projevuje růstem cen a znehodnocováním úspor. Podle aktuálních ekonomických prognóz se zdá, že po několika letech relativního klidu začíná být toto téma v Česku opět aktuální. Máme důvod k obavám?

Období nízké inflace (prozatím) končí

Odmyslíme-li si neutěšený stav veřejných financí, lze vývoj v Česku v posledních několika letech označit s trochou nadsázky za malý ekonomický zázrak. Stabilní a rychlý hospodářský růst, klesající nezaměstnanost, nízká úroveň inflace. Bohužel nic netrvá věčně. Podle dostupných informací to vypadá, že inflace brzy začne růst.

Vyplývá to mj. z prognózy České národní banky (ČNB), která má hlídání inflace v popisu práce. Konstatuje se v ní, že dosavadní nízkoinflační vývoj české ekonomiky, na který jsme si v posledních letech zvykli, doznává změn. Inflace se od spodní hranice tolerančního pásma vymezeného ČNB začíná přesouvat směrem nahoru.

Nedojde-li k neočekávané události s významným vlivem na stav naší ekonomiky, dramatický růst inflace nás nečeká. Na konci letošního roku by inflace vyjádřená přírůstkem průměrného ročního indexu spotřebitelských cen mohla dosáhnout 3,5 %. To je zhruba jednoprocentní nárůst. V příštím roce by se inflace mohla pohybovat kolem 4 %.

Potom by zase měla klesat a po roce 2009 se má vrátit zhruba na dnešní úroveň. Tak je alespoň určený nový inflační cíl ČNB: 2 % s tolerančním pásmem ± 1 %. Vychází přitom z předpokladu, že tou dobou by měla být ukončena deregulace většiny cen a měl by se stabilizovat kurz české koruny.

Proč roste inflace?

Tempo růstu inflace je výsledkem působení řady různých vlivů, z nichž některé zvyšování inflace podporují, jiné naopak zase brzdí. Výsledný vývoj záleží na tom, které faktory převáží. Nyní v Česku slábne vliv faktorů, které dosud působily protiinflačně. Na významu naopak nabývají okolnosti, které mohou růst inflace podpořit.

Jedním z nejvýraznějších protiinflačně působících faktorů bylo silné posilování kurzu koruny. To sice komplikovalo život vývozcům, ale zároveň zlevňovalo dovozy. Tento vliv však v poslední době spolu se stabilizací kurzu koruny prozatím odezněl. Do budoucna lze očekávat prodražení dovozů, a to i z důvodu růstu cen surovin na světových trzích.

Kvůli růstu spotřeby při omezených zdrojích zdražuje elektrická energie, což lidé pociťují přímo i zprostředkovaně v cenách zboží a služeb. Například ceny potravin porostou i v důsledku zdražování obilí. To je způsobeno jednak jeho větším využitím pro výrobu biopaliv, jednak zvýšením jeho světových cen kvůli růstu poptávky obrovského čínského trhu.

Proinflačně působí i skutečnost, že trvající poměrně rychlý ekonomický růst v Česku není způsoben jen růstem produkce. Z velké části se na něm podílí i zvyšující se spotřeba domácností, která pramení z růstu reálných mezd. Zejména v některých regionech je takovýto mzdový vývoj důsledkem minimální nezaměstnanosti.

V příštím roce se v růstu cen projeví i daňové a některé další vlivy. Do růstu cen se promítnou změny sazeb DPH, zvýšení spotřební daně z tabákových výrobků i první etapa zavedení ekologických daní. Řady domácností se navíc dotkne i zvýšení regulovaného nájemného a televizních poplatků. Stěží se tedy nalezne cokoliv, co by nepodražilo.

Úrokové sazby porostou

Ještě na jaře viceguvernér ČNB Miroslav Singer připouštěl možnost zachování úrokových sazeb na dosavadní nízké úrovni. V květnu pak polovina členů bankovní rady hlasovala proti zvýšení úrokových sazeb a rozhodl až hlas jejího předsedy. Dnes je ale víceméně jasno, že období historicky nejnižších úrokových sazeb končí. Úrokové sazby porostou.

ČNB hodlá pružně reagovat na vývoj inflace využitím měnově-politických nástrojů, tedy především změnami klíčové 2T repo sazby. K jejímu dvojímu zvýšení, vždy o čtvrt procentního bodu, už došlo – s účinností od 1. června a od 27. července. Vyloučeno přitom není, že ČNB tento krok do konce letošního roku ještě přinejmenším jednou zopakuje.

K tomuto závěru lze dospět z hodnocení stávající situace a jejího dalšího předpokládaného vývoje v materiálech ČNB, z vyjádření jejích představitelů, ale i nezávislých finančních analytiků. Tento názor podporuje i fakt, že na dosud posledním zvýšení úrokových sazeb se bankovní rada shodla jednomyslně. Jeden její člen dokonce požadoval zvýšení dvojnásobné.

Výše úrokových sazeb v dalším období bude záležet hlavně na stavu naší a světové ekonomiky. Významným faktorem ale bude i vývoj inflačních očekávání, tedy míra optimismu při hodnocení dalšího očekávaného vývoje. Stručně řečeno: čím nižší inflaci budeme očekávat, tím pomaleji mohou růst úrokové sazby a naopak.

Zatím žádný důvod k panice

Důsledkem růstu úrokových sazeb určovaných ČNB je růst sazeb na mezibankovním trhu. Následně pak většinou rostou i sazby, za které banky půjčují peníze občanům. Ke změnám komerčních úrokových sazeb ovšem může docházet i jindy – dříve či později. Banky se totiž snaží reagovat s předstihem podle předpokládané reakce trhu, tedy konkurence i klientů.

Úrokové sazby spotřebitelských úvěrů růst sazeb určovaných ČNB asi příliš neovlivní. Zajistí to jednak konkurenční boj, jednak vysoký úrokový diferenciál u těchto produktů. Jejich případný mírný nárůst bude nenápadný a určitě dobře maskovaný reklamou. Ostatně rozdíl mezi tím, jestli si člověk krátkodobě půjčuje menší částku s úrokovou sazbou 12 nebo 13 % ročně, není pro výši splátky ani výhodnost tohoto typu úvěru nijak zásadní.

dan_z_prijmu

To ovšem neplatí u úvěrů na bydlení, které jsou na změny podmínek na peněžním trhu velmi citlivé. V případě miliónového hypotečního úvěru s dvacetiletou splatností hraje roli každá desetinka procenta. Na spoustu lidí, kterým v příštích dvou letech skončí období fixace úrokové sazby, tedy nejspíš bude čekat nepříjemné překvapení v podobě vyšších splátek.

Zatím však není důvod k panice. Bude-li prognóza ČNB správná, zvýšení úrokových sazeb se bude týkat jen relativně krátkého období, po němž by se sazby měly vrátit na úroveň blízkou té dosavadní. Klientům, kteří by kvůli zvýšení úrokových sazeb nezvládli poskytnutý hypoteční úvěr splácet, banky jistě nabídnou řešení. Třeba v podobě prodloužení splatnosti úvěru.

Obáváte se dalšího zvyšování úrokových sazeb?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Narozen v roce 1968. Absolvent FEL VUT obor jaderná energetika. Má mnohaletou praxi v soukromém i státním sektoru, zejména v oblasti Managementu a kontroly.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).