Hlavní navigace

Vlákno názorů k článku Zkušenost: Malý příběh o velké pojišťovně, která pomohla jinak, než měla od Q - Raněný klient měl platební kartu DinersClub, což není...

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 28. 5. 2010 11:52

    Q (neregistrovaný) 193.86.121.---

    Raněný klient měl platební kartu DinersClub, což není až tak tuctová karta. Bylo by zajímavé udělat jakési srovnání na onom zranění, jak by postupovaly ostatní, tuctové pojišťovny (klasické cestovní pojištění) včetně pojištění v rámci běžné platební karty (pro banky zajišťují mnohdy stejné pojišťovny a asisteční služby, ale může tam být jiný rozsah plnění). Ono když sjednáváte pojištění nebo kartu, tak vás prodejce zasype všemi možnými klady, a jelikož není likvidátorem, nemůže nebo nechce vám říci o výlukách, kterým v přiložených psaných podmínkách přes důkladné studium nerozumníte i když se na ně ještě extra ptáte. Mělo by být samozřejmostí, aby nevítězil zisk, sobectví a peníze, a aby vám prodejce po pravdě řekl, že tohle a tohle nejde z pojistky krýt. Ale kdo si při sjednávání vzpomene, že se zlomenou končetinou v sádře nebo v dlaze nemůžete jen tak cestovat a potřebujete extra seat a že ne každý přepravce je schopen zajitit takovou přepravu?

  • 28. 5. 2010 13:07

    GHOI (neregistrovaný) 165.72.200.---

    Mylite se, melo by byt samozrejmosti ze si klient precte pojistne podminky. Prodejci jsou jen prodejci, vsude na svete.

  • 28. 5. 2010 15:50

    Jarmila (neregistrovaný) ---.199.broadband14.iol.cz

    Prodejce je prodejce, ale lhát by neměl. :-))

  • 31. 5. 2010 8:00

    Q (neregistrovaný) 193.86.121.---

    Ano, když si podmínky přečtete, nerozumíte jim – tak se zeptáte, ale nemusíte dostat vždy tu správnou odpověď, a bohužel v posledních 20ti letech platí, že mnohdy dostanete odpověď, jakou jako klient chcete slyšet. A jelikož se z jednání nepořizuje žádný záznam, můžete se 100× hádat, že na tuhle a tuhle nejasnost jste se ptal a bylo vám to vysvětleno takhle a takhle, čili ve váš prospěch. Nic neprokážete a je to vlastně, jako kdybyste se na nic neptal.
    Co se týče odmítnutí ošetření našich občanů, je nutno vzít v úvahu, že ne všechen vyspělý svět nás považuje za vyspělé a dívají se na nás mnohdy skrz prsty. Asi tak jako my se díváme, nechci nějak rasovat, třeba na Rumuny nebo Turky. A i když někde máváte prestižní kartou, tak řeknou, že jste ji ukradli. Asi tak jako v nějakých obchodech, slyší-li, že nemluvíte jejich mateřštinou, se hned kolem vás semknou, protože máme pověst zlodějů.

  • 31. 5. 2010 9:53

    GHOI (neregistrovaný) 165.72.200.---

    Kecy. Mluvim anglicky, jsem slusne oblecen a v ruce mam korporatni amex na sve jmeno. Nikdo se na mne nediva skrz prsty, nikdo se nesemyka.
    Chce to nebejt vylepanej pupkac ve spartivnom kastujme adidas se ctyrmi pruhy.

  • 31. 5. 2010 11:33

    Q (neregistrovaný) 193.86.121.---

    Mluvit můžete, oblečený být taky, přesto mají někde na cizince čuch. Jako my poznáme bývalý SSSR, a nemusí ani promluvit. Většina pokladních v běžných obchodech a restauracích nerozezná jednotlivé karty od sebe, takže netuší, zda máte prestižní nebo nějakou úvěrovou. Není nic zvláštního, když našim sportovcům v jiné unijní zemi zahrají jinou hymnu nebo ukážou vlajku jiné země. A jak jsem psal, většina zemí nerozlišuje, jestli jsme Slováci, Slovinci, Rumuni Poláci či Češi. Proto v obchodech zvýšená pozornost proti zlodějům z ciziny. Ale cedule v češtině o možnosti chycení při krádeži už sundali, možná si v Unii někdo stěžoval. Zrovna tak v cizině dělají detailní prohlídky aut a přepravovaných osob z bývalého východního bloku, taky jsme se nějak diplolmaticky snažil bránit, ale vše je v souladu s předpisy. Taky o tom běžela v TV informace. A perlička: pro některé úředníky státní správy jsou nejnápadnější právě takoví ti slušňáci, ve značkových hadrech, v luxusním autě. Už jsem projížděl okolo pár takových kontrol, doslova pár metrů za hranicema, když museli zbourat kamenné celní a pasové prostory, tak na to mají mobilní pracoviště. Někdy je pro ně vodítkem cizí SPZtka, „místní cizince“ nechají většinou na pokoji.
    Co my jezdíme do Německa, a bereme s sebou rodilé Němce, kteří ale žijou od války tady, tak na jejich přízvuku poznají, že to nejsou „praví“ Němci. Asi jako u nás poznáte v Čechách Brňáka či Ostravaka, o východňárích zo Slovenska ani nemluvě. A ještě když bývalo NDR, tak ani těmhle Němcům neprodali nedostatkové zboží – včera o NDR běžel pořad Retro na ČT1.
    Takže žádné kecy, jen trochu zkušeností z častějších přejezdů hranic, a to za obou režimů.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).